doc. PhDr. Mgr. Milan Svoboda, Ph.D.

Studium

1986–1990: Střední ekonomická škola v Liberci (maturita 1990)

1990–1995: Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, prezenční studium pro 2. a 3. stupeň, aprobace český jazyk a literatura – dějepis (Mgr. 1995, diplomová práce: Kryštof II. z Redernu, renesanční kavalír a exulant, vedoucí práce Doc. PhDr. Lenka Bobková, CSc.)

1995–2003: Ústav českých dějin FF UK v Praze, obor starší české dějiny, externí doktorand (Ph.D. v září 2003, PhDr. v lednu 2004, dizertace: Redernové a jejich svět, školitelka Prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc.), v tištěné podobě: „Redernové v Čechách. Nalézání zapomenutých příběhů a 17. věku“ (Praha 2011) https://redern.webnode.cz/

2018-2021: Slezská univerzita v Opavě, obor české a československé dějiny, habilitační řízení (doc. k 1. 6. 2021), habilitační spis: Jan Karel Rohn (1711–1779). Teolog barokní doby mezi historií a lingvistikou (monografie se připravuje k vydání)

Pedagogická praxe

1997 – dosud: katedra historie FP TU v Liberci (odborný asistent, od 2021 docent)

přednášky a semináře pro studující denního i distančního studia a pro Univerzitu třetího věku v Liberci a v České Lípě: Dějiny českého a obecného raného novověku, Regionalistika pro geografy, Regionální dějiny, Dějiny kultury;Šlechtická kultura v českých dějinách

výběrové přednášky a semináře: Kniha jako historický pramen, Dějiny knižní kultury, Česká společnost raného novověku, Exil a emigrace v českých dějinách, Šlechta v českých dějinách; příprava odborných exkurzí krátko- i dlouhodobých

1999–2000, 2002–2003 souběžně: katedra historie PF UJEP, Ústí nad Labem, odborný asistent: přednášky a cvičení pro předmět dějiny českého středověku

Badatelské zaměření a praxe:

regionální dějiny a historiografie do roku 1945, šlechta, exil, kulturní a církevní dějiny raného novověku, historické knižní fondy v regionu

Organizační a akademické funkce:

1998–2008 zástupce vedoucí katedry historie

2008–2012 vedoucí katedry historie

2008–2011 člen Akademického senátu TUL

Editorská a redaktorská praxe:

2000 – dosud: člen redakční rady, výkonný redaktor sborníku Fontes Nissae I–XXI

2009 – dosud: člen redakční rady, odpovědný redaktor sborníku Fontes Nissae X–XXIII

2012 – dosud: člen redakční rady, odpovědný redaktor FN od XII/2011/1

2003–2007: člen redakční rady vlastivědného sborníku Od Ještěda k Troskám

Výsledky řešení úspěšně oponovaných grantů

 „Studentské semináře oboru historie na Univerzitě v Klagenfurtu a Pedagogické fakultě TU Liberec“ – Die Stellung der Minderheiten in der Mittelalterlichen Gesellschaft, grant č. 26p10, 2000, Aktion Österreich, (řešitel Milan Svoboda).

Studující historie vytvořili spolu se svými rakouskými kolegy sborník studií vycházejících z interpretace vydaných středověkých pramenů, v nichž se soustředili na specifickou část tehdejší společnosti, a to lidi sociálně vyčleněné. Z grantu byl vydán společný stejnojmenný sborník v němčině.

„Kniha jako historický pramen“, projekt č. 1224, 2002, grant Podpora rozvoje učitelských vzdělávacích programů a jiných vzdělávacích aktivit pro rok 2002, (řešitel Milan Svoboda, Kateřina Hájková jako spoluřešitelka).

Studující historie zpracovávali katalogizační formou staré tisky z fondu Krajské vědecké knihovny v Liberci. Výsledky práce – katalogové listy v elektronické podobě – má k dispozici KVK a katedra historie FP TUL.

„Staré a vzácné tisky z pozůstalosti prof. Rudolfa Wolkana ve fondu Krajské vědecké knihovny v Liberci“, č. 893/2005, 2005, projekt FRVŠ, (řešitel Milan Svoboda)

Studující historie kompletně zpracovali sbírku 70 starých tisků z pozůstalosti univ. prof. Rudolfa Wolkana, kterou KVK uchovává ve svých fondech. Výsledky práce – katalogové listy v elektronické podobě a kompletně digitálně dokumentované všechny staré tisky z Wolkanovy sbírky – má k dispozici KVK a katedra historie FP TUL.

Celostátní studentská vědecká konference Historie 2005, č. 14/5550, čin. 116, 2005, Interní grantová soutěž FP TUL, (řešitel Milan Svoboda, Miloš Prokop jako spoluřešitel).

Katedra dějepisu Fakulty pedagogické Technické univerzity v Liberci pořádala Celostátní studentskou vědeckou soutěž, jejíž účastníky hostila. Po realizaci dvoudenní konference v prosinci 2005 byl v únoru 2006 vydán konferenční sborník, zaslaný všem participujícím institucím.

Regionalistika – příprava nového předmětu na FP TUL, projekt FRVŠ č. 1621/2006, 2006 (řešitel Václav Poštolka z katedry geografie, spoluřešitel Milan Svoboda).

Oba vyučující připravili studijní materiály v tištěné i elektronické podobě (systém Moodle na stránkách TUL).

Boží hrob v Liberci z roku 1772, č. 1655, 2008, projekt Statutárního města Liberec, (řešitel Milan Svoboda, spoluřešitelé studenti z katedry historie).

Studující jednooborové historie (KHM) připravili v roce 2008 pod vedením M. Svobody edici, překlad a historický výklad tisku z roku 1772. Tento projekt prezentovali na veřejné přednášce v KVK. Výsledkem je CD s texty, fotografiemi a prezentací projektu s přiděleným ISBN 978-80-7372-327-9. Nosič s projektem byl rozdán participujícím institucím a zájem z řad regionální veřejnosti.

https://dspace.tul.cz/handle/15240/19847

Topografie Jaroslava Schallera pro Boleslavský kraj z roku 1790, projekt IGS FP TUL, 2008 (řešitel Milan Svoboda, spoluřešitelé studenti z katedry historie).

Studující jednooborové historie (KHM) připravili v letech 2008–2009 edici, rejstříky, bibliografie a historický výklad ke čtvrtému dílu německé Topografie Království českého od Jaroslava Schallera, 4. Díl, Boleslavský kraj z roku 1790. Výsledkem je CD s texty a projektem realizovaným ve formě webové stránky. Projekt byl prezentován liberecké veřejnosti, rozdán participujícím institucím a zájemcům. V roce 2010 byla vytvořena definitivní verze na CD s přiděleným ISBN 978-80-7372-433-7.

https://dspace.tul.cz/handle/15240/22499

 „Scientia est potentia.“ Carl Joseph Czoernig a jeho statistický Liberec, č. 1675, projekt Statutárního města Liberec, 2009, (řešitel Milan Svoboda, spoluřešitelé studenti z katedry historie).

Studující jednooborové historie (KHM) připravili v roce 2009 edici, rejstříky a bibliografii historicko-statisticko-topografického popisu města Liberec a obce Jablonec nad Nisou. Projekt byl k dispozici na CD. Výsledky jsou k dispozici na webu liberecké katedry historie.

https://khi.fp.tul.cz/cinnost/projekty/studentske-projekty

Corona senum filii filiorum. Kázání k 50. výročí svatby manželů Kittelových (1777), projekt IGS FP TUL, 2009, (řešitel Milan Svoboda, spoluřešitelé studenti historie).

Publikovaná edice obsahuje první vydání německého a českého svátečního kázání u příležitosti 50. výročí manželského slibu J. J. A. E. a M. A. Kittelových v roce 1777, tj. edici, překlad a historické komentáře k oběma kázáním. Projekt prezentovali studenti jednooborové historie liberecké veřejnosti v KVK v roce 2010 a vytištěné publikace s přiloženým CD rozdány participujícím institucím a zájemcům. Publikaci bylo přiděleno ISBN 978-80-7372-567-9.

https://dspace.tul.cz/handle/15240/22465

Kristián Kryštof hrabě Clam-Gallas. Stručná biografie, projekt SGS FP TUL, 2010, (řešitel Milan Svoboda, spoluřešitelé studenti historie).

Výsledkem projektu, jenž se zabýval přepisem, překladem a komentářem nekrologu Kristiána Kryštofa hraběte Clam-Gallase se stala obsáhlá kniha tematických studií k této osobnosti, doplněná obrazovými přílohami i rejstříky a německém resumé. Projekt je k dispozici na CD (text knihy a videodokument). Z grantu byla vydána stejnojmenná kolektivní monografie z roku 2012 s přiděleným ISBN 978-80-7372-929-5 (odborná monografie, nikoliv sborník).

https://khi.fp.tul.cz/images/studentske-projekty/kristian_krystof/KKhrC-G-struc.biografie-posledni-podoba-tisk.pdf

Diferenční slovník raně novověké češtiny (1500–1800), projekt SGS FP TUL, 2011 (řešitel Milan Svoboda, spoluřešitelé studenti historie)

Smyslem projektu bylo v elektronické formě (na webu a CD) zpřístupnit raně novověku slovní zásobu ze 145 edicí památek české literatury. Studující historie tento projekt představili liberecké veřejnosti formou dramatizace v KVK Liberec v roce 2012. Výsledky jsou k dispozici na webu katedry historie.

https://www.slideshare.net/fptul/diferenn-slovnk-ran-novovk-etiny-15001800-milan-svoboda

„Bajkový sál“ na zámku Lemberk, projekt SGS FP TUL, 2013 (řešitel Milan Svoboda, spoluřešitelé studenti historie)

Cílem projektu bylo fotograficky a textově dokumentovat soubor 77 příběhů malovaných na renesančním záklopovém stropě v 1. patře zámku Lemberk. Studující vytvořili překlad raně novověkých německých rýmovaných veršů do češtiny, příběhy („bajky“) interpretovali a snažili se zdůvodnit jejich význam pro šlechtické objednavatele. Výsledkem jsou webové stránky projektu se všemi podstatnými výsledky, k nimž studující dospěli.

http://www.bajkovysal-lemberk.xf.cz/index.htm

„Hřbitovy na Frýdlantsku“, dvouletý projekt SGS FP TU 2016–2017 (řešitel Milan Svoboda, spoluřešitelé studenti historie)

Úkolem řešitelů byly archivní rešerše k 23 hřbitovům v nejsevernější části ČR, kompletní bibliografie k tématu – monografií, ev. významných studií – a terénní dokumentace (měření, fotografování veřejných pohřebišť a hrobových míst pro různé obory a typy výzkumů) do připravených katalogových karet, konzultovaných mj. s pracovníky NPÚ. Výsledky první fáze výzkumu: tištěné zprávy o terénním bádání a archivních rešerších, prezentace tématu na odborných seminářích a konferencích, katalogy literatury k tématu.

https://khi.fp.tul.cz/cinnost/projekty/studentske-projekty https://issuu.com/npu-liberec/docs/fontes_nissae_02_2016_web/123

„Česká společnost v novodobé Evropě – osudy, vazby, vzdálení, sjednocování 1914–2009“, tříletý grant MŠMT 2009–2011 (řešitel genmjr. Stanislav Chromec, Svaz důstojníků a praporčíků Armády České republiky, spoluřešitelé Filozofické fakulta UK Praha – vědecký garant Robert Kvaček; Katedra historie FP TU v Liberci, Milan Svoboda jako institucionální a odborný garant)

Úkolem spoluřešitelů bylo upravit či přepracovat stávající učební elektronickou pomůcku „Česká společnost 1914–2004“ pro moderní a komplexní výuku dějin 20. století základní a střední školy a po jejím ukončení ji jako novou multimediální učební pomůcku po vyškolení vyučujících dějepisu distribuovat do škol. Výsledkem týmové práce několika desítek odborníků a několika stovek vyučujících dějepisu jsou dva DVD nosiče a stovky proškolených učitelů a učitelek dějepisu a občanské výchovy, poučení, jak pomůcku využívat.

