milan.svoboda


PhDr. Milan Svoboda, Ph.D.
zaměstnanec
...
P-03023
KHI
+420 48 535 4227

V ZS 2019/2020 konzultuji takto:

úterý (stále)     11.00 –12.00  
čtvrtek (stále)  16.00 –17.00
pátek (lichý)    10.30 –12.00

Další konzultace (diplomanti atp.) dle písemné či ústní dohody.


* narozen ve Frýdlantu v Čechách, ČSSR

* mateřská a základní škola tamtéž (do 1978, resp. 1986)

* Střední ekonomická škola v Liberci (maturita 1990)

* Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, denní studium, obor český jazyk a literatura – dějepis (Mgr. 1995, DP: Kryštof II. z Redernu, renesanční kavalír a exulant, vedoucí diplomní práce Doc. PhDr. Lenka Bobková, CSc.)

* civilní služba: katedra historie PF UJEP Ú. n. L. (1995–1997)

* hlavní pracovní poměr: katedra dějepisu Fakulty pedagogické TU v Liberci (nyní Katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TU v Liberci), odborný asistent, obor dějiny raného novověku, regionalistika (od 1997), výběrové semináře (např. Kniha jako historický pramen), zástupce vedoucí katedry, od 2008 do 2012 vedoucí katedry historie FP TUL, v l.. 2008 až 2012 člen akademického senátu Technické univerzity v Liberci

* externí vyučující: katedra historie PF UJEP (středověk a raný novověk) 1999–2000, 2001–2003

* badatelské zaměření: regionální dějiny a historiografie, šlechta, novověký exil, církevní a kulturní dějiny raného novověku, historické knihovní fondy regionu

* Ústav českých dějin FF UK Praha, obor starší české dějiny, externí doktorand 1995–2003 (Ph.D. 2003, PhDr. 2004, dizertace: Redernové a jejich svět, školitelka prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc.)

* zájmy: historie, hudba, beletrie, příroda (některá zvířata, rostliny a lidé)

* metafyzické zakotvení: víra, naděje a láska (Hora ruit: Memento mori et carpe diem!)

 

Zahraniční badatelské a studijní pobyty:

- odborné exkurze:

27. 4. – 1. 5. 1997 – Klagenfurt a okolí (Univerzita v Klagenfurtu)

16. – 20. 4. 1999 – Klagenfurt a okolí

- studium (bádání):

25.–30. 10. 1999 – Zhořelec (Ratsarchiv, OLW Görlitz)

16.–20. 10. 2000 – Zhořelec (Ratsarchiv, OLW Görlitz)

19.–21. 3. 2001 – Zhořelec (Ratsarchiv, OLW Görlitz)

15. 9.–20. 9. 2002 – Vídeň (Kriegsarchiv, Haus-, Hof- und Staatsarchiv, Wien)

1. 2. 2003 – 31. 5. 2003 – Drážďany (studijní pobyt z Herbert–Quandt–Stiftung TU Dresden)

8.–12. 9. 2003 – Vídeň (Österreichische Nationalbibliothek)

24.–28. 11. 2003 – Vídeň (Österreichische Nationalbibliothek)

15.–19. 11. 2004 – Vídeň (Haus-, Hof- und Staatsarchiv; Kammerarchiv Wien; Österreichische Nationalbibliothek)

19.–25. 3., 13.–17. 11. 2006 – Vídeň (Österreichische Nationalbibliothek)

9.–15. 4., 14.–21. 5., 4.–6. 12. 2006 – Drážďany (studijní pobyt, SLUB)

17.–22. 9., 19.–24. 11. 2007 – Vídeň (Österreichische Nationalbibliothek, Haus-, Hof- und Staatsarchiv, Archiv des Instituts für österreichische Geschichtsforschung)

18. 6. – 15. 7. 2007 – Technische Universität, Phil. Fakultät Chemnitz (raný novověk, výuka jako „Gastdozent“)

 20.–26. 4. 2009 – Univerzita Mateja Béla, Banská Bystrica (raný novověk, dějiny knihy, výuka)

duben 2012 – Prešovská univerzita v Prešově, Fakulta filosofická, katedra historie (raný novověk, kulturní dějiny, raně novověká historiografie – výuka v programu Erasmus)

7.–11. 10. 2013 – Univerzita Mateja Béla, Banská Bystrica (raný novověk, dějiny umění, výuka v rámci programu Erasmus)

7.–11. 3. 2016 – Prešovská univerzita v Prešově, Fakulta filosofická, katedra historie (raný novověk, kulturní dějiny, raně novověká historiografie – výuka v programu Erasmus)

 

Publikační činnost za posledních pět let (výběr)Publikační činnost za posledních pět let (výběr)
kompletní publikační činnost naleznete pod patřičnou záložkou