https://khi.fp.tul.cz/cinnost/projekty/cesi-v-evrope

„Sakralräume als Europäische Erinnerungsorte“, tříletý projekt Otto Bartning-Arbeitsgemeinschaft Kirchenbau e. V., Berlin, 2015-2017, partner v ČR KHI FP TUL, 2015-1-DE02-KA204-002542), (vedoucí projektu Immo Wittig, Milan Svoboda jako hlavní garant za ČR)

Cílem projektu, do nějž bylo postupně zapojeno 20–30 lidí různých profesí (učitelé, muzejníci, teologové, historikové a kunsthistorikové), se kromě několikadenního pobytu ve vybraných městech hostitelských zemí a exkurzí do jejich sakrálních prostor staly debaty o smyslu a způsobech konverze nevyužívaných sakrálních staveb, o jejich zpřístupnění turistům, o tzv. „Kirchenpädagogik“, o přístupu obyvatel evropských zemí k církvi a minulosti (včetně vztahu k vlastním i cizím dějinám) atp. Výsledkem bude mezinárodní kolektivní monografie v německém jazyce, připravovaná nyní do tisku.

https://khi.fp.tul.cz/cinnost/projekty/projekt-obak

http://www.otto-bartning.de/erinnerungsorte/ https://www.lernort-herzogsaegmuehle.de/fileadmin/bilder/Lernort_Herzogsaegmuehle/Bilder/Lernmodul_Martinskirche/20170504_Den_Haag.pdf https://adz.ro/artikel/artikel/sakralraeume-als-europaeische-erinnerungsorte https://www.herzogsaegmuehle.de/fileadmin/bilder/Lernort_Herzogsaegmuehle/Bilder/Lernmodul_Martinskirche/20151102_Herzogs%c3%a4gm%c3%bchle.pdf

„Učitelem moderně a odborně – podpora učitelského vzdělávání na FP TUL“, 02.3.68/0.0/0.0/16_038/0006908, tříletý grant FP TU v Liberci 2018–2020 (Milan Svoboda jako jeden ze spoluřešitelů pedagogického týmu všech kateder FP TUL)

Smyslem projektu je zkvalitnění kompetencí nejen u vysokoškolských pedagogů, ale také dobrá komunikace profesní se studujícími a jejich odborná podpora při pedagogických praxích.

 https://ucitelem-moderne.fp.tul.cz/

Vystoupení na vědeckých konferencích^[1]

1) 28.–29. 8. 1997, Liberec: Česko-slovenské vztahy, VII. ročník

2) 19.–30. 9. 1997, Pardubice: První stavovský odboj 1547. První krize habsburské monarchie

3) 24.–25. 4. 1998, Sedmihorky: Podíl Františka Kutnara a agrárního dějepisectví na formování obrazu české minulosti

4) 29. 5. 1998, Ústí n. L.: Gotické sochařství a malířství v SZ Čechách

5) srpen 1998, Liberec: Česko-slovenské vztahy, VIII. ročník

6) 24.–26. 9. 1998, Czocha (PR): 350 rocznica Pokoju Westfalskiego na terenach Euroregionu Nysa 1648–1998

7) 13.–15. 10. 1998, Český Krumlov: Slavnosti a zábavy na dvorech a v rezidenčních městech raného novověku

8) 5.–6. 11. 1998, Ústí n. L.: „Víra, nebo vlast?“ Exil v českých dějinách raného novověku

9) srpen 1999, Liberec: Česko-slovenské vztahy, IX. ročník

10) 10.–12. 9. 1999, Hradec Králové: VIII. sjezd českých historiků

11) 25.–26. 11. 1999, Ústí n. L.: Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách

12) 14.–15. 4. 2000, Sedmihorky: Zdeněk Kalista a kulturní historie

13) 23.–25. 8. 2000, Liberec: Česko-slovenské vztahy, X. ročník

14) 21.–22. 9. 2000, Liberec: Umělecká řemesla bez hranic

15) 23.–24. 11. 2000, Liberec: Evropanství ve výuce na PF

16) 28.–29. 11. 2000, Olomouc: Historická Olomouc XIII – Konec třicetileté války a poválečná obnova Moravy

17) 5.–6. 4. 2001, Praha: vědecké zasedání Höfe des Hauses Österreich – Habsburský dvůr a Praha

18) 19.–20. 4. 2001, Ústí n. L.: Deutsches Barock in den böhmischen Ländern und das sg. “zweite Barock” im 19. Jh. – Německé baroko v českých zemích a tzv. “druhé” baroko v 19. století

19) 24.–26. 5. 2001, Wrocław (Polsko): Niderlandyzm na Śląsku i w krajach ościennych

20) 22.–23. 8. 2001, Liberec: Česko-slovenské vztahy, XI. ročník

21) 24.–27. 9. 2001, Praha: mezinárodní konference Sláva Barokní Čechie

22) 11.–12. 10. 2001, Bolesławiec (PR): konference Internationale wissenschaftliche Tagung: 750 Jahre der Stadt Bolesławiec. Die Geschichte der Stadt und ihre historischen Verbindungen mit Schlesien, den Lausitzen und Böhmen

23) 16.–18. 10. 2001, Český Krumlov: mezinárodní vědecká konference Šlechta v habsburské monarchii a císařský dvůr (1526–1740)

24) 15. 11. 2001, Ústí n. L.: Gotika v severních Čechách. Umění a jeho historické souvislosti

25) 25.–26. 4. 2002, Ústí n. L.: Rok 1938 v českém pohraničí

26) 24.–25. 5. 2002, Jelenia Góra (Polsko): 9. Mezinárodní studentská soutěž v Euroregionu Nisa (diplomant František Švejda)

27) 26.–27. 8. 2002, Liberec: Česko-slovenské vztahy, XII. ročník

28) 15. 1. 2003, Liberec: Učitel – Evropan. Trojzemí ERN – faktor evropanství v přípravě učitelů na Fakultě pedagogické Technické univerzity v Liberci

29) 25.–26. 8. 2003, Liberec: Česko-slovenské vztahy, XIII. ročník

30) 4.–5. 12. 2003, Pardubice: Celostátní studentská vědecká konference HISTORIE 2003, účast se studentem Fr. Švejdou

31) 12.–13. 5. 2004, Praha: Společné a rozdílné. Česká koruna v životě a vědomí jejích obyvatel ve 14.–17. století

32) 16.–18. 6. 2004, Ústí nad Labem: Trpaslík v evropské kultuře

33) 23.–24. 8. 2004, Liberec: Česko-slovenské vztahy, XIV. ročník (Češi a Slováci v německé válce 1939–1945)

34) 23.–24. 11. 2004, Olomouc: Lidé okolo knih (autor – tvůrce – recipient)

35) 24.–26. 2. 2005, Schwarzenberg (SRN): Grenzraum und Transfer – Příhraničí a transfer. Problémy historie v Čechách a Sasku, TU Chemnitz

36) 2.–3. 6. 2005, Żary (Polsko): Wkład Bibersteinów w rozwój pogranicza Śląsko-Łużyckiego

37) 25.–26. 8. 2005, Liberec: Česko-slovenské vztahy, XV. ročník

38) 21.–24. 9. 2005, České Budějovice: Vita morsque et librorum historia. K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven

39) 10. 10. 2005, Liberec: Mýty a realita 1938–1948

40) 4.–6. 11. 2005, Zittau: Böhmen und die Oberlausitz. Forschungen zur gemeinsamen Geschichte

41) 8.–9. 12. 2005, Liberec: Celostátní studentská vědecká soutěž HISTORIE 2005 (hlavní garant pořádající instituce – KAD FP TUL)

42) 8. 3. 2006, Praha: Církev a smrt. Institucionalizace smrti v raném novověku?

43) 29.–30. 3. 2006, Banská Bystrica: Svätec a jeho úloha v spoločnosti

44) [29.]–31. 3. 2006, Praha: Korunní země v dějinách českého státu III. Rezidence a správní sídla v zemích České koruny ve 14.–17. století

45) 20.–21. 4. 2006, Ústí nad Labem: Pivo lepších časů

46) 24.–25. 8. 2006, Liberec: Česko-slovenské vztahy, XVI. ročník (Svět a Československo od krize ke krizi (říjen 1956 – říjen 1962) – Češi a Slováci v jednom údobí studené války)

47) 6.–8. 9. 2006, Pardubice: IX. sjezd historiků ČR

48) 3.–5. 4. 2007, Praha: Slezsko – země Koruny české. Historie a kultura 1300–1740

49) 26.–27. 4. 2007, Ústí nad Labem: Fenomén Cirmrman

50) 17.–19. 5. 2007, Hejnice: studentský workshop (s TU Chemnitz) Erinnerungsorte und Geschichtskultur in Sachsen und Tschechien

51) srpen 2007, Liberec: Česko-slovenské vztahy, XVII. ročník (60. léta 20. století)

52) 13.–15. 9. 2007, Hejnice: Locus pietatis et vitae

53) 12. 10. 2007, Liberec: Střední Evropa – Čechy, Slezsko a Horní Lužice – ve hře velmocí v 18. století

54) 25. 10. 2007, Praha: Diagnóza jako pramen historického bádání (Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK- Ústav dějin UK – Archiv UK)

55) 9.–11. 2007, Liberec: Grenzgebiet als Forschungsfeld. Aspekte der ethnographischen und kulturhistorischen Erforschung des Grenzlandes

56) 23.–25. dubna 2008, Praha: Korunní země v dějinách českého státu IV: Náboženský život a církevní poměry v zemích koruny české ve 14.–17. století

57) srpen 2008 – Liberec: Česko-slovenské vztahy, XVIII. ročník (Pražské jaro: Spory v něm a o něm)

58) 26.–29. října 2008 – Praha, IV. mezinárodní konference K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. „Jazyk a řeč knihy“

59) 20.–22. listopadu 2008, Ústí nad Labem: Školní dějepis a umělecké obrazy ve filmu a na divadle

60) srpen 2009 – Liberec: Česko-slovenské vztahy, XIX. ročník (Rok 1989 na dohled)

61) 26.–28. listopadu 2009 – Ostrava: Jazyk a emoce v němčině a češtině – Sprache und Emotionen im Deutschen und im Tschechischen (ref. Řízené emoce barokní homiletiky? Německé a české kázání k 50. výročí svatby manželů Kittelových (1777) – Kontrollierte Emotionen der barocken Homiletik? Eine deutsche und tschechische Predigt zum 50. Hochzeitsjubiläum des Ehepaars Kittel (1777)

62) 10. února 2010 – Liberec: Místo – prostor – krajina – region, transdisciplinární mezinárodní kolokvium

63) 14.–16. dubna 2010 – Praha: Dějiny – paměť – sebeidentifikace. Písemná kultura a vzdělání ve vedlejších zemích České koruny ve 14.–18. století (Korunní země v dějinách českého státu V), ref. Luteránské elity? Duchovní z přelomu 16. a 17. století na pomezí severu Čech a Horní Lužice (sonda do panství Frýdlant a Liberec)

64) srpen 2010 – Liberec: Česko-slovenské vztahy, XX. ročník

65) 8.–9. listopadu 2010 – Teplice: Turek, Švéd a Prajz. Vojenský živel versus město a venkov českého raného novověku

66) 15.–16. 4. 2011, Malá Skála u Turnova, konf. K. J. Erben

67) srpen 2011, Liberec: Česko-slovenské vztahy, XXI. ročník

68) 14.–16. září 2011, Ostrava: X. sjezd českých historiků, Projektová výuka regionální historie aneb Jak neotrávit studenty (ani sebe)

69) 23.–24. září 2011 – Žitava: konf. k 350. výročí Pražského míru, 1. ref.: 20 Jahre Lehrstuhl für Geschichte an der FP TU in Liberec / 20 let katedry historie na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické v Liberci, 2. ref.: Die Zittauer Stadtchroniken als Quellen für die Wahrnehmung des Prager Friedens und des Traditionsrezesses

70) 6.–7. října 2011, Turnov, konference "Význam vzdělanosti, vzdělávání a vzdělání v péči o kulturní dědictví", ref. Výuka historie je proces, který má teoretický smysl a praktický cíl. Nabídky, možnosti a výsledky studentských projektů na katedře historie FP TU v Liberci

71) 24.–25. 11. 2011, Vlašim, konf. Regionální vlastivědná periodika a jejich místo v historiografii, ref. Fontes Nissae a jeho předchůdci včetně sborníků německé provenience

72) 25.–27. 4. 2012, Praha, konf. Terra – ducatus – marchionatus – regio. Utváření a vývoj regionů v rámci Koruny království českého, ref. Historiografické dílo Jana Karla Rohna (1711–1779) – kánon vlastivědy 19. a 20. století na severu Čech?