Jáchym Ulrich z Rosenfeldu: Hejtman v mikrosvětě autobiografie ze 16. století. In: Pax bello potior. Sborník věnovaný doc. PhDr. Rudolfu Andělovi, CSc. (Red. M. Svoboda), Liberec, TU 2004, s. 126–154 (ISBN 80-7083-816-7)
Redernové a jejich domovy. In: Osobnosti v dějinách regionu 1. Přednáškový cyklus (uspoř. M. Prokop), Liberec, TU 2004, s. 49–58 (ISBN 80-7083-815-9)
Vlast ochraňovaná i ztrácená. Ke vnímání pojmu „vlast" převážně v raném novověku. In: Hledání souřadnic společného světa. Filosofie pro každý den, (edd. J. Pešková – M. Průka – I. Vaňková), Praha, Eurolex Bohemia 2004, s. 234–262 (ISBN 80‑86432-91-2)
Co je „vlast"? K patriotismu šlechty na pomezí Čech a Horní Lužice v 16. a 17. století. In: Korunní země v dějinách českého státu. Společné a rozdílné. Česká koruna v životě a vědomí jejích obyvatel ve 14.–17. století, (uspoř. Lenka Bobková – Jana Konvičná), Praha 2005, s. 497–514 (ISBN 80-86971-07-4)
Nově objevený pramen pro dějiny mauzolea Redernů ve Frýdlantu v Čechách. In: Sborník Severočeského muzea 13, Liberec 2004, s. 12–16, 130–133 (ISBN 80-903595-0-7)
Jan Karel Rohn – historik, jazykozpytec a liberecký patriot doby barokní. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2004. Lidé okolo knih (autor – tvůrce – recipient). Sborník z 13. odborné konference Olomouc 23.–24. 11. 2004, (red. R. Krušinský), Olomouc, SK ČR – VK Olomouc 2005, s. 195–210 (přístupné z WWW: http://www.vkol.cz/konf/04ref21.htm)
Kryštof II. z Redernu a exil po roce 1620. In: Osobnosti v dějinách regionu 2, Liberec, TU 2005, s. 29–54 (ISBN 80-7083-941-4)
Der Fall Haindorf – Katholiken versus Protestanten: Konfessionalisierung oder Disziplinierung? In: Grenzraum und Transfer. Perspektiven der Geschichtswissenschaft in Sachsen und Tschechien (hrg. Miloš Řezník), Berlin, Duncker & Humblot 2007, s. 95–118 (Chemnitzer Europastudien, Bd. 5) (ISBN 978-3-428-12345-2)
Tři pohřební kázání z prvé půle 17. věku: Šlechtické rody a jejich příbuzní z českých zemí. (Srovnání a metody interpretace textů z historického hlediska). In: Vita morsque et librorum historia. K výzkumu zámeckých, měšťanských a šlechtických knihoven, (ed. Jitka Radimská), (= Opera romanica 9), České Budějovice, Jihočeská univerzita 2006, s. 169–181 (ISBN 80-7040-846-4)
Frühneuzeitliche Exulantenforschung in der böhmischen Historiographie 1990–2005. In: Böhmen – Oberlausitz – Tschechien. Aspekte einer Nachbarschaft, (hgg. L.-A. Dannenberg – M. Herrmann – A. Klaffenböck), Görlitz – Zittau, G. Oettel Verlag 2006, s. 193–202 (ISBN-10 3-938583-08-8)
Der erste Entwurf der Redern´schen Mausoleums in Frýdlant? Ein neuer Fund in der Christian-Weise-Bibliothek Zittau. In: Oberlausitzische Heimatblätter Zittau 10/2006, s. 14–22 (ISBN 3-933827-43-4)
Zapomenuté knihy Rudolfa Wolkana. Črta bio-bibliografická. In: FN VII/2006, s. 78–105 (ISBN 80-7372-146-5)
Cedo nulli. Mgr. Wolfgang Günther a P. Sebastian Balthasar von Waldhausen v protestantsko-katolické polemice (1626–1628). In: Ve znamení zemí Koruny české. Sborník k šedesátým narozeninám profesorky Lenky Bobkové, (edd. Luděk Březina – Jana Konvičná – Jan Zdichynec), Praha, Casablanca 2006, s. 325–345 (ISBN 80-903756-1-8)
Vidět město: Žitava v raně novověkých kronikách, in: Rezidence a správní sídla v zemích České koruny ve 14.–17. století. Korunní země v dějinách českého státu III. Sborník příspěvků z mezinárodního kolokvia konaného 29.–31. března 2006, (edd. Lenka Bobková – Jana Konvičná), Praha, UK – Togga 2007, s. 435–458 (ISBN 978-80-7308-188-1)
Cui bono? Právovárečné spory v pojetí regionální historiografie 18.-20. století. Případ Frýdlantu v 17. století). In: Pivo lepších časů, (red. Martin Veselý – Kristina Kaiserová), Ústí nad Labem, UJEP – ÚSGS 2007, s. 59–80 (ISBN 978-80-7044-930-1)
Účetní deníky jedné „Raittung": Preceptor Mgr. Bernhard Fuess a svobodný pán Kryštof z Redernu na cestách 1607–1608, in: Šlechtic na cestách v 16.–18. století. Sborník příspěvků (nejen) ze 4. adventního kulatého stolu [...] „Prameny k dějinám šlechtického cestování 1550–1800", (ed. Jiří Kubeš), Pardubice 2007, s. 67–86 (ISBN 978-80-7194-928-2)
Mnichovo Hradiště 1785: Poslední pohřeb Albrechta z Valdštejna jako pozdně barokní funerální festivita?, in: Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae?, (edd. Eliška Fučíková – Ladislav Čepička), Praha, Academia 2007. 621 s. (ISBN 978-80-200-1565-5), autorský podíl s. 379–383
„Poslední svého rodu". Konec pozemské pouti Franze hraběte Clam-Gallase (1854–1930), in: Svět historie – historikův svět. Sborník profesoru Robertu Kvačkovi, (red. M. Svoboda), Liberec 2007, s. 261–293 (ISBN 978-80-7372-214-2)
Mariánské poutní místo Hejnice v historické paměti, in: Locus pietatis et vitae. Sborník příspěvků z konference konané v Hejnicích ve dnech 13.-15. září 2007, (edd. Ivana Čornejová – Hedvika Kuchařová – Kateřina Valentová), Praha, Univerzita Karlova – Scriptorium 2008, s. 255–280 (ISBN 978-80-86197-39-5)
Pojetí válek o rakouské dědictví v Čechách i na Liberecku v kronikářském díle Jana Karla Rohna, in: Střední Evropa – Čechy, Slezsko a Horní Lužice – ve hře velmocí v 18. století, (red. M. Svoboda), Liberec, TU 2008, s. 65–77 (ISBN 978-80-7372-437-5)
Popis pitvy a balzamace Melchiora z Redernu v Havlíčkově Brodě 20. září 1600 podle pohřebního kázání, in: Dějiny věd a techniky 41, 2008, č. 3, s. 173–183, ISSN 03004414
Kaple Božího hrobu v Liberci z roku 1772. Krátké dějiny zapomenuté církevní stavby, in: Fontes Nissae IX/2008, s. 9-48, (ISBN 978-80-7372-432-0 )
Čeští exulanti v Žitavě v paměti potomků, in: Náboženský život a církevní poměry v zemích Koruny české ve 14.–17. století. Korunní země v dějinách českého státu IV, (edd. Lenka bobková – Jana Konvičná), Praha, Casablanca – FF UK 2009, s. 683-694, (ISBN 978-80-7308-265-9)
Clam-Gallasův palác. Johann Bernhard Fischer von Erlach. Architektura – výzdoba – život rezidence, (ed. Martin Krummholz), Praha 2007. 168 s. (ISBN 978-80-86852-19-5), autorský podíl: kapitoly Clam-Gallasové (1757–1945) s. 31–58, Severočeská doména s. 59–80

 

ÚT každé: 9.35-10.25 PND2X, P-304

ÚT každé: 12.30-14.05 DK2, P-003

ST každá: 8.50-10.25 RE1E, P-003

ST každá: 10.40-12.15 UDUKZ, P-100

ST každá: 12.30-14.05 RE1E, P-203

ČT každý: 10.40-12.15 DNC/DNCE P-100

ČT každý: 12.30-14.05, 12.30-13 DNC P-002

ČT každý: 14.20-15.55RE1E P-304

SOBOTA 16. 11. 2019: 8.50-12.15 a 12.30-15.55 DNCE P006


Vedené kvalifikační práce (diplomní, bakalářské) na katedře historie FP TU v Liberci:

PIŠLOVÁ, Eva: Páni z Oppersdorfu a českodubské panství 1552–1591, DP, Liberec 2000, 192 s.

Práce je věnována působení Oppersdorfů na českodubském panství, které je vymezeno lety 1552–1591. Všímá si hospodářského a stavebního rozvoje města Český Dub. Pozornost věnuje osobě Jana z Oppersdorfu, zejména jeho politické, válečnické a náboženské činnosti.

KILIÁN, Jan: Gallasové na Frýdlantsku a Liberecku v 17. a 18. století, DP, Liberec 2000, 208 s.

Práce přináší soupis a hodnocení pramenů z českých archívů. Důraz klade na období třicetileté války a osobnost Matyáše Gallase.  Část soupisu je věnována počátkům rodu, jejichž prameny jsou převážně mimo území ČR – zde jsou reprodukovány údaje historiků, kteří s nimi pracovali. Součástí práce je genealogický přehled příslušníků rodu. Největší část se zabývá Matyášem Gallasem a jeho úlohou v třicetileté válce. Dále se věnuje dějinám libereckého panství v letech 1634–1647 a dvěma nejvýznamnějším gallasovským objektům (františkánskému areálu v Hejnicích a rodovému paláci Praze).

JEDLIČKOVÁ, Danuše: Jiří Kezelius–Bydžovský a jeho svět, DP, Liberec 2002, 68 s.

Práce se zabývá životem a dílem mladoboleslavského kronikáře ze 17. století. Srovnává jeho práci s jinými dobovými kronikami. S využitím dalších pramenů (např. městských knih a listin) rekonstruuje strukturu městské společnosti a její život v první polovině 17. století.

PEŠÍKOVÁ, Helena: Vznik a využití hrobky Gallasů v Hejnicích (1690–1759), DP, Liberec 2002, 116 s.

Práce pojednává o vzniku a využití pohřební krypty rodu Gallasů v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnicích, a to na základě dostupného archivního materiálu a regionální literatury. Představuje kulturněhistorický  popis současného stavu gallasovské hrobky. Zároveň rekonstruuje každodennost barokního aristokrata v jeho domácím prostředí. Usiluje zasadit výsledky výzkumů z regionálních dějin do zemského kontextu.

HERMANOVÁ (Jakubičková), Kateřina: Kaple sv. Jana Nepomuckého Na Poušti v letech 1769–1999, DP, Liberec 2003, 119 s.

Diplomová práce je věnována vzniku a funkci kaple svatého Jana Nepomuckého Na Poušti u Železného Brodu. Úvodní kapitoly se zabývají dějinami města Železného Brodu a vývojem hraběcího rodu Des Fours-Walderode. Ústřední kapitola popisuje počátky života poustevníků v okolí budoucí kaple v 17. století, stavbu kaple v 18. století a vybudování hrobky rodu Des Fours v 19. století. Zároveň je dokumentován současný stav.

PLÍŠKOVÁ, Daniela: Vznik a využití krypty Clam-Gallasů v kostele Navštívení P. Marie v Hejnici v letech 1759–1945 (2000), DP, Liberec 2003, 136 s.

Diplomová práce pojednává o vzniku a využití pohřební krypty rodu Clam-Gallasů v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnicích v letech 1759–1945 (2000), a to na základě dostupného archivního materiálu a regionální literatury. Představuje kulturně historický popis současného stavu clam-gallasovské hrobky a identifikuje zde uložené pohřby. Práce předkládá nástin srovnání pohřebního ritu vybraných šlechtických rodů v 2. polovině 19. století.

ŠVEJDA, František: Soupis hmotných památek na Frýdlantsku a popis jejich stavu v roce 2001 (s ohledem na funerální plastiku 15.–18. století), DP, Liberec 2004, 207 s.

Práce je součástí popisu současného stavu hmotných památek Frýdlantska. Přináší výčet památek 21 lokalit. Podrobně se věnuje tematice funerální plastiky z 15.–18. století. Do soupisu jsou zahrnuty náhrobky majitelů panství, ale i lenní šlechty a měšťanů. Vše je doplněno katalogem nápisů a obrazovou přílohou na nosiči CD-ROM.

KNÍŽOVÁ, Jarmila: Jan Amos Komenský a revelace Kristiny Poniatowské, DP, Liberec 2005, 90 s.

Práce se zabývá analýzou a interpretací revelací Kristiny Poniatowské, které vydával Jan Amos Komenský, a jejich kontextem vzhledem ke třicetileté válce. Jsou shrnuty základní informace
o literatuře k problematice revelací. Součástí práce je nárys života Komenského a jeho setkání s revelacemi. Další kapitoly se věnují problematice proroctví a jeho forem, tématu žen vizionářek, a také nárysu života Poniatowské. Vybraná proroctví Poniatowské jsou analyzována.

ROLENCOVÁ, Jana: Františkáni v Hejnicích 1691–1783, DP, Liberec 2005, 94 s.

Diplomová práce se svým tématem řadí do oblasti regionální historiografie. Cílem bylo zpracovat dějiny františkánského konventu v Hejnicích od jeho založení do josefínských reforem. Úvod je věnován rozvoji církevních řádů v českých zemích obecně a řádu františkánů konkrétně. Následující kapitoly se zabývají Hejnicemi jako mariánským poutním místem a vznikem zdejšího komplexu barokních sakrálních památek. Další část se zaměřuje na klášter a jeho vnější a vnitřní život v barokním období. Součástí diplomové práce je především kritická edice zápisů klášterního deskového nekrologia a fotografické přílohy jej dokumentující na nosiči CD-ROM.

BENEŠOVÁ, Kateřina: Zvony na Frýdlantsku do roku 2007, BP, Liberec 2009, 125 s.

Práce se zabývá zvonovými památkami v oblasti Frýdlantska. Popisuje nejen existující zvony, ale podává informace o historii těch zaniklých. Stručně pojednává charakteristiku zvonařské výroby. Práce hodnotí zvony rovněž z hlediska epigrafiky, jazykovědy a dějin umění. Součástí textu je obsáhlý soupis těchto památek v daném regionu v podobě katalogových karet.

KOVAŘÍKOVÁ, Lenka: Svatonepomucenská úcta na Frýdlantsku a Liberecku ve výtvarném umění (dochovanost do roku 2007), BP, Liberec 2009, 85 s.

Práce pojednává o dochovanosti svatonepomucenské úcty ve výtvarném umění na Frýdlantsku a Liberecku od vzniku kultu sv. Jana Nepomuckého od počátku 18. věku do 20. století. Součástí studie je katalog, se soupisem a fotodokumentací dochovaných památek svatonepomucenské úcty.