73) srpen 2012, Liberec: Česko-slovenské vztahy, XXII. ročník

74) 25.–26. 4. 2013, Praha, konf. Česká bible. Kulturní, politický a ideový fenomén v proměnách staletí

74) srpen 2013, Liberec: Česko-slovenské vztahy, XXIII. ročník

75) 4. 10. 2013, Jelenia Góra-Cieplice, mezinárodní vědecká konference „Osudy klášterů ve Slezsku, Čechách a v Horní a Dolní Lužici v 18. a 19. století“, ref. Zrušené kláštery v severních Čechách na konci 18. století (Sonda: Nezrušený klášter v Hejnicích)

76) 13. 11. 2013, Teplice, výročí kolokvium Hermann Hallwich (1838–1913). Historik, politik, byrokrat, sběratel a básník, ref. Hermann Hallwich a Liberec

77) 28.–29. 11. 2013, Dresden, workshop Adel in Sachsen und Böhmen. Aspekte einer Beziehungsgeschichte in Spätmittelalter und Früher Neuzeit, ref. Sichtbare und vergessene Spuren Sachsens in Nordböhmen. Politische, kulturelle und persönliche Beziehungen am Beispiel der Freiherren von Redern im 16. und 17. Jahrhundert

78) 24.–25. 4. 2014, Praha, konference Kříž versus půlměsíc. Literární a umělecká tvorba jako prostor střetů mezi křesťanstvím a islámem, ref. Utváření (sebe)reprezentace křesťanského rytíře jako protitureckého bojovníka. Příklad Melchiora z Redernu (1555–1600)

79) 27. 6. 2014, Lubań, Górne Łużyce w czasach Jagiellonów, ref. Jagellonci v českých dějinách. Přehled badatelských výsledků české historiografie z let 1990–2014

80) 21.–22. 8. 2014, Liberec: Česko-slovenské vztahy, XXIV. ročník

81) 24.–26. 10. 2014, Český Krumlov, Knihy v proměnách času, ref. Jan Karel Rohn a jeho Kronika města Liberec a Frýdlant (1753–1763)

82) Praha, 30.–31. 10. 2014, 13. zasedání k problematice sepulkrálních památek O mors, quam amara est memoria tua, ref. Sepulkrální památky nižší šlechty na Frýdlantsku v 16.–18. století. Vývoj bádání, výsledky, výhledy

83) Liberec, 23.–24. 4. 2015, Celostátní studentská vědecká konference HISTORIE 2014

84) Ústí nad Labem, 4.–5. 6. 2015, Přemysl Oráč se vrací domů aneb České pověsti, ref. Historické pověsti a (versus) historická skutečnost na severu Čech v 19. a 20. století (Několik příkladů fikce a reality z Liberecka a Frýdlantska)

85) Ústí nad Labem, 26.–27. 6. 2015, Teorie, metodologie a prameny v dějinách medicíny, farmacie a veterinární medicíny, ref. Dětské „zrůdy“ v žitavských kronikách raného novověku

86) Liberec, 19.–21. 8. 2015: Česko-slovenské vztahy, XXV. ročník

87) Praha, 29.–30. 10 2015, konference ÚDU AV ČR „peccati mors gratia autem Dei vita aeterna…“, 14. zasedání k problematice sepulkrálních památek, Výzkum pohřebišť v Libereckém kraji. Sonda: Frýdlantsko a Liberecko

88) Herrnhut, 19.–21. 11. 2015, konference Lukas von Prag – der vergessene Reformator, ref. Die kirchengeschichtliche Forschung in der CSR nach der Wende

89) Zittau, Rotary klub, 22.–23. 4. 2016, Via Sacra. Begenungen, die berühren, ref. Böhmen, Schlesien und die Oberlausitz – Aspekte einer Nachbarschaft

90) Ústí nad Labem, 19.–20. 5. 2016, Orosené dějiny; Ústecká pivní konference 2016, ref. Obnova vrchnostenského pivovaru ve Frýdlantu na počátku 21. století

91) Liberec, 17.–19. 8. 2016: Česko-slovenské vztahy, XXVI. ročník

92) Praha, 19.–21. 10. 2016, konference ÚDU AV ČR, 15. zasedání k problematice sepulkrálních památek, ref. Hřbitovy Frýdlantska – komplexní dokumentace a její problémy

93) Praha, 8. 12. 2016, seminář Omnium, z. s., "Ruhet sanft! Spěte sladce?" Výzkum hřbitovů na severu Čech a problémy s ním spojené. Badatelská sonda: Frýdlantsko

94) Liberec, 28.–30. 4. 2017, Interpreting Migration. An International Multidisciplinary Conference, ref. Německé hřbitovy v Československu po roce 1945 – odsun a zapomnění vlastní minulosti?

95) Liberec, 16.–18. 8. 2017: Česko-slovenské vztahy, XXVII. ročník

96) Olomouc, 13. –15. 9. 2017: XI. sjezd českých historiků, panely

P11 – Cesty k pochopení vypovídací hodnoty raně novověkých narativních pramenů. Klasifikace, evidence, interpretace, ref. Když píše městskou kroniku kněz a řeholník. Johann Karl Rohn a jeho Dějiny Frýdlantu a Liberce z let 1753–1763;

P 19, Desideria et desiderata péče o farní písemnosti, ref. "Kopschova knihovna" arciděkanství v Liberci 1759–1945

97) Praha, 25.–27. 10. 2017, konference ÚDU AV ČR „Ubi est, mors, victoria tua?“, 16. zasedání k problematice sepulkrálních památek, ref. Sepulkrální a epigrafická tematika veřejných pohřebišť na Frýdlantsku – otázky často (ne)kladené

 98) Liberec, 22.–24. 8. 2018: Česko-slovenské vztahy, XXVIII. ročník

99) Ostrov, 14.–15. 9. 2018, II. mezinárodní sympozium Ostrov: Významné ženy Ostrova (Schlackenwerthu), ref. Kateřina Šliková, provdaná z Redernu (ca 1564–1617). Šlechtična sklonku renesance a její životní role

100) Liberec, 25.–26. 10. 2018, III. Kolokvium „Transferwissenschaften“ – Znalostní komunikace v podmínkách vícejazyčného prostředí, ref. Spuren der deutsch-böhmischen Zusammenlebens in der schriftlichen Kultur

101) Ostrov, 27. – 28. září 2019, III. mezinárodní sympozium Ostrov: Schlikové známí i neznámí a jejich vliv na dějiny světového peněžnictví, ref. Šlikové a Jáchym Ondřej Šlik v české historiografii 20. a 21. století

102) Liberec, srpen 2019: Česko-slovenské vztahy, XXIX. ročník

103) Liberec, srpen 2021: Česko-slovenské vztahy, XXX. ročník

102) Zákupy, 4. 9. 2021, sympozium Berkové z Dubé a Zákupy, ref. Renesanční náhrobníky Berků z Dubé v kostele sv. Fabiána a Šebestiána

103) Ostrov, 9. – 12. 9. 2021, IV. mezinárodní sympozium Ostrov: Zámecká zahrada v proměnách času a významná výročí majitelů ostrovského panství", ref. Ráj český Jana Viktorina z Valdštejna (1659?)

104) Ústí nad Labem, 21.–22. 10. 2021, Poslední rok druhé světové války na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944–1945, 27. ústecké kolokvium, ref. „Vojáci postupovali nekompromisně a vykonali i řadu trestů smrti.“ „Bojová jednotka Skuteč“ a Haindorf/Hejnice na severu Čech v květnu až srpnu 1945

105) Liberec, srpen 2022: Česko-slovenské vztahy, XXXI. ročník, ref. Německé válečné hroby na československém území (spolu s J. Pažoutem)

106) Ústí nad Labem, září 2022, XII. sjezd historiků ČR

^[1] Tučně zvýrazněný záznam představuje aktivní účast s referátem, přednáškou.

Zahraniční badatelské a studijní pobyty:

- odborné exkurze:

27. 4. – 1. 5. 1997 – Klagenfurt a okolí (Univerzita v Klagenfurtu)

16. – 20. 4. 1999 – Klagenfurt a okolí

- studium (bádání):

25.–30. 10. 1999 – Zhořelec (Ratsarchiv, OLW Görlitz)

16.–20. 10. 2000 – Zhořelec (Ratsarchiv, OLW Görlitz)

19.–21. 3. 2001 – Zhořelec (Ratsarchiv, OLW Görlitz)

15. 9.–20. 9. 2002 – Vídeň (Kriegsarchiv, Haus-, Hof- und Staatsarchiv, Wien)

1. 2. 2003 – 31. 5. 2003 – Drážďany (studijní pobyt z Herbert–Quandt–Stiftung TU Dresden)

8.–12. 9. 2003 – Vídeň (Österreichische Nationalbibliothek)

24.–28. 11. 2003 – Vídeň (Österreichische Nationalbibliothek)

15.–19. 11. 2004 – Vídeň (Haus-, Hof- und Staatsarchiv; Kammerarchiv Wien; Österreichische Nationalbibliothek)

19.–25. 3., 13.–17. 11. 2006 – Vídeň (Österreichische Nationalbibliothek)

9.–15. 4., 14.–21. 5., 4.–6. 12. 2006 – Drážďany (studijní pobyt, SLUB)

17.–22. 9., 19.–24. 11. 2007 – Vídeň (Österreichische Nationalbibliothek, Haus-, Hof- und Staatsarchiv, Archiv des Instituts für österreichische Geschichtsforschung)

18. 6. – 15. 7. 2007 – Technische Universität, Phil. Fakultät Chemnitz (raný novověk, výuka jako „Gastdozent“)

 20.–26. 4. 2009 – Univerzita Mateja Béla, Banská Bystrica (raný novověk, dějiny knihy, výuka)

duben 2012 – Prešovská univerzita v Prešově, Fakulta filosofická, katedra historie (raný novověk, kulturní dějiny, raně novověká historiografie – výuka v programu Erasmus)

7.–11. 10. 2013 – Univerzita Mateja Béla, Banská Bystrica (raný novověk, dějiny umění, výuka v rámci programu Erasmus)

7.–11. 3. 2016 – Prešovská univerzita v Prešově, Fakulta filosofická, katedra historie (raný novověk, kulturní dějiny, raně novověká historiografie – výuka v programu Erasmus)

Přehled publikační činnosti (1997–2019)

Vědecké monografie

[1] SVOBODA, Milan: Franz hrabě Clam-Gallas. Obrysy portrétu. Franz Graf von Clam-Gallas. Konturen eines Porträts, Liberec – Hejnice, Krajská vědecká knihovna – Frýdlantsko, z. s., 2019, 167 s., ISBN 978-80-85874-91-4.

[2] SVOBODA, Milan – HEINZL, Jan: Hrabata z Gallasu, Clam-Gallasu a Hejnice. Poutní místo a jeho patroni. Die Grafen von Gallas, Clam-Gallas und Haindorf. Der Wallfahrtsort und seine Schirmherren, Liberec, Krajská vědecká knihovna 2015, 117 s., ISBN 978-80-85874-73-0. (podíl 90 %)

[3] SVOBODA, Milan a kol., Kristián Kryštof Clam-Gallas. Stručná biografie, Liberec, Technická univerzita 2012, 421 s. + CD-ROM, ISBN 978-80-7372-929-5.

[4] SVOBODA, Milan: Redernové v Čechách. Nalézání zapomenutých příběhů 16. a 17. věku, Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy – Togga 2011, 553 s., ISBN 978-80-7308-356-4

[5] SVOBODA, Milan (uspoř.): Corona senum filii filiorum. Kázání k 50. výročí svatby manželů Kittelových (1777), Liberec 2009, 74 s. + CD-ROM, ISBN 978-80-7372-567-9.

[6] SVOBODA, Milan (uspoř.).: Boží hrob v Liberci z roku 1772, Liberec, Technická univerzita 2008, 74 s. + CD, ISBN 978-80-7372-327-9.

Kapitoly v monografiích

[7] SVOBODA, Milan: První rozvoj města za Redernů (1551/1558–1621); Mírové století: Obnova města a rozvoj za Gallasů (1648–1740). Nové podmínky v politicko-konfesijním uspořádání Království českého a příchod Gallasů, in: MELANOVÁ, Miloslava, et al.: Liberec. Historie – Kultura – Lidé, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2017, 518 s.; s. 37–60, s. 79–89, ISBN 978-80-7422-484-3.

[8] SVOBODA, Milan: Frýdlant, in: KONEČNÝ, Michal (ed.): Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž – Brno, Národní památkový ústav – Masarykova univerzita 2017, 668 s.; s. 207–229, ISBN 978-80-906899-2-3.

[9] SVOBODA, Milan: Haus der Stadt Reichenberg. Možnosti historikovy interpretace. Das Haus der Stadt Reichenberg. Die Interpretationsmöglichkeiten des Historikers, in: Německočeská výstava Liberec 1906 – Deutschböhmische Ausstellung Reichenberg 1906, HABÁNOVÁ, Anna (ed.), Liberec, Oblastní galerie 2016, 271 s.; s. 136–141, 142–149, ISBN 978-80-87707-18-0.

[10] SVOBODA, Milan – REBITSCH, Robert – KILIÁN, Jan a kol. (edd.), Hermann Hallwich 1838–1913. Historik, politik, byrokrat, sběratel a básník, Praha – Teplice, Scriptorium 2015, 238 s., s. 38–54, ISBN 978-80-88013-12-9.

[11] SVOBODA, Milan – REBITSCH, Robert – KILIÁN, Jan (hgg.) u. Koll., Hermann Hallwich (1838–1913). Historiker und Sammler, Funktionär und Politiker, Innsbruck, innsbruck university press 2014, 168 s.; s. 51–62, ISBN 978-3-902936-49-3.

[12] SVOBODA, Milan: „Relace aneb Historické vyprávění“ o obléhání pevnosti Velký Varadín Turky. Osobní svědectví svobodného pána Melchiora z Redernu z roku 1598, in: PRCHAL, Vítězslav a kol., Mezi Martem a Memorií. Prameny osobní povahy k vojenským dějinám 16.–19. století, Pardubice, Univerzita Pardubice 2011, 234 s.; s. 11–25, ISBN 978-80-7395-471-0.

[13] SVOBODA, Milan: Albrecht z Valdštejna; Kateřina z Redernu; Jan Karel Rohn; Jan Václav z Gallasu; Gallasové a Clam-Gallasové, Johann Josef Eleazar Khittel, in: Libereckým krajem – Osobnosti, Liberec, Liberecký kraj 2007, 173 s.; s. 38–40, s. 56–58, s. 122–124, s. 131–133, s. 158–160, ISBN 978-80-254-1123-0.

[14] SVOBODA, Milan: Clam-Gallasové (1757–1945); Severočeská doména, in: KRUMMHOLZ, Martin (red.), Clam-Gallasův palác. Johann Bernhard Fischer von Erlach. Architektura – výzdoba – život rezidence, Praha, Archiv hlavního města Prahy 2007. 168 s.; s. 31–58, s. 59–80, ISBN 978-80-86852-19-5.

[15] SVOBODA, Milan: Mnichovo Hradiště 1785: Poslední pohřeb Albrechta z Valdštejna jako pozdně barokní funerální festivita?, in: FUČÍKOVÁ, Eliška – ČEPIČKA, Ladislav (edd.), Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae?, Praha, Academia 2007, 621 s.; s. 379–383, ISBN 978-80-200-1565-5.

[16] SVOBODA, Milan: Epocha Redernů (1558–1621); Hrad a zámek Frýdlant, in: ANDĚL, Rudolf – KARPAŠ, Roman a kol.: Frýdlantsko. Minulost a současnost kraje na úpatí Jizerských hor, Liberec, Nakladatelství 555 2002, 240 s.; 42–48, 74–75, ISBN 80-86424-18-9.

[17] SVOBODA, Milan a kol.: Studentské semináře oboru historie – Studentenseminare für Geschichte: „Postavení menšin ve středověké společnosti – Die Stellung der Minderheiten in der mittelalterlichen Gesellschaft”, Liberec, Technická univerzita 2000, 145 s. ISBN 80-7083-466-8.

 Studie publikované v recenzovaných periodikách a sbornících

SVOBODA, Milan: Šlikové/Schlikové a Jáchym Ondřej Schlik v české historiografii 20. a 21. století. In: Schlikové známí i neznámí a jejich vliv na dějiny světového peněžnictví. Die bekannten und unbekannten Schlicks und ihr Einfluss auf die Geschichte des Finanzwesens. Sborník přednášek – Vortragssammelband, Ostrov, Město Ostrov 2020, s. 62–91

[18] SVOBODA, Milan: Utváření (sebe)reprezentace křesťanského rytíře jako protitureckého bojovníka. Příklad Melchiora z Redernu (1555–1600), in: FIDLEROVÁ, Alena – HOLÝ, Martin – ŠEDIVÁ KOLDINSKÁ, Marie (edd.), Kříž versus půlměsíc. Literární a umělecká tvorba jako prostor střetů mezi křesťanstvem a islámem, Historie, otázky, problémy 6, 2014, č. 2, s. 169–185, ISSN 1804-3240.

[19] SVOBODA, Milan: Sgrafita na hradě a zámku Frýdlant. Několik poznámek k jejich interpretaci, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 14/2013, č. 1, s. 3–19, ISSN 1213509-7.

[20] SVOBODA, Milan: „Dieß Jhar nahmen die Oberlausitzer wiederumb eine Fahne Knechte…, in Ungarn wieder den Türcken zu schicken“. Protiturecká propaganda v raně novověkých kronikách ze Žitavy, in: KILIÁN, Jan – SVOBODA, Milan – Š. KOLDINSKÁ, Marie (edd.), Turek, Švéd a Prajz. Vojenský živel versus město a venkov českého raného novověku, (=HOP 1/2011 ), Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 2012, s. 137–148, ISSN 1804-1132.

[21] SVOBODA, Milan: Kaple Božího hrobu v Liberci z roku 1772. Krátké dějiny zapomenuté církevní stavby, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy IX/2008, s. 9–48, ISBN 978-80-7372-432-0.

[22] SVOBODA, Milan: Popis pitvy a balzamace Melchiora z Redernu v Havlíčkově Brodě 20. září 1600 podle pohřebního kázání, in: Dějiny věd a techniky 41, 2008, č. 3, s. 173–183, ISSN 03004414.

[23] SVOBODA, Milan: Popis panství Liberec podle Berní ruly z roku 1677, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy IX/2008, s. 145–154, ISBN 978-80-7372-432-0.

 [24] SVOBODA, Milan: Nový objev? Kresba Liberce kolem roku 1770, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VIII/2007, s. 179–182, ISBN 978-80-7372-280-7.

 [25] SVOBODA, Milan: Znovunalezený a vydaný rukopis Franze Némethyho o dějinách držitelů Frýdlantu (1278–1803), in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VIII/2007, s. 183–186, ISBN 978-80-7372-280-7

[26] SVOBODA, Milan: Zapomenuté knihy Rudolfa Wolkana. Črta bio-bibliografická, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VII/2006, s. 78–105, ISBN 80-7372-146-5.

[27] SVOBODA, Milan: Jak starý je trpaslík? (Etymologie a užití slova v češtině), in: Ústecký sborník historický 2005, Ústí nad Labem 2005 [2006], s. 249–261, ISBN 80-7044-693-5.

[28] SVOBODA, Milan: Zpracování a edice korespondence Johanna Josefa Khittela a jeho synů ve Státním okresním archivu Jablonec nad Nisou (Z prosemináře k raně novověkým českým dějinám), in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VI/2005, s. 181–187, ISBN 80-7372-007-8.

[29] SVOBODA, Milan: „Taxa panství Rejchenberského“ (1622), in: Fontes Nissae – Prameny Nisy V/2004, s. 188–198, ISBN 80-7083-889-2.

[30] SVOBODA, Milan: Majestát Rudolfa II. ve sbírkách Christian–Weise–Bibliothek v Žitavě, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy III/2002, s. 160–168, ISBN 80-7083-666-0.

[31] SVOBODA, Milan: Památka ze sbírky CWB Zittau, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy III/2002, s. 151–159 , ISBN 80-7083-666-0.

[32] SVOBODA, Milan: Vějíř z Kutné Hory. Clam–Gallasové a jejich přátelé kolem roku 1860, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy II/2001, s. 146–156, ISBN 80-7083-545-1.

[33] SVOBODA, Milan: Švédské obsazení Frýdlantu roku 1639 pohledem očitého svědectví Heinricha Griessela, zámeckého hejtmana, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy. Regionální historický sborník, I/2000, s. 19–39, ISBN 80-7083-434-X.

Studie publikované v ostatních periodikách a sbornících

[34] SVOBODA, Milan: Spuren der deutsch-böhmischen Zusammenlebens in der schriftlichen Kultur, in: Wissenskommunikation unter Bedingungen von Mehrsprachigkeit. Znalostní komunikace v podmínkách vícejazyčného prostředí. 3. Kolloquium Transferwissen-schaften, Liberec, Wissenschaftliche Bibliothek, 25.–26. Oktober 2018, Sammelschrift, (v tisku)

[35] SVOBODA, Milan: Dr. Jan Jersák (1908–1984): Mé paměti ze Zelova. Život reemigranta z 20. století ve vlastních vzpomínkách, in: Exulanti, vyhnanci a uprchlíci. Sborník z mezinárodní konference v Litomyšli 14.–16. 10. 2016, Praha, Exulant, z. s. 2019, (v tisku)

[36] SVOBODA, Milan: Kateřina hraběnka Schliková, provdaná z Redernu (ca 1564 – 1617). Šlechtična sklonku renesance a její životní role, in: Významné ženy Ostrova/ Schlackenwerthu). Die bedeutenden Frauen von Ostrov (Schlackenwerth), Ostrov, Město Ostrov – Nadace St. Joachim 2019, s. 225–244, ISBN (v tisku)

[37] SVOBODA, Milan: Hřbitovy Frýdlantska – komplexní dokumentace a její problémy, in: ROHÁČEK, Jiří (ed.), Epigraphica et sepulcralia VIII. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií, Praha, Artefactum 2018, s. 177–194, ISBN 978-80-88283-17-1

[38] SVOBODA, Milan: Historické pověsti a (versus) historická skutečnost na severu Čech v 19. a 20. století. (Několik příkladů fikce a reality z Liberecka a Frýdlantska), in: ZEMANOVÁ, Marcela – ZEMAN, Václav (edd.), Přemysl Oráč se vrací domů aneb české pověsti. Publikace z konference Přemysl Oráč se vrací domů aneb české pověsti, jež se konala 4.–5. června 2015 ve spolupráci Muzea města Ústí nad Labem se Společností pro dějiny Němců v Čechách, Ústavem slovansko-germánských studií FF UJEP a Katedry bohemistiky PF UJEP, Ústí nad Labem, Muzeum města Ústí nad Labem – Univerzita J. E. Purkyně, Ústav slovansko-germánských studií Filozofické fakulty 2017, s. 82–101, ISBN 978-80-86475-20-2.