MRHALOVÁ, Erika: Rodokmen Valdštejnů. Srovnání malovaných genealogií na zámcích Frýdlant a Mnichovo Hradiště, BP, Liberec 2009, 82 s.

Práce porovnává dochované malované rodokmeny Valdštejnů na zámcích Mnichovo Hradiště a Frýdlant v Čechách, v kostele sv. Bartoloměje v Dobrovici u Mladé Boleslavi
a v Krkonošském muzeu Správy KRNAP ve Vrchlabí. Stěžejní část práce přináší transliteraci nápisových polí a jejich český překlad včetně bohaté fotodokumentace.

MÍŠKOVÁ, Alena: Liberecké krematorium 1945–1992/2005, DP, Liberec 2009, 139 s.

Práce analyzuje vývoj společenského postoje ke kremaci v českém prostředí od druhé poloviny 19. století do konce 20. století. Věnuje se kulturním a společenským předpokladům, které vedly k prosazení této myšlenky. Druhá část studie zachycuje architektonický vývoj objektu a sleduje snahu o propojení technického a pietního charakteru této stavby. Přináší také cenná osobní svědectví minulých i současných zaměstnanců libereckého krematoria.

KOCHÁNEK, Vít: Mapa svatováclavské františkánské provincie u Panny Marie Sněžné v Praze, BP, Liberec 2010, 58 s.

Práce interpretuje ikonografické prvky, studuje mapu samotnou a vyobrazení řádových domů. Obsahuje přepis a překlad latinských textů, které jsou součástí mapy. Zaobírá se vznikem tohoto díla a možnými předlohami, kterými se mohlo inspirovat. Mapa je v celku i detailech digitálně fotodokumentována.

KRUPAUEROVÁ, Iva: Vitráže a další okenní výzdoba sakrálních i profánních objektů v Liberci, BP, Liberec 2010, 44 s.

Práce obsahuje stručné pojednání historického vývoje zhotovování vitráží v českých zemích. Největší pozornost je věnována vybraným romantickým a historizujícím dílům, která se nacházejí v Liberci. Pozornost je kromě uměleckého rozboru konkrétních vitráží věnována také praktické stránce jejich vzniku. Práci doplňuje bohatá fotodokumentace.

UHLÍŘ, Jaroslav: Zvony na Liberecku do roku 2007, BP, Liberec 2010, 86 s.

Práce poskytuje nejnovější informace o stavu zvonových památek v Libereckém kraji. Mapuje jak zvony dochované, tak ty, které se z nejrůznějších důvodů nezachovaly. Důraz je kladen na transliteraci nápisů včetně zvonařských chyb, které jsou poměrně časté. Na konci práce je zařazen soupis dochovaných i nedochovaných zvonů. Spolu s grafy tvoří obraz
o současném stavu těchto památek. Dílo obsahuje stovky digitálních fotografií všech dokumentovaných zvonových památek.

ZEMANOVÁ, Martina: Historická rekonstrukce knihovny františkánů v Hejnicích (1691–1945/1950), DP, Liberec 2010, 84 s.

Práce rekonstruuje fond zaniklé knihovny františkánů v Hejnicích. Přináší edici čtyř katalogů této knihovny ze 17. až 19. století a jejich historické zhodnocení. Součástí práce je rovněž soupis dochovaných knih, které se v Hejnicích nacházely a nyní jsou uloženy v konventu františkánů u Panny Marie Sněžné v Praze. Katalogy i dochované knihy tvoří digitální fotodokumentaci práce.

ČERMÁKOVÁ, Jana: Malovaná mapa frýdlantského panství od Samuela Globice z Bučína, BP, Liberec 2011, 79 s.

Bakalářská práce pojednává o tématu malované mapy frýdlantského panství, kterou roku 1660 vyměřil a zakreslil zeměměřič Desek zemských Království českého Samuel Globic z Bučiny. Pro zachování kontextu kolem doby vzniku díla je práce rozšířena o dějiny frýdlantského panství především pro období druhé poloviny 17. století. V práci je uvedena stručná historie obcí na Frýdlantsku a také samostatná kapitola věnovaná autorovi díla. Na základě svého bádání popisuji Globicovu mapu z kartografického, ikonografického, symbolického a restaurátorského hlediska. Veškeré její textové části jsou editovány. Dále uvádím několik možných hypotéz, které souvisejí s důvodem vzniku mapy a jejího využití. Celá práce byla vytvořena na základě dostupných archivních pramenů, regionální literatury a odborných studií.

DLOUHÝ, Jiří: Křtitelnice na Frýdlantsku a Liberecku (soupis a uměleckohistorické zhodnocení), BP, Liberec 2011, 63 s.

Cílem bakalářské práce byl průzkum křtitelnic na Frýdlantsku, zdokumentování jejich aktuálního stavu a jejich uměleckohistorické zhodnocení. Vše se uskutečnilo na základě terénního výzkumu v sakrálních objektech a studia archivních pramenů i literatury. Práce obsahuje popis jednotlivých křtitelnic, přepisy textů na nich a také ikonografický rozbor námětů, které ve výzdobě křtitelnic vyskytují.

BÖHMOVÁ (VALENTOVÁ), Věra: Restituce po r. 1990 na příkladu rodu Des Fours-Walderode, BP, Liberec 2012, 68 s.

Hlavním cílem bakalářské práce je osvětlit téma restitucí majetku široké veřejnosti. Práce informuje o nastalé situaci po roce 1989, kdy se do země začali vracet příslušníci šlechtických rodů, kteří chtěli navrátit to, co jim před rokem 1945 patřilo. V bakalářské práci jsem se zabývala přiblížením případu Des Fours-Walderode a obhajobou osobnosti Karla Friedricha Des Fours-Walderode. Práce je logicky rozčleněna do sedmi kapitol, které jsou pro svou přehlednost děleny ještě do několika podkapitol. Přitom stěžejní kapitolu tvoří Restituční spory a jejich odraz v tisku, kde rozebírám nejčtenější české noviny a hodnotím jejich postoj k probírané kauze. Nehodnotila jsem jen postoj, ale také četnost článků o probíhajícím sporu na jejich stránkách. Tu jsem pro přehlednost zpracovala do grafu.

KAFKA, Jindřich: Restituce po r. 1990 na příkladu rodu Des Fours-Walderode, BP, Liberec 2012, 62 s.