[39] SVOBODA, Milan: Sepulkrální památky nižší šlechty na Frýdlantsku v 16.–18. století. Vývoj bádání, výsledky, výhledy, in: ROHÁČEK, Jiří (ed.), Epigraphica et sepulcralia VI. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií, Praha, Artefactum 2016, s. 161–176, ISBN 978-80-86890-82-1, ISSN 2336-3663.

[40] SVOBODA, Milan: Böhmen, Schlesien und die Oberlausitz – Aspekte einer Nachbarschaft, in: DUDECK, Volker (hg.), Via Sacra. Begegnungen, die berühren. Rotary entdeckt die Heilige Straße durch das Dreiländereck Deutschland – Polen – Tschechien, Zittau, Verlag Gunter Oettel 2016, 136 s.; s. 57–66, ISBN 978-3-944560-36-6.

[41] SVOBODA, Milan: Výzkum pohřebišť v Libereckém kraji. Sonda: Frýdlantsko a Liberecko, in: ROHÁČEK, Jiří (ed.), Sepulchralia et epigraphica VII, Praha, artefactum 2016 [2017], s. 281–301, ISBN 978-80-86890-95-1.

[42] SVOBODA, Milan: Jan Karel Rohn a dvě verze jeho společné kroniky měst Liberec a Frýdlant (1753–1763), in: RADIMSKÁ, Jitka (ed.), K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven. Knihy v proměnách času, (=Opera romanica 16), České Budějovice, Jihočeská univerzita 2015, s. 255–261, ISBN 978-80-7394-542-8.

[43] SVOBODA, Milan: Deutsche Heimatkundeforscher in Nordböhmen, in: ALTMANN, Werner (hrsg.), Deutsch-tschechische Begegnungen, Bd. 2. Kaufbeurer Schüler erleben Jablonec gestern und heute, Kaufbeuren – Jablonec nad Nisou, Gymnázium dr. Randy Jablonec nad Nisou – Bauer-Verlag 2013, s. 23–32.

[44] SVOBODA, Milan: Projektová výuka regionální historie aneb Jak neotrávit studenty (ani sebe), in: GRACOVÁ, Blažena – LABISCHOVÁ, Denisa, X. sjezd českých historiků. Ostrava 14.–16. 9. 2011, sv. III, Ostrava, Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě 2013, s. 109–121, ISBN 978-80-7464-351-4.

[45] SVOBODA, Milan – KAHL, Uwe: Schätze böhmischer Herkunft in der Christian-Weise-Bibliothek Zittau, in: WINZELER, Marius (hgg.), Für Krone, Salz und Kelch. Wege von Prag nach Zittau. Ve jménu koruny, soli a kalicha. Cesty z Prahy do Žitavy, Zittau – Görlitz, Zittauer Geschichts- und Museumsverein 2011, s. 14–21, ISBN 978-3-938583-69-2. (podíl 50 %)

[46] SVOBODA, Milan: Zittau – Stadt und Land in der frühneuzeitlichen Chronistik und Geschichtsschreibung, in: WINZELER, Marius (hgg.), Für Krone, Salz und Kelch. Wege von Prag nach Zittau. Ve jménu koruny, soli a kalicha. Cesty z Prahy do Žitavy, Zittau – Görlitz, Zittauer Geschichts- und Museumsverein 2011, s. 32–39, ISBN 978-3-938583-69-2.

[47] SVOBODA, Milan: Kontrollierte Emotionen der barocken Homiletik? Eine deutsche und eine tschechische Predigt zum 50. Hochzeitsjubiläum des Ehepaars Kittel, in: Studia germanistica, č. 7, Ostrava, Ostravská univerzita 2010 [2011], s. 119–129, ISSN 1803-408X.

[48] SVOBODA, Milan: Co znamenají slova vlast – patria – domov? Proměnlivé vnímání pojmů od středověku do 20. století. / Was bedeuten di Begriffe Vaterland – Patria – Heimat? Die wechselnde Wahrnehmung eines Begriffs vom Mittelalter bis ins 20. Jahrhundert, in: Deutsch-tschechische Begegnung. Einblicke und Ausblicke. / Česko-německá setkání. Vize do budoucnosti, Kaufbeuren, Stadtarchiv Kaufbeuren – Gymnázium dr. Randy Jablonec nad Nisou – Bauer-Verlag 2011, s. 6–18, ISBN 978-3-941013-65-0.

[49] SVOBODA, Milan: „Lutherische Eliten?“ Geistliche von der Wende des 16. zum 17. Jahrhundert an der Grenze Nordböhmens und der Oberlausitz (Untersuchungen zu den Herrschaften Friedland und Reichenberg), in: BOBKOVÁ, Lenka – ZDICHYNEC, Jan (hgg.), Geschichte – Erinnerung – Selbstidentifikation. Die schriftliche Kultur in den Ländern der Böhmischen Krone im 14.–18. Jahrhundert, Praha 2011, s. 507–521, ISBN 978-80-87292-16-7.

[50] SVOBODA, Milan: Kovář Stelzig z Dolní Řasnice – hrdina bez bázně a hany? Historická realita 17. věku ve „výchovněvzdělávacím“ zpracování, in: MÄRC, Josef a kol. (edd.), Mystifikace ve výuce dějepisu, mystifikace výukou? (= Acta universitatis Purkynianae Facultatis philosophicae, Studia historica didactica 2), Ústí nad Labem, Filozofická fakulta UJEP 2010 [2015], s. 152–180, ISBN 978-80-7414-266-0.

[51] SVOBODA, Milan: Biberštejnská epizoda v 16. století ve vnitrozemí Království českého, in: NAVRÁTIL, Ivo (red.), Šlechtické rody a jejich sídla v Českém ráji. Z Českého ráje a Podkrkonoší, (supplementum) 13, Semily – Turnov, Státní oblastní archiv v Litoměřicích – Státní okresní archiv Semily pro Pekařovu společnost Českého ráje v Turnově 2009 [2010], s. 14–19, ISBN 978-80-86254-19-7.

[52] SVOBODA, Milan: Pohřební plátno s Melchiorem z Redernu, in: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci 2008, Liberec, Národní památkový ústav, ú. o. p. 2008 [2009], s. 137–145, ISBN 978-80-903934-1-7.

[53] SVOBODA, Milan: Jan Karel Rohn – lexikograf na „slepé cestě“? (Úvahy nad slovníky Nomenclator a Analecta), in: „Jazyk a řeč knihy“. K výzkumu zámeckých, měšťanských a církevních knihoven (Opera romanica 11), České Budějovice, Jihočeská univerzita 2009 [2010], s. 241–254, ISBN 978-80-7394-202-1.

[54] SVOBODA, Milan: Die Forschungsinteressen Erich Gierachs aus der Sicht seines Nachlasses im Bezirksstaatsarchiv in Liberec, in: ACC Journal 15, 2009, č. 2, s. 92–97, ISSN 1803-9782.

[55] SVOBODA, Milan: Pojetí válek o rakouské dědictví v Čechách i na Liberecku v kronikářském díle Jana Karla Rohna, in: SVOBODA, Milan (red.), Střední Evropa – Čechy, Slezsko a Horní Lužice – ve hře velmocí v 18. století, Liberec, Technická univerzita 2008, s. 65–77, ISBN 978-80-7372-437-5.

[56] SVOBODA, Milan: Pamětní zápisy z makovice věže chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích (Nálezová zpráva a edice textů), in: Sborník Severočeského muzea – Historia 15, Liberec 2008, s. 38–54, ISBN 978-80-903595-9-8, ISSN 0232-0592.

[57] SVOBODA, Milan: Mariánské poutní místo Hejnice v historické paměti, in: ČORNEJOVÁ, Ivana – KUCHAŘOVÁ, Hedvika – VALENTOVÁ, Kateřina (edd.), Locus pietatis et vitae. Sborník příspěvků z konference konané v Hejnicích ve dnech 13.–15. září 2007, Praha, Univerzita Karlova – Scriptorium 2008, s. 255–280, ISBN 978-80-86197-39-5.

[58] SVOBODA, Milan: „Poslední svého rodu“. Konec pozemské pouti Franze hraběte Clam-Gallase (1854–1930), in: SVOBODA, Milan (red.), Svět historie – historikův svět. Sborník profesoru Robertu Kvačkovi, Liberec 2007, s. 261–293, ISBN 978-80-7372-214-2.

[59] SVOBODA, Milan: Účetní deníky jedné „Raittung“: Preceptor Mgr. Bernhard Fuess a svobodný pán Kryštof z Redernu na cestách 1607–1608, in: KUBEŠ, Jiří (ed.), Šlechtic na cestách v 16.–18. století. Sborník příspěvků (nejen) ze 4. adventního kulatého stolu […] „Prameny k dějinám šlechtického cestování 1550–1800“, Pardubice, Univerzita Pardubice 2007, s. 67–86, ISBN 978-80-7194-928-2.

[60] SVOBODA, Milan: Regionální dějiny na vysoké škole: Případ Regionalistika, in: BENEŠ, Zdeněk – PEŠEK, Jiří – VOREL, Petr (edd.), IX. sjezd českých historiků (Pardubice 6.–8. 9. 2006), sv. I, Pardubice – Praha – Ústí nad Labem, Sdružení historiků ČR 2007, s. 177–183, ISBN 978-80-904069-0-2.

[61] SVOBODA, Milan: Cui bono? Právovárečné spory v pojetí regionální historiografie 18.–20. století. Případ Frýdlantu v 17. století), in: VESELÝ, Martin – KAISEROVÁ, Kristina, Pivo lepších časů, Ústí nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně – Ústav slovansko-germánských studií 2007, s. 59–80, ISBN 978-80-7044-930-1.

[62] SVOBODA, Milan: Vidět město: Žitava v raně novověkých kronikách, in: BOBKOVÁ, Lenka – KONVIČNÁ, Jana (edd.), Rezidence a správní sídla v zemích České koruny ve 14.–17. století. Korunní země v dějinách českého státu III. Sborník příspěvků z mezinárodního kolokvia konaného 29.–31. března 2006, Praha, Univerzita Karlova – Togga 2007, s. 435–458, ISBN 978-80-7308-188-1.

[63] SVOBODA, Milan: Der Fall Haindorf. Katholiken versus Protestanten: Konfessionalisierung oder Disziplinierung?, in: ŘEZNÍK, Miloš (hg.), Grenzraum und Transfer. Perspektiven der Geschichtswissenschaft in Sachsen und Tschechien, (=Chemnitzer Europastudien, Bd. 5), Berlin, Duncker & Humblot 2007, s. 95–118, ISBN 978-3-428-12345-2.

[64] SVOBODA, Milan: Zapomenutá parodie na texty W. W. Tomka, in: ŘEZNÍK, Miloš (ed.), W. W. Tomek, historie a politika (1818–1905). Sborník příspěvků královéhradecké konference k 100. výročí úmrtí W. W. Tomka, Pardubice 2006, s. 225–227, ISBN 80-7194-884-5.

[65] SVOBODA, Milan: Cedo nulli. Mgr. Wolfgang Günther a P. Sebastian Balthasar von Waldhausen v protestantsko-katolické polemice (1626–1628), in: BŘEZINA, Luděk – KONVIČNÁ, Jana – ZDICHYNEC, Jan (edd.), Ve znamení zemí Koruny české. Sborník k šedesátým narozeninám profesorky Lenky Bobkové, Praha, Casablanca 2006, s. 325–345, ISBN 80-903756-1-8.

[66] SVOBODA, Milan: Der erste Entwurf der Redern´schen Mausoleums in Frýdlant? Ein neuer Fund in der Christian-Weise-Bibliothek Zittau, in: Oberlausitzische Heimatblätter Zittau 10/2006, s. 14–22, ISBN 3-933827-43-4.

[67] SVOBODA, Milan: Frühneuzeitliche Exulantenforschung in der böhmischen Historiographie 1990–2005, in: DANNENBERG, Lars-Arne – HERRMANN, Matthias – KLAFFENBÖCK, Arnold (hgg.), Böhmen – Oberlausitz – Tschechien. Aspekte einer Nachbarschaft, Görlitz – Zittau, G. Oettel Verlag 2006, s. 193–202, ISBN 10-3-938583-08-8.

[68] SVOBODA, Milan: Tři pohřební kázání z prvé půle 17. věku: Šlechtické rody a jejich příbuzní z českých zemí. (Srovnání a metody interpretace textů z historického hlediska), in: RADIMSKÁ, Jitka (ed.), Vita morsque et librorum historia. K výzkumu zámeckých, měšťanských a šlechtických knihoven, (= Opera romanica 9), České Budějovice, Jihočeská univerzita 2006, s. 169–181, ISBN 80-7040-846-4.

[69] SVOBODA, Milan: Die Herren von Bieberstein in der deutschen Regionalgeschichte Nordböhmens bis 1945, in: JAWORSKI, Tomasz (red.), Bibersteinowie w dziejach pogranicza śląsko-łużyckiego, Żary, Uniwersytet Zielenogórski 2006, s. 187–191, ISBN 83-7481-044-0.

[70] SVOBODA, Milan: Kryštof II. z Redernu a exil po roce 1620, in: PROKOP, Miloš (red.), Osobnosti v dějinách regionu 2, Liberec, Technická univerzita 2005, s. 29–54, ISBN 80-7083-941-4.

[71] SVOBODA, Milan: Jan Karel Rohn – historik, jazykozpytec a liberecký patriot doby barokní, in: KRUŠINSKÝ, Rostislav, Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2004. Lidé okolo knih (autor – tvůrce – recipient). Sborník z 13. odborné konference Olomouc 23.–24. 11. 2004, Olomouc, Státní knihovna ČR – Vědecká knihovna Olomouc 2005, s. 195–210, ISBN 80-86249-31-X.

[72] SVOBODA, Milan: Tisíc let českých dějin: Hledání spravedlnosti a lidskosti, in: NOVOTOVÁ, Jitka (ed.), Evropská dimenze v přípravě učitelů na Fakultě pedagogické Technické univerzity v Liberci, Liberec, Technická univerzita 2005, s. 158–171, ISBN 80-7083-902-3.

[73] SVOBODA, Milan: Jak starý je trpaslík? (Etymologie a užití slova v češtině), in: Ústecký sborník historický 2005, Ústí nad Labem 2005 [2006], s. 249–261, ISBN 80-7044-693-5.

[74] SVOBODA, Milan: Co je „vlast“? K patriotismu šlechty na pomezí Čech a Horní Lužice v 16. a 17. století, in: BOBKOVÁ, Lenka – KONVIČNÁ, Jana (uspoř.), Korunní země v dějinách českého státu. Společné a rozdílné. Česká koruna v životě a vědomí jejích obyvatel ve 14.–17. století, Praha, albis international 2005, s. 497–514, ISBN 80-86971-07-4.

[75] SVOBODA, Milan: Nově objevený pramen pro dějiny mauzolea Redernů ve Frýdlantu v Čechách, in: Sborník Severočeského muzea 13, Liberec 2004, s. 12–16, 130–133, ISBN 80-903595-0-7.

[76] SVOBODA, Milan: Vlast ochraňovaná i ztrácená. Ke vnímání pojmu „vlast“ převážně v raném novověku, in: PEŠKOVÁ, Jaroslava – PRŮKA, Miroslav – VAŇKOVÁ, Irena (edd.), Hledání souřadnic společného světa. Filosofie pro každý den, Praha, Eurolex Bohemia 2004, s. 234–262, ISBN 80-86432-91-2.

[77] SVOBODA, Milan – PASTYŘÍKOVÁ, Kateřina: Katalogizace starých a vzácných tisků v Krajské vědecké knihovně v Liberci, in: HANDLOVÁ, Kateřina (ed.), Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 2003. Současné trendy ve zpřístupňování fondů. Sborník z 12. odborné konference, Olomouc, 18.–19. 11. 2003, Brno 2004, s. 115–117, ISBN 80-7053-254-8. (podíl 50 %)

[78] SVOBODA, Milan: Redernové a jejich domovy, in: PROKOP, Miloš (red.), Osobnosti v dějinách regionu 1. Přednáškový cyklus, Liberec, Technická univerzita 2004, s. 49–58, ISBN 80-7083-815-9.

[79] SVOBODA, Milan: Jáchym Ulrich z Rosenfeldu: Hejtman v mikrosvětě autobiografie ze 16. století, in: SVOBODA, Milan (red.), Pax bello potior. Sborník věnovaný doc. PhDr. Rudolfu Andělovi, CSc., Liberec, Technická univerzita 2004, s. 126–154, ISBN 80-7083-816-7.

[80] SVOBODA, Milan: Geschichte der freiherrlichen Familie von Redern in der Konzeption des Mausoleums Meisters Gerhard Heinrich von Amsterodam (Friedland 1605–1610), in: KAPUSTKA, Maciej – KOZIEŁ, Andrzej – OSZCZANOWSKI, Piotr (red.), Niderlandyzm na Śląsku i w krajach ościennych, Wrocław, Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego 2003, s. 217–226, ISBN 82-229-2363-5.

[81] SVOBODA, Milan: Výuka dějin českého středověku a raného novověku, in: Učitel – Evropan. Trojzemí ERN – faktor evropanství v přípravě učitelů na Fakultě pedagogické Technické univerzity v Liberci. Sborník příspěvků řešitelů výzkumného záměru FP TU v Liberci konané 15. ledna 2003, Liberec, Technická univerzita 2003, s. 21–25, ISBN 80-7083-683-0.

[82] SVOBODA, Milan: Obsazení Frýdlantu Švédy roku 1639, in: ELBEL, Martin – TOGNER, Milan (uspoř.), Historická Olomouc XIII. Sborník příspěvků ze sympózia Historická Olomouc XIII., zaměřeného k problematice konce švédské okupace a poválečné obnově ve 2. polovině 17. století, Olomouc, Univerzita Palackého 2002, s. 53–68, ISBN 80-244-0177-0.

[83] SVOBODA, Milan: Pohřební kázání – jeden z pramenů poznání aristokratické společnosti. (Ke společným vazbám šlechtických rodin na území dnešního Euroregionu Nisa), in: Časové úvahy 12/2001, TU Liberec 2001, s. 35–53, ISSN 1211–9024.

[84] SVOBODA, Milan: Redernský monument ve Frýdlantu v Čechách jako hmotný pramen pro poznání dějin posledních příslušníků frýdlantské linie Redernů, in: HRUBÁ, Michaela – HRUBÝ, Petr (uspoř.), Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Sborník z kolokvia uskutečněného v Muzeu města Ústí nad Labem 25.–26. listopadu 1999, Ústí nad Labem, albis international 2001, s. 191–215, ISBN 80-86067-52-1.

[85] SVOBODA, Milan: Kryštof II. z Redernu, pobělohorský exulant, in: HRUBÁ, Michaela (uspoř.), Víra nebo vlast? Exil v českých dějinách raného novověku. Sborník z konference konané v Muzeu města Ústí nad Labem 5.–6. 11. 1998, Ústí nad Labem, albis international 2001, s. 222–237, ISBN 80-86067-57-2.

[86] SVOBODA, Milan: Velkovaradínský svátek. (Festivita jako oslava vítězství nad Turky), in: BŮŽEK, Václav – KRÁL, Pavel (edd.), Slavnosti a zábavy na dvorech a v rezidenčních městech raného novověku, České Budějovice, Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis (=Opera historica 8) 2000, s. 381–398, ISBN 80-7040-384-5.

[87] SVOBODA, Milan: Poznámka ke vzniku knihy F. Pohla „Die Exulanten aus der Herrschaft Friedland im Sudetenland“, in: Vědecká pojednání VI–1, Liberec, Technická univerzita 2000, s. 74–80, ISBN 80-7083-393-9.

[88] SVOBODA, Milan: Českým rájem v létě 1846. (Naším krajem s mladičkým vlastencem J. V. Fričem) [edice cestopisné črty J. V. Friče Cesta přes Friedland na Krkonoše]. In: Od Ještěda k Troskám. Vlastivědný sborník Českého ráje a Podkrkonoší 7 (23), 2000, č. 5–6, s. 133–138.

[89] SVOBODA, Milan: Rezidence pánů z Redernu na přelomu 16. a 17. století, in: BŮŽEK, Václav – KRÁL, Pavel (edd.), Aristokratické rezidence a dvory v raném novověku, České Budějovice, Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis (=Opera historica 7) 1999, s. 201–222, ISBN 80-7040-331-4.

 Popularizační články

 [90] SVOBODA, Milan: Zámecká kaple v Liberci. Zjevná i zmizelá minulost, in: Dějiny a současnost 38, 2016, č. 9, s. 28–29, ISSN 0418-5129.

[91] SVOBODA, Milan: Výzkum hřbitovů na Frýdlantsku, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 2/XVII/2016, s. 120–121, ISSN 1213-5097.

[92] SVOBODA, Milan: Spása i zatracení na Grabštejně. Zámecká kale svaté Barbory z roku 1569, in: Dějiny a současnost 37, 2015, č. 2, s. 28–29, ISSN 0418-5129.

[93] SVOBODA, Milan: Celostátní studentská vědecká konference HISTORIE 2014, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 1/XVI/2015, s. 113–114, ISSN 1213-5097.

[94] SVOBODA, Milan: Adel in Sachsen und Böhmen. Aspekte einer Beziehungsgeschichte in Spätmittelalter und Früher Neuzeit, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 1/XV/2014, s. 84–86, ISSN 1213-5097.

[95] SVOBODA, Milan: Hermann Hallwich (1838–1913). Historik, politik, byrokrat, sběratel a básník, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 1/XV/2014, s. 86–87, ISSN 1213-5097.

[96] SVOBODA, Milan: „Bajkový sál“ na Lemberku. Starověká moudrost pro urozené křesťany, in: Dějiny a současnost 36, 2014, č. 1, s. 26–27, ISSN 0418-5129.

[97] SVOBODA, Milan:Muž, na kterého se nezapomíná. 160. výročí narození Franze Clam-Gallase, in: Véčko. Vesele i vážně o Libereckém kraji 13, 2014, s. 86–89, ISSN 1213-7375.

[98] SVOBODA, Milan: Paměť rodu a urozeného jedince. Erbovní galerie na hradě Frýdlant z roku 1593, in: Dějiny a současnost 35, 2013, č. 3, s. 26–27, ISSN 0418-5129.

[99] SVOBODA, Milan: Žižka v kameni a kovu. Vojevůdcovy sochy nejen jezdecké, in: Jan Žižka z Trocnova. Sborník projevů a přednášek, Praha 2011, s. 9–17, ISBN 978-80-7000-065-6.

[100] SVOBODA, Milan: Konference o vojácích a civilním obyvatelstvu v raném novověku, in: Bulletin České společnosti pro výzkum 18. století – národní součást společnosti ISECS/SIEDS, 2010, s. 3–6 (elektronická verze: http://www.18stoleti.cz/index.php/kronika)

[101] SVOBODA, Milan: Konference o vojácích a civilním obyvatelstvu v raném novověku, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy XI/2010, s. 281–284, ISSN 1213-5097.

[102] SVOBODA, Milan: Všechny Žižkovy tváře, in: Jan Žižka z Trocnova, sborník projevů a přednášek, Praha 2009 [2010], s. 13–17.

 [103] SVOBODA, Milan: Statečný kacíř Jan Žižka z Trocnova, in: Jan Žižka z Trocnova. Sborník projevů a přednášek, Praha 2009 [2010], s. 8–12.

[104] SVOBODA, Milan: Žižka, náš bratr věrný?, in: Jan Žižka v proměnách času, Praha, Církev československá husitská 2008, s. 15–16.

 [105] SVOBODA, Milan: XVII. Jahrgang der Tagungsreihe „Tschechisch-slowakische Beziehungen“, Liberec, 27.–28. 8. 2007 [Tagungsbericht], in: Volkskunde Sachsen 19/2007, Dresden 2007, s. 255–257, ISBN 978-3-939888-35-2.