Bakalářská práce se zabývá krematoriem v Semilech ve třicátých a čtyřicá­tých letech 20. století. Vývoji názorů na pohřbívání ohněm, zejména v české společnosti, se věnuje úvodní část. Samotnou kapitolu představuje pohřební legislativa vztahující se ke kremaci, v práci jsou interpretovány zákony z let 1919–1955 a novodobý zákon o pohřebnictví z roku 2001. Následující části se věnují samotnému krematoriu a přilehlému urnovému háji. Je zde popsán vývoj vedoucí k návrhu výstavby krematoria. Práce se zabývá realizací stavby, jejím provozem, zhodnocením budovy a vybavení včetně ohlasu v periodikách. V závě­ru se stručně věnuji historii krematoria po roce 1948. 

STANOVSKÁ, Šárka: Časopis Od Ještěda k Troskám v letech 1922–1924,       BP, Liberec 2012, 83 s.

Anotace Cílem bakalářské práce je komparace prvních dvou ročníků vlastivědného periodika Od Ještěda k Troskám se zřetelem k autorům, tématům a úrovni příspěvků. Výsledná práce nejprve analyzuje a poté porovnává četnost témat v obou ročnících za pomoci grafů, rozebírá kvalitu článků s ohledem na sociální postavení autorů i na to, jakou věnovali pozornost sudetoněmecké regionální historické produkci. Pro lepší orientaci je přidán jmenný rejstřík přispěvatelů a místní rejstřík. Badatel má také možnost se dozvědět o začátcích a tvůrcích vlastivědného periodika kraje od Ještěda až k Troskám.

BENEŠOVÁ, Kateřina: Glockenarchiv Nürnberg – významný zdroj informací pro českou kampanologii (1941–1945), DP, Liberec 2012,                              160 s.

Tématem diplomové práce je válečná rekvizice zvonů z území Říšské župy Sudety během druhé světové války. Hlavní záměrem práce bylo představit dosud nikdy uceleně nepublikované prameny o rekvizici zvonů z oblasti Říšské župy Sudety, které jsou dnes uloženy v Glockenarchiv Nürnberg, Germanisches National Museum. Originální přepisy archivních materiálů z Glockenarchiv Nürnberg jsou součástí příloh práce. Přehledné shrnutí dopadu druhé válečné rekvizice do tabulek ukazuje zvonovou skladbu a počet zvonů, které byly mezi první a druhou světovou válkou zavěšeny v pohraničních oblastech Československa. Zároveň se práce podrobně věnuje rekvizici zvonů z tehdejšího městského a venkovského okresu Liberec a venkovského okresu Frýdlant.

KOVAŘÍKOVÁ, Lenka: Chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí (Historie a tradice poutního místa), DP, Liberec 2012, 75 s.

Diplomní práce pojednává o historickém vývoji poutního města Jablonné v Podještědí. Zde byla pohřbena sv. Zdislava. Snaží se zachytit rozvoj kultu světice a hodnotí jeho územní dosah. Zabývá se také vznikem řádu dominikánů a jeho působením na českém území, s ohledem jeho činnost v Jablonném v Podještědí. Dále reflektuje výstavbu chrámu, nyní baziliky minor, sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Výsledkem práce je také analýza dosavadních historických výzkumů vykonaných v regionu, prací historiků, regionálních vlastivědných badatelů a kritické zhodnocení získaných informací.

BORNOVÁ, Tereza: Městský hřbitov v Jablonci nad Nisou od počátku do roku 2010, BP, Liberec 2013, 109 s.

Bakalářská práce se snaží nastínit historii jabloneckých pohřebišť v centrální části obce od druhé poloviny 17. století do počátku 20. století. Nejvíce se soustřeďuje na městský hřbitov, založený v roce 1899, který je používán dodnes. Zde autorka zkoumá především architektonické a umělecké pojetí nejimpozantnějších sepulkrálních památek. Dále pozoruje změny pohřebního ritu u elit města, vnímání jejich smrti ve veřejném prostoru a v závěru podává nástin konkrétních případů uctění poslední památky zemřelého. Práce vychází zejména z dobového tisku Gablonzer Zeitung, Gablonzer Tagblatt a ostatních archiválií.

SVINKOVÁ, Šárka: Časopis Od Ještěda k Troskám v letech 1930–1935, BP, Liberec 2013, 94 s.

Cílem bakalářské práce je analýza pěti ročníků vlastivědného sborníku Od Ještěda k Troskám z období 1930–1935. Zaměřuje se na obsah čísel, témata příspěvků a jejich autory; u témat historických je určena perioda. Hodnotí odborné zájmy autorů a úroveň textů; dále analyzuje zkoumané ročníky periodika jako celek. K vizualizaci výsledků jsou připojeny tabulky a grafy. Pro lepší orientaci obsahuje rejstřík přispěvatelů se soupisem jejich článků, jmenný a místní rejstřík.

VIRT, Jan: Časopis Od Ještěda k Troskám v letech 1924–1929, BP, Liberec 2013, 99 s.

Cílem bakalářské práce je analýza vlastivědného periodika Od Ještěda k Troskám z let
1924–1929 se zřetelem k autorům, tématům i odborné úrovni jejich příspěvků. Práce se zabývá identifikací autorů z hlediska jejich badatelského zájmu. Sleduje, jakou pozornost autoři věnovali sudetoněmecké regionální historické produkci. Analyzuje četnost historických a přírodovědných článků. Součástí práce je určení, jak přispěvatelé vnímali vznik Československé republiky a vývoj českých zemí v rámci habsburské monarchie. Pro lepší orientaci je přidán autorský jmenný a místní rejstřík. Práce dává přehled o vývoji vlastivědného periodika Od Ještěda k Troskám.

ZECHOVSKÁ, Markéta: Současné šlechtické rody pohledem médií (1990–2011). Dvě sondy: Colloredo-Mansfeldové a Kinský, BP, Liberec 2013, 184 s.

Hlavním cílem bakalářské práce je nastínit, jak nahlížela česká tištěná a elektronická (internetová) média na dva vybrané šlechtické rody, Kinské a Colloredo-Mannsfeldy, v letech 1990–2011. Bakalářská práce se v jednotlivých kapitolách a podkapitolách zabývá např. historií obou šlechtických rodů a jejich restitučních nároků, restitučním zákonodárstvím v ČR, médii a nazíráním na šlechtu českou společností v průběhu dějin. Hlavním těžištěm je ovšem obraz, který o zmíněných šlechtických rodech vytvářela česká tištěná a internetová média ve vymezených letech především v souvislosti s jejich probíhajícími restitučními nároky. V práci uvádím některé články, abych ukázala, jak se jednotlivá média k restitucím a příslušným šlechtickým rodům staví. Závěry, ke kterým jsem došla, jsem zpracovala kvůli lepší přehlednosti do grafů.