[106] SVOBODA, Milan: Střední Evropa – Čechy, Slezsko a Horní Lužice – ve hře velmocí 18. století, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VIII/2007, s. 234–237, ISBN 978-80-7372-280-7

[107] SVOBODA, Milan: Konference „Fenomén Cimrman“ [26.–27. 4. 2007], in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VIII/2007, s. 240–244, ISBN 978-80-7372-280-7.

[108] SVOBODA, Milan: Rudolf Wolkan (1860–1927), in: SvětLIK [Svět libereckých knihoven] červenec – srpen 2006, s. 12–13

 [109] SVOBODA, Milan: Obránce křesťanské pevnosti v Uhrách. Medaile císařského polního maršála Melchiora z Redernu, in: Dějiny a současnost 28, č. 11, 2006, s. 12, ISSN 0418-5129.

 [110] SVOBODA, Milan – MELANOVÁ, Miloslava: Forschungsbericht: Die Veranstaltungsreihe Tschechisch-slowakische Beziehungen in Liberec (1991–2004), in: Volkskunde in Sachsen 17/2005, Dresden 2005, s. 231–236, ISBN 3-937672-27-3. (podíl 50 %)

[111] SVOBODA, Milan: „Mezinárodní vědecká konference“ o přínosu Biberštejnů pro rozvoj slezsko-lužického pohraničí (Żary 3.–4. června 2005), in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VI/2005, s. 250–254

[112] SVOBODA, Milan: Chrám Spasitele, Frýdlantský zpravodaj 13, 2004 (červenec), s. 7–8.

[113] SVOBODA, Milan: „Ein kurzer Vortrag zum 100jährigen Gedenktag der Eröffnung der Christuskirche in Frýdlant v Čechách/Friedland in Böhmen“, Friedländer Heimatbrief, Jg. 57, 2004, Folge 667, s. 9–10, Folge 668, s. 6–7.

[114] SVOBODA, Milan – MELANOVÁ, Miloslava: Sedm let přednáškových cyklů katedry dějepisu v Liberci, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy V, 2004, s. 294–298. (podíl 50 %)

[115] SVOBODA, Milan – PASTYŘÍKOVÁ, Kateřina: Studentský seminář „Kniha jako historický pramen“, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy IV, 2003, s. 189–190. (podíl 50 %)

[116] SVOBODA, Milan – PASTYŘÍKOVÁ, Kateřina: Historické přednášky v Liberci, Zpravodaj Historického klubu 14, 2003, č. 1, s. 55–57, ISSN 0862-8513.

[117] SVOBODA, Milan: Ke 125. výročí úmrtí Ant. Marka, Od Ještěda k Troskám 9 (25), 2002, č. 1–2, s. 58–59.

Slovníková hesla

 [118] SVOBODA, Milan: Právo várečné, in: Encyklopedie právních dějin, sv. 7, (edd. SCHELLE, Karel – TAUCHEN, Jaromír), Plzeň – Ostrava, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk – Key Publishing 2017, s. 608–613, ISBN 978-80-7418-238-9.

 [119] SVOBODA, Milan: Rohn, Joannes Carolus, in: Biografický slovník řádových historiografů, Praha, Historický ústav AV ČR 2019, s. 16–19 (v tisku)

 Recenze a zprávy o literatuře

[120] SVOBODA, Milan: Jan Šebelka a kol., Podivín, který okrášlil svět aneb Vzpomínání na Gustava Ginzela. Liberec, Kruh autorů Liberecka 2015. 255 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 2/XVII/2016, s. 137, ISSN 1213-5097.

[121] SVOBODA, Milan: Josef Špůr, Na loveckém zámečku. Praha, Episteme 2015. 259 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 1/XVII/2016, s. 117, ISSN 1213-5097.

[122] SVOBODA, Milan: Jiřina Vávrová a kol., Oldřichovské příběhy. Oldřichov v Hájích, Živo v Hájích, z. s. 2015, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 1/XVII/2016, s. 111–112, ISSN 1213-5097.

[123] SVOBODA, Milan: Zdeněk Vybíral (ed.), Paměti Pavla Korky z Korkyně. Zápisky křesťanského rytíře z počátku novověku. České Budějovice, Jihočeská univerzita 2014. 375 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 2/XVI/2015, s. 131–132, ISSN 1213-5097.

[124] SVOBODA, Milan: Dietrich Meyer (ed.), Lebensbilder aus der Brüdergemeine. Herrnhut, Herrnhuter Verlag 2014. VIII, 526 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 2/XVI/2015, s. 132, ISSN 1213-5097.

[125] SVOBODA, Milan: Benno Beneš – Marie Rút Křížková, Philippsdorf – Filipov 13. 1. 1866. Jiříkov, Římskokatolická farnost Jiříkov 2014. 96 s. (3. vyd.), in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 1/XVI/2015, s. 118–119, ISSN 1213-5097.

[126] SVOBODA, Milan: Marek Sekyra – Otokar Simm – Tomáš Cidlina, Ploučnické květy. Polzenblumen. Antologie německy píšících autorů z Českolipska (19. století a 1. polovina 20. století). Liberec, Krajská vědecká knihovna 2015. 186 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 2/XVI/2015, s. 132, ISSN 1213-5097.

[127] SVOBODA, Milan: Rudolf Dellsperger (ed.), Kurze, zuverlässige Nachricht von der Brüder-Unität. Das Zeremonielbüchlein (1757) von David Cranz. Herrnhut, Hernnhuter Verlag 2014. 108 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 2/XVI/2015, s. 132, ISSN 1213-5097.

[128] SVOBODA, Milan: Clotilde Clam-Gallas, Christine Winkelbauer-Kelly (edd.), Wilhelm von Blaschek: Unsere Vorfahren. Ein kurzer Ausschnitt aus der Familiengeschichte der Grafen von Clam und Gallas vom Schloss Campo und Freyenthurn. Wien, 1963, Kent 2013. 98 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 1/XVI/2015, s. 120, ISSN 1213-5097.

[129] SVOBODA, Milan: Marek Sekyra – Otokar Simm: Frýdlantské květy. Friedländer Blumen, Liberec, Krajská vědecká knihovna 2013. 223 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 1/XV/2014, s. 100–101, ISSN 1213-5097.

[130] SVOBODA, Milan: Sborník Severočeského muzea – Historia 17. Společenské vědy, Liberec, Severočeské muzeum 2012. 253 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 1/XV/2014, s. 105, ISSN 1213-5097.

[131] SVOBODA, Milan: Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji. Město Liberec, Petra Šternová (ed.) a kol., Liberec, NPÚ 2013. 147 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 1/XV/2014, s. 99–100, ISSN 1213-5097.

[132] SVOBODA, Milan: Branislav Nižnanský, Klára Popková (edd.), Využití starých plánů při studiu současného území Liberce. Husova ulice v prostoru a čase, Liberec, TUL 2012, 107 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 1/XV/2014, s. 102–104, ISSN 1213-5097.

[133] SVOBODA, Milan: Andrzej Kozieł (red.), Wokół Karkonoszy i Gór izerskich. Sztuka baroku na śłąsko-czesko-lużyckim pograniczu, Jelenia Góra 2012. 233 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 2/XV/2014, s. 106, ISSN 1213-5097.

[134] SVOBODA, Milan: Piotr Osczanowski, Pomnik chrześcijańskiego rycerza. Nagrobek Melchiora von Redern we Frýdlancie. Opus vitae Gerharda Hendrika z Amsterdamu, Wrocław 2013, s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 2/XV/2014, s. 115–116, ISSN 1213-5097.

[135] SVOBODA, Milan: Tino Fröde – Uwe Kahl (edd.), Die Donatorenbücher der Zittauer Ratsbibliothek 1607–1762. Zittau, Kultur- und Weiterbildungsgesellschaft GmbH 2014. XXXII, 106 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 2/XV/2014, s. 118, ISSN 1213-5097.

[136] SVOBODA, Milan: Robert Rebitsch, Matyáš Gallas (1588-1647). Císařův generál a Valdštejnův „dědic“, přel. Jan Kilián, Praha, Grada 2013, 400 s. In: DaS 36, 2014, č. 6, s. 48, ISSN 0418-5129.

[137] SVOBODA, Milan: Gerhard Schiller, Der Hirschberger Gnadenkirchhof mit seinen Grufthäusern. Erinnerung an seine Geschichte und die hier Ruhenden, Jelenia Góra, Wydawnictwo Poligrafia „AD REM“ 2013. 108 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 2/XV/2014, s. 119, ISSN 1213-5097.

[138] SVOBODA, Milan: Milan Hlinomaz – Miloslav Panák – Jiří Rosol, Krompach. Přehled dějin obce, Varnsdorf, Libuše Horáčková 2013. 36 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 2/XV/2014, s. 118, ISSN 1213-5097.

[139] SVOBODA, Milan: Heinrich Metzger (přel. Klaus Pulec): Zvony na Frýdlantsku. Cestování německými věžemi a zvonicemi, Frýdlant v Čechách, A. Dočekal 2012, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 2/XIV/2013, s. 99–100, ISSN 1213-5097.

[140] SVOBODA, Milan: Václav Umlauf (ed.) a kol.: Střed Liberce v proměnách staletí, Liberec, TU 2011. 153 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 1/XIII/2012, s. 82–84, ISSN 1213-5097.

[141] SVOBODA, Milan: Radmila Pavlíčková, Triumphus in mortem. Pohřební kázání nad biskupy v raném novověku, České Budějovice, Veduta 2008. 311 s. ISBN 978-80-86829-39-5, in: FHB 27/1, Praha 2012, s. 196–199, ISSN 0231-7494.

[142] SVOBODA, Milan: Marek Sekyra – Otokar Simm: Jizerské květy – Iserblumen. Antologie německy píšících autorů z Jablonecka a Semilska (19. století a 1. polovina 20. století), Liberec, Krajská vědecká knihovna 2011. 191 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy 1/XIII/2012, s. 77–78, ISSN 1213-5097.

[143] SVOBODA, Milan: Luisa Petráková – Olga Doležalová: 100 let ruprechtického kostela. Liberec, Římskokatolická farnost sv. Antonína Paduánského v Liberci-Ruprechticích – nakl. Dialog 2010. 104 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy XII/2011, s. 371–376, ISBN 978-80-7372-827-4.

[144] SVOBODA, Milan: Sborník Severočeského muzea – Historia 16. Společenské vědy, Liberec, Severočeské muzeum 2010. 247 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy XII/2011, s. 369–371, ISBN 978-80-7372-827-4.

[145] SVOBODA, Milan: Łukasz Tekiela, Wojna trzydziestoletnia na Górnych Łużycach. Aspekty militarne, Racibórz, WAW 2010. 280 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy XII/2011, s. 365–367, ISBN 978-80-7372-827-4.

[146] SVOBODA, Milan: Jiří Bock: Kateřinky 1609–2009. Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 400. výročí jejího založení. Liberec, Česká beseda 2008, 54 s., in: Památky Libereckého kraje. Sborník NPÚ, ú. o. p. v Liberci 2009, Liberec 2010, s. 164–165, ISBN 978-80-903934-4-8.

[147] SVOBODA, Milan: Jarmila Bachmanová, Za života se stane ledacos. Vyprávěnky ze Železnobrodska. Liberec, Nakladatelství Bor 2008. 118 s. + CD, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy XI/2010, s. 343–345, ISBN 978-80-7372-706-2.

[148] SVOBODA, Milan: Miloslav Nevrlý – Pavel D. Vinklát, Album starých pohlednic. Frýdlantsko. Liberec, Knihy 555, 2009. 156 s. in: Fontes Nissae – Prameny Nisy XI/2010, s. 340–342, ISBN 978-80-7372-706-2.

[149] SVOBODA, Milan: Weises Geschenk. Gelehrsamkeit, Unterhaltung und Repräsentation im barocken Zittau. 300 Jahre Bibliotheksaal und Wunderkammer in Zittau (ed. Marius Winzeler), Zittau – Görlitz 2010. 144 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy XI/2010, s. 329–331, ISBN 978-80-7372-706-2.