MRHALOVÁ, Erika: Františkánská legenda v Hejnicích. Malovaný barokní cyklus (1709), DP, Liberec 2013, 205 s.

Tato práce je zaměřena na deskripci a historickou analýzu barokního malovaného cyklu legendy o svatém Františkovi z Assisi, který se nachází v Mezinárodním centru duchovní obnovy v Hejnicích. Úvodní část obsahuje stručné dějiny hejnického konventu, františkánského řádu v českých zemích a životopis světce. Stěžejní částí práce je popis jednotlivých obrazů, příběh z legendy, jež se k nim váže a komentář. Práce obsahuje rozbor pramenů, literatury a obrazovou přílohu na CD.

MRKVIČKOVÁ, Tereza: Historie kasáren v Liberci do roku 1945, DP, Liberec 2013, 155 s.

Tato diplomová práce pojednává o historii kasáren v Liberci od jejich výstavby v letech 1891–1893 do roku 1945. Hlavním cílem mého badatelského úsilí bylo podat jako vůbec poprvé ucelené zpracování dějin libereckých vojenských areálů, které dodnes slouží potřebám armády. Na příkladech nejdůležitějších válečných událostí poukazuji na dlouhodobý strategický význam tohoto regionu, jenž si roku 1867 vynutil založení stálé vojenské posádky v Liberci. V kontextu s urbanistickým vývojem města charakterizuji architekturu Dolních a Horních kasáren, která doposud zůstávala stranou vědeckého zájmu, stejně jako historie libereckého vojska. Poměrně obsáhle se věnuji problematice soužití Čechů a Němců v Liberci, do něhož musela několikrát zasáhnout právě armáda. Součástí diplomové práce je představení vojenských útvarů a zařízení, jež byly ve sledovaném období v kasárnách dislokovány, přičemž nezapomínám ani na výrazné osobnosti spojené s libereckým vojskem. Závěr práce tvoří komparace libereckých a turnovských kasáren, která poukazuje na společnou minulost obou měst.

UHLÍŘ, Jaroslav: Kampanologické památky libereckého okresu, DP, Liberec 2013,    151 s.

Kampanologický výzkum předložené diplomové práce poskytuje zatím nejnovější informace o stavu dochovaných zvonových památek v rámci někdejšího Libereckého okresu do roku 2013. Zpřístupňuje staré a přináší nové informace o dosud opomíjeném kulturním dědictví. Nový terénní průzkum se konal mj. za účelem ověření a prohloubení informací obsažených v jediných dvou publikacích, týkajících se zmíněného regionu (Kühn, Gürlich-Schmidtová), jež vznikly před rokem 1939. Všechny zkoumané zvony byly nově změřeny a digitálně fotografovány. Zvláštní důraz byl kladen na přesnou transliteraci nápisů, včetně chyb, které nejsou nikterak výjimečné. Nedílnou součástí výzkumu bylo archivní bádání, dohledávání původů kampanologických památek, a osudů těch, které se v kraji z různých důvodů nezachovaly. Celkový soubor výzkumu zahrnuje mimo zvonů také cymbály, součásti mechanismů pro odbíjení hodin a pro ilustraci je opatřen vybranými příklady z oblasti kampanologických památek Liberecka.

BERKA, Pavel: Církev československá ve Vysokém nad Jizerou v letech 1924–1938, BP, Liberec 2014, 70 s.

Bakalářská práce se zabývá historií náboženské obce Církve československé (husitské) ve Vysokém nad Jizerou od jejího vzniku ve dvacátých letech 20. století do roku 1938. Úvodní kapitola je věnována církevní krizi na počátku Československé republiky a vzniku Církve československé. Dále je stručně představeno město Vysoké nad Jizerou a osoba Karla Farského. V následující části je popsáno pronikání Církve československé do Vysokého a okolí spolu s příklady reakcí ze strany katolických kněží. Nechybí ani přehled přestupů k CČS na základě sčítání lidu z let 1921 a 1930. V souvislosti s náboženskou obcí je nastíněn její vznik, duchovní působící ve sledovaném období a stavba sboru. Další kapitoly jsou věnovány pěveckému sboru náboženské obce a Jednotě mládeže. V závěru je zmíněna historie náboženské obce ve třicátých letech 20. století.

KALENDA, Daniel: Rodové pohřebiště pánů z Kolowrat v Rychnově nad Kněžnou (1651–2012), BP, Liberec 2014, 87 s.

Bakalářská práce se zabývá rodovou hrobkou šlechtického rodu Libštejnských z Kolovrat a Kolovratů-Krakovských v Rychnově nad Kněžnou. Pojednává o historii města Rychnov a rodu Kolovratů, kteří rychnovské panství vlastnili od roku 1640 do roku 1948 a opět od roku 1990. Práce popisuje rodovou hrobku a porovnává pohřebiště s dalšími významnými místy posledního odpočinku šlechtických rodů v České republice. V závěru práce je uveden seznam členů rodu Kolovratů pohřbených v rodové hrobce.

DLOUHÝ, Jiří: Křtitelnice v Liberci a okolí (Jejich uměleckohistorický význam a inventář), DP, Liberec 2014, 80 s.

Cílem diplomové práce byl průzkum křtitelnic v Liberci a jeho okolí, zachycení jejich aktuálního stavu pomocí fotodokumentace a písemného popisu. Vše se uskutečnilo na základě terénního výzkumu v sakrálních objektech a studia archivních pramenů i literatury. Práce obsahuje popisy jednotlivých křtitelnic, jejich typologii, transliteraci textů na nich umístěných, ikonografický rozbor námětů, které se v jejich výzdobě vyskytují. Všechny zjištěné informace byly včleněny do přehledného katalogu křtitelnic na Liberecku. Pro lepší pochopení tématu je v textu obsažena i stručná historie křtu, schéma obřadu a dějiny jednotlivých kostelů.

CIRONIS, Tomáš: Vitráže a další okenní výzdoba sakrálních i profanních objektů na Frýdlantsku, BP, Liberec 2015, 200 s.

Bakalářská práce je zaměřena na vitráže vyrobené pro budovy situované v Libereckém kraji, konkrétně ve frýdlantském regionu. Jedná se především o kostely a radnice, jmenovitě vitráže objektů v obcích: Andělka, Arnoltice, Bílý Potok, Bulovka u Frýdlantu, Černousy, Dětřichov, Dolní Oldříš u Frýdlantu, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Ludvíkov pod Smrkem, Mníšek, Nové město pod Smrkem, Pertoltice u Frýdlantu, Raspenava, Ves u Černous a Višňová. V první části své práce se věnuji základnímu historickému vývoji výroby vitráží od jeho počátků až do současnosti, především v českých zemích. Stěžejní části práce jsou ovšem vitráže zhotovené pro frýdlantský výběžek. Využitím konkrétních vitráží se snažím definovat základní styly vyhotovení a výroby typické pro tento region. Dále se zaměřuji na typologické rozdíly námětů zvlášť pro každou vitráž, jejich porovnání v profánních a sakrálních stavbách. V neposlední řadě se věnuji okruhu firem, které se zabývaly výrobou a osazením vitráží na Frýdlantsku. Poslední část bakalářské práce obsahuje katalog s informacemi o historii výše zmíněných budov, detailním popisem jednotlivých vitráží, jejich ikonografickým rozborem a popisem současného stavu.

DŘEVIKOVSKÁ, Monika: Grabštejn v regionální literatuře 19.–21. století. (Proměny historického výkladu), BP, Liberec 2015, 58 s.

Práce podává soustavný přehled historického (regionálního) výkladu o dějinách šlechtického sídla Grabštejn, jak byl prezentován v 19. a 21. století (až do roku 2011). Pro lepší orientaci je práce rozdělena do čtyř částí, které na sebe chronologicky navazují. Vzhledem k důležitosti dvou německy psaných textů jsem se rozhodla uvést jako součást díla jejich překlady, které jsou předpokladem správného uchopení tématu hradu Grabštejn v první polovině 19. století. Na základě podrobné analýzy textů z hlediska jejich autora, datace, místa vydání jsem sestavila ucelený seznam publikací, jež se váží k hradu a zámku Grabštejn. Celá práce byla vytvořena na základě dostupných archivních pramenů, regionální literatury a stavebně historických průzkumů NPÚ v Liberci.

HYBLEROVÁ, Kateřina: Kazetové stropy ze zámku v Dobrovici, BP, Liberec 2015, 60 s.

Bakalářská práce "Kazetové stropy ze zámku v Dobrovici" se zabývá historií čtyř kazetových stropů, které se nacházely v renesančním zámku v Dobrovici. První část se zabývá kritikou literatury a obecně kazetovými stropy v České republice. Zapojen je i oddíl o předlohách
k renesančním kazetovým stropům ze zámku v Dobrovici. Druhá část se podrobně věnuje samotným kazetovým stropům, jejich transferu z Dobrovice do sýpky v Bělé pod Bezdězem
a poté převozu jednotlivých stropů do zámku Mnichovo Hradiště, hradu Švihov a zpět do radniční síně do Dobrovice. Pozornost je věnována rovněž jednotlivým popisům stropů. Závěr práce hodnotí stropy podle jejich původního smyslu. Součástí díla jsou přílohy s plánky stropů a fotografická dokumentace autorky bakalářské práce.

KOČOVSKÁ, Květuše: Architektonické památky Rychnova nad Kněžnou (1497–1753), BP, Liberec 2015, 49 s.

Bakalářská práce se zabývá historickou zástavbou města Rychnov nad Kněžnou v letech 1497–1753. Snaží se charakterizovat hlavní architektonické památky a jejich postupný vývoj od prvopočátků až do současné podoby. Práce nabízí ucelený přehled stavebního vývoje vybraných objektů v Rychnově nad Kněžnou. V úvodu práce je stručně objasněna historie města jako celku. V dalších částech jsou přiblíženy jednotlivé architektonické památky. Zaměřuji se na jejich popis z hlediska architektonického i historického. Práce vychází ze studia regionální literatury a archivních pramenů. Je doplněna fotodokumentací, která umožní přiblížit si jednotlivé stavby.

LEBEDOVÁ, Lenka: Cech hrnčířů v České Lípě v letech 1655–1876,   BP, Liberec 2015, 59 s.

Tato bakalářská práce se zabývá cechem hrnčířů v České Lípě v letech 1655–1876. Cílem je informovat o hospodářském, kulturním a náboženském působení cechu. Zhodnocení vlivu společenství hrnčířů na městský život, objasnění jeho postavení mezi ostatními řemeslnými sdruženími ve městě. Práce zachycuje vývoj hrnčířských rodin v České Lípě a dokazuje dědičnost tohoto řemesla, které se předávalo z otce na syna.

ČERMÁKOVÁ, Jana: Utváření mariánského kultu v Hejnicích barokní historiografií, DP, Liberec 2015, 396 s.

Diplomová práce pojednává o německé monografii františkána Edmunda Oppitze s názvem „Fruchtbarer und Schattenreicher Linden-Baum, Das ist Mariae der Wunderthaetigen Mutter Gottes in Heuendorff Ursprung“ Tato obsáhlá kniha zachycuje nejen sílu a důležitost mariánského kultu v Českém království, ale je zároveň textem, který hluboce hájí smysl katolické víry v sevření luteránského světa. Dílo Edmunda Oppitze má za úkol vyzdvihnout mariánské poutní místo jako nejlepší v Boleslavském kraji a zároveň Hejnice bránit před těmi, kdo zpochybňují mariánské zázraky svými postoji a výroky. Tomu má napomoci soupis téměř 180 zázraků, které se odehrály na přímluvu Matky Boží v Hejnicích během 15 let (tj. 1716 až 1731). Skutečnost, že nemocní vážili cestu z různě vzdálených míst, a to nejen z Českého království, ale také z obou Lužic, Saska a Slezska, ať už pěšmo, či vozmo, svědčí o tom, že mariánský kult v Hejnicích měl v katolickém světě nemalý význam. Stěžejní součástí mého bádání je analýza Oppitzova díla z hlediska kategorizace a interpretace hejnických „mirákulí“ dle informací, které nám páter poskytl. Nechybí ani transliterace celého díla a převyprávění původního františkánova textu.

KOČOVSKÁ, Květuše: Architektonické památky Rychnova nad Kněžnou (1497–1753), BP, Liberec 2015, 49 s.

Bakalářská práce se zabývá historickou zástavbou města Rychnov nad Kněžnou v letech 1497–1753. Snaží se charakterizovat hlavní architektonické památky a jejich postupný vývoj od prvopočátků až do současné podoby. Práce nabízí ucelený přehled stavebního vývoje vybraných objektů v Rychnově nad Kněžnou. V úvodu práce je stručně objasněna historie města jako celku. V dalších částech jsou přiblíženy jednotlivé architektonické památky. Zaměřuji se na jejich popis z hlediska architektonického i historického. Práce vychází ze studia regionální literatury a archivních pramenů. Je doplněna fotodokumentací, která umožní přiblížit si jednotlivé stavby.

PLESKAČ, Bohumil: Život Heřmana Kryštofa Russworma v české historické literatuře a beletrii, BP, Liberec 2016, 73 s.

Cílem mé bakalářské práce je jednak vytvořit přehledný vývoj názorů na osobnost Heřmana Kryštofa Russworma od doby jeho současníků (pamětníků) po historické črty a studie z 19. a 20. století, jednak na základě pramenů archivních i vydaných dostupných v České republice srovnat válečníkův veřejný i soukromý život s výsledky bádání, zveřejňovanými v historické české i cizojazyčné literatuře i v české beletrii od 19. století.

POLOPRUDSKÁ, Eliška: Hrabě Heřman Černín z Chudenic (1576–1651), BP, Liberec 2016, 63 s.

Předmětem bakalářské práce je snaha o rekonstrukci rodinného zázemí a příbuzenských vztahů hraběte Heřmana Černína z Chudenic, a to především na základě analýzy vydané korespondence a pramenů, doplněných o odbornou literaturu. Práce se zaměřuje na rozbor jednotlivých vztahů hraběte a jeho příbuzných a rovněž se snaží poukázat na postupný vývoj role rodiny v životě Heřmana Černína i na souvislosti, jež toho byly příčinou.

HAVELKA, Jan: Historie a strategický význam hradu Veliš u Jičína, BP, Liberec 2017, 88 s.

Hrad Veliš byl centrem velišského panství, které bylo rozprostřeno v okolí Jičínské kotliny. Majiteli velišského panství byly přední české šlechtické rody Vartenberkové, Trčkové z Lípy, Valdštejnové a Šlikové. Hrad byl dominantou v celé Jičínské kotlině a tvořil součást linie hradů, které střežily obchodní stezku. Veliš patřil k předním hradům na českém území a k nejdůležitějším ve východních Čechách. Historie hradu sahá na přelom 13. a 14. století. Hrad nikdy nebyl dobyt a to bylo jedním z důvodů proč bylo císařským nařízením rozhodnuto o jeho zbourání, které se uskutečnilo roku 1659. Zbytky hradu byly definitivně zničeny při těžbě čediče na přelomu 19. a 20. století.

VIRT, Jan: Regionální témata v periodiku Mittheilungen des Nordböhmischen Gewerbemuseums (1883–1913), DP, Liberec 2016, 96 s.

Cílem diplomové práce je souborná analýza regionálně historických článků v časopise Mittheilungen des Nordböhmischen Gewerbemuseums vydávaném Severočeským průmyslovým muzeem v Liberci v letech 1883–1913. Práce komparuje míru využívání pramenů a literatury vycházejících ze zájmu badatelů. Námětem výzkumu je také určení míry intenzity provázanosti regionálních témat publikovaných v tomto periodiku s dobovými lokálními výzkumy v místních vlastivědných časopisech.

HYBLEROVÁ, Kateřina: Kostel Sv. Vavřince v Tatobitech, DP, Liberec 2017, 131 s.

Diplomová práce „Kostel sv. Vavřince v Tatobitech“ se zabývá popisem kostela sv. Vavřince a církevní historií obce Tatobity. První část se věnuje kritice literatury a pramenů. Následuje kapitola, která popisuje exteriér a interiér kostela. Nejrozsáhlejší oddíl práce pojednává o církevní historii obce. Ta je rozdělena do čtyř časových období, počínaje středověkými a novověkými dějinami přes 19. a 20. století. Závěr práce poukazuje na aktuální církevní život v Tatobitech zpracovaný pomocí vyprávění pamětníka. Součástí práce jsou historické obrazy kostela z 20. století a fotografická dokumentace autorky diplomové práce.

KOČOVSKÁ, Květuše: Vitráže a další okenní výzdoba sakrálních objektů v Liberci a v okolí, DP, Liberec 2017, 188 s.

Diplomová práce se zaměřuje na vitráže sakrálních budov v Liberci a jeho okolí. Jedná se o zmapování a popis výskytu dochovaných motivů vitrážové výzdoby a její četnosti. Konkrétně se zaměřením na kostel sv. Antonína Paduánského, sv. Antonína Velikého, sv. Bonifáce, Božího Srdce Páně, sv. Jana Křtitele, Nalezení sv. Kříže, Navštívení Panny Marie a Nejsvětější Trojice, kapli Vzkříšení a sv. Zdislavy, které se vyskytují v centru Liberce a jeho čtvrtích. Práce stručně objasňuje historii sklářské výroby v českých zemích od nejstarších zmínek až do současnosti. Přibližuje i historii jednotlivých sakrálních objektů. Stěžejní část se zaměřuje na popis a technickou dokumentaci vitráží.

KAFKA, Jindřich: Krematorium v Semilech v letech 1948–1989, Liberec 2018, 1xx s., DP

Diplomová práce se zabývá historií krematoria v Semilech od jeho vzniku po ukončení technického zajišťování kremací v objektu v roce 1988. Úvodní část se věnuje společenským změnám v přístupu ke smrti v 19. a 20. století. Následuje kapitola nastiňující religiozitu obyvatel českých zemí ve 20. století a její proměny ovlivňující pohřební kulturu vymezené pojmy sekularizace či ateismus. Historii kremačního hnutí a jeho spolkovou činnost včetně československé pohřební legislativy popisuje střední část práce. Závěrečná část pojednává o realizaci semilského krematoria a jeho provozu, který v období 1948–1989 představuje stěžejní kapitolu.

Žádám Vás zdvořile o respektování těchto zásad:

1. Komunikujme včas, otevřeně a věcně, nikoli opožděně, anonymně a s osobními animozitami.

2. Odevzdávejte kvalitní texty se všemi formálními i obsahovými náležitostmi ve stanovených termínech. Ctěte autorská práva a zákon: Neopisujte cizí texty a nevydávejte je za své dílo.

3. Historie je mimořádně obsáhlý obor, v němž nikdo nikdy nemůže vědět vše a mýlit se je až příliš snadné. Žádná otázka není špatná či hloupá. Kdo hledá, nalézá. Je proto smysluplné i žádoucí vystupovat s jistou úctou a chovat se s pokorou k neživým i živým.

Děkuji za pozornost.

Milan Svoboda

Materiály ke studiu předmětů, které vyučuji a garantuji, jsou k dispozici na webu FP TUL v sekci elektronické opory (Moodle).

Sekretariát

Mgr. Lada Vondrušková
Telefon: 48 535 4224
Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Budova P, 3. podlaží (Komenského 2)

korespondenční a fakturační adresa:
Technická univerzita v Liberci
Katedra historie
Studentská 2; 461 17 Liberec 1

© Katedra historie | Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická na Technické univerzitě v Liberci