[150] SVOBODA, Milan: Der Briefwechsel zwischen Bohuslav Balbín und Christian Weise 1678–1688: Lateinisch-deutsche Ausgabe (hgg. Ludwig Richter – Günther Rautenstrauch), Stuttgart 2010. 338 s. In: Bulletin České společnosti pro výzkum 18. století – národní součást společnosti ISECS/SIEDS, 2010, s. 4–5.

[151] SVOBODA, Milan: Lenka Bobková – Jan Zdichynec – Luděk Březina – Zuzana Bláhová: Horní a Dolní Lužice. Praha, Libri 2008. 232 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy X/2009, s. 219–222, ISBN 978-80-7372-553-2.

[152] SVOBODA, Milan: Dvacet svazků žitavského periodika nejen pro knihovědce [Oberlausitzische Heimatblätter 1–20], in: Fontes Nissae – Prameny Nisy X/2009, s. 226–228, ISBN 978-80-7372-553-2.

[153] SVOBODA, Milan: Sepulkrální památky. Památková péče na Moravě 13/2007. Sborník NPÚ-ÚOP v Brně, Brno 2007. 161 s., in: Sborník Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci 2008, Liberec 2008 [2009], s. 156–159, ISBN 978-80-903934-1-7.

[154] SVOBODA, Milan: Marek Sekyra – Otokar Simm: Ještědské květy. Jeschkenblumen. Antologie libereckých německy píšících autorů (19. století a 1. polovina 20. století). Liberec, Krajská vědecká knihovna 2008. 215 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy IX/2008, s. 237–239, ISBN 978-80-7372-432-0.

[155] SVOBODA, Milan: Jiří Bock: Františkov 1657–2007. Přehled dějin a rozvoje kdysi samostatné obce k 350. výročí jejího založení. Liberec, Česká beseda 2007, 56 s. In: Sborník NPÚ, Územního odborného pracoviště v Liberci 2007, Liberec 2007, s. 180–181, 978-80-903934-0-0.

[156] SVOBODA, Milan: Sborník Severočeského muzea – Historia 14. Liberec 2006. 160 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VIII/2007, s. 282–284, ISBN 978-80-7372-280-7.

[157] SVOBODA, Milan: Jindřich Francek, Navzdory závisti. Životní příběh Albrechta z Valdštejna. Praha, Havran 2007. 221 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VIII/2007, s. 248–252, ISBN 978-80-7372-280-7.

[158] SVOBODA, Milan: František Jelínek: Obrázková kronika. Vratislavice nad Nisou dříve a dnes. Liberec, Nakl. Petr Polda 2006. 87 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VII/2006, s. 267–270, ISBN 80-7372-146-5.

[159] SVOBODA, Milan: T. M. Bernhard Bruhns a kol., Zittau in 7 Jahrhunderten. Ein Überblick über die Geschichte der Stadt. Zittau, Naumburger Verlagsanstalt 2005. V, 191 s. (reprint), in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VII/2006, s. 275–276, ISBN 80-7372-146-5.

[160] SVOBODA, Milan: Oberlausitz. Beiträge zur Landesgeschichte. Wissenschaftliches Symposium zum 100. Todestag von Hermann Knothe. (Hgg. Matthias Herrmann – Danny Weber), Görlitz – Zittau, Verlag G. Oettel 2004. 210 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VII/2006, s. 256–257, ISBN 80-7372-146-5.

[161] SVOBODA, Milan: Böhmen – Oberlausitz – Tschechien. Aspekten einer Nachbarschaft. (Hgg. Lars-Arne Dannenberg – Matthias Herrmann – Arnold Klaffenböck), Görlitz – Zittau, Verlag G. Oettel 2006. 206 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VII/2006, s. 258–259, ISBN 80-7372-146-5.

[162] SVOBODA, Milan: Tři reprezentativní publikace o Libereckém kraji (s M. Prokopem), in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VII/2006, s. 271–274, ISBN 80-7372-146-5.

[163] SVOBODA, Milan: Martina Schattkowsky (hg.), Witwenschaft in der Frühen Neuzeit. Fürstliche und adlige Witwen zwischen Fremd- und Selbstbestimmung (=Schriften zur sächsischen Geschichte und Volkskunde, Band 6), Leipzig, Leipziger Universitätsverlag 2003, 463 s., in: Folia Historica Bohemica 22, Praha 2006, s. 287–291, ISBN 80-7286-092-5, ISSN 0231-7494.

[164] SVOBODA, Milan: Ladislav Ulrych: První česká kronika obcí Mníšek a Fojtka. K 625 letům existence obce Mníšek. Mníšek, Obec Mníšek 2004. 427 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VI/2005, s. 267–271, ISSN 1213-5097.

[165] SVOBODA, Milan: Státní hrad Grabštejn. Ústí nad Labem, Státní památkový ústav 2002. 15 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy V/2004, s. 339–340.

[166] SVOBODA, Milan: Lucie Kracíková – Vojtěch Belling: Středověká sakrální architektura na Frýdlantsku. Praha, Společnost přátel starožitností 2003, 127 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy V/2004, s. 328–338, ISSN 1213-5097.

[167] SVOBODA, Milan: Bibliotheksjournal der Christian–Weise–Bibliothek Zittau. Quellenforschung, Historisches, Bibliographisches, und Biographisches aus Zittau und der Oberlausitz. Heft 18–30, Zittau 2001–2003. 64 s., in: Fontes Nissae – Prameny Nisy V/2004, s. 317–320, ISSN 1213-5097.

[168] SVOBODA, Milan: Helena Průšková: Život na Ostrově svaté Anny, Mnichovo Hradiště 2004, in: Od Ještěda k Troskám XI (XXVII), 2004, č. 4, s. 305–307, ISSN 1214-1798.

[169] SVOBODA, Milan: Welt – Macht – Geist. Das Haus Habsburg und die Oberlausitz 1526–1635, Görlitz – Zittau 2002, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy IV/2003, s. 191–193, ISSN 1213-5097.

[170] SVOBODA, Milan: Niderlandyzm na Śląsku i w krajach ościennych, Wrocław 2003, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy IV/2003, s. 194–197, ISSN 1213-5097.

[171] SVOBODA, Milan: Ch. A. Pescheck, Čeští exulanti v Sasku, Varnsdorf 2001, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy IV/2003, s. 197–199, ISSN 1213-5097.

[172] SVOBODA, Milan: Sborník Severočeského muzea – Historia 12, Liberec 2002, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy IV/2003, s. 230–232, ISSN 1213-5097.

[173] SVOBODA, Milan: M. Koldinská, Každodennost renesančního aristokrata, in: Acta Comeniana 15–16, XXXIX–XL, Praha 2002, s. 377–386.

[174] SVOBODA, Milan: 525 Jahre Großes Zittauer Fastentuch… und wie weiter? Internationales wissenschaftliches Symposium Althörnitz 3.–4. Mai 1997 (hrg. Dietmar Damzog), Goerlitz – Zittau, Oettel 2000. 207 s. (Mitteilungen des Zittauer Geschichts- und Museumsvereins, Bd. 27), in: Fontes Nissae – Prameny Nisy III/2002, s. 251–255, ISSN 1213-5097.

[175] SVOBODA, Milan: Jana Pavlíková – Jan Čížek: Hrad a zámek Frýdlant, b. m. vyd., Správa Státního zámku Frýdlant 2001, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy III/2002, s. 234–235, ISSN 1213-5097.

[176] SVOBODA, Milan: Staronový sborník pro dějiny Němců v Čechách [rec. na sborník Němci v českých zemích – vyšlo jako Zprávy Společnosti pro dějiny Němců v Čechách – Mitteilungen der Gesellschaft für die Geschichte der Deutschen in Böhmen, I/2001, Ústí nad Labem 2001], T–Uni 4, 2001, č. 3, s. 6.

[177] SVOBODA, Milan: Neues Lausitzisches Magazin – redivivus! [rec. na sborník NLM], in: Fontes Nissae – Prameny Nisy II/2001, s. 233–236, ISSN 1213-5097.

[178] SVOBODA, Milan: Bibliotheksjournal der Christian–Weise–Bibliothek Zittau, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy II/2001, s. 237–239, ISSN 1213-5097.

[179] SVOBODA, Milan: Umělecká řemesla bez hranic. In: Fontes Nissae – Prameny Nisy II/2001, s. 227–229, ISSN 1213-5097.

[180] SVOBODA, Milan: Průvodce po Liberci v odlesku pitoreskní virtuální reality, in: Dějiny a současnost 22, 2000, č. 2, s. 54–55 [Recenze na knihu Liberec. Průvodce po městě a okolí (Marek Řeháček – Miroslav Drahoňovský), Liberec 1998].

[181] SVOBODA, Milan: Zpráva o sbornících vydaných Historickou komisí Euroregionu Nisa, in: Fontes Nissae – Prameny Nisy I/2000, Liberec 2000, s. 195–196, ISSN 1213-5097.

[182] SVOBODA, Milan: Deník šlechtice doby nejen rudolfínské, in: T-Uni, Liberec 5/1998, s. 3 [Recenze na edici Deník rudolfinského dvořana. Adam ml. z Valdštejna 1602–1633, Praha 1997].

varia (bibliografie, polemiky, historické reflexe)

[183] SVOBODA, Milan: Podezřelé milénium aneb Frýdlant se baví, in: Krkonoše – Jizerské hory 47, 2014, říjen, s. 36–37, ISSN 1214-9381.

[184] SVOBODA, Milan: 20 Jahre Lehrstuhl für Geschichte an der FP TU in Liberec / 20 let katedry historie na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické v Liberci (z konference v Žitavě 2011, vydáno na CD-ROM).

[185] SVOBODA, Milan: Hejnice slaví „800 let“ aneb o legendě a skutečném příběhu poutního místa, in: Krkonoše – Jizerské hory 44, 2011, č. 7, s. 30–31, ISSN 1214-9381.

[186] SVOBODA, Milan: Bibliografie prací Miloslavy Melanové (1971–2007), in: Fontes Nissae – Prameny Nisy VIII/2007, s. 308–317, ISBN 978-80-7372-280-7.

[187] SVOBODA, Milan: „Skutečně vědecká identifikace“. Komenský a Rembrandt aneb „senzace“ téměř stoletá, in: Dějiny a současnost 29, č. 2, 2007, s. 12.

[188] SVOBODA, Milan: Dresden zwischen einer unwiederholbaren Vergangenheit und einer unsicheren Zukunft: Subjektive Reflexionen und historische Impressionen eines tschechischen Gastes, in: Herbert–Quandt–Stipendiaten erzählen 2000–2004, Dresden Technische Universität – Altana AG 2004, s. 85–94.

[189] SVOBODA, Milan: Liberec, jaký opravdu není, in: Dějiny a současnost 22, 2000, č. 5, s. 55–56.

Nekrology

[190] SVOBODA, Milan: Historik, pedagog, gentleman (doc. PhDr. Rudolf Anděl [1924–2018]), in: Krkonoše – Jizerské hory 60, 2018, č. 2, s. 31, ISSN 1214-9381.

[191] SVOBODA, Milan: doc. PhDr. Rudolf Anděl, CSc. (29. 4. 1924, Šumburk nad Desnou – 2. 1. 2018, Liberec). Vzpomínka jednoho studenta i spolupracovníka, in: Bohemiae occidentalis historica 1/2018, s. 87–93, ISSN 2336-7547.

Odkazy a citace na práce Milana Svobody v monografiích a studiích českých a zahraničních autorů:

monografie

[1] Adel in Schlesien, 2, Repertorium. Forschungsperspektiven – Quellenkunde – Bibliographie (hgg. v. J. Bahlcke, W. Mrozowicz et. al.), München 2010

[2] ANDĚL, Rudolf – KARPAŠ, Roman a kol.: Frýdlantsko, Praha 2002

[3] BURIANOVÁ, Zuzana: Pohřební kázání jako prostředek budování historického obrazu Smila Osovského z Doubravice, in: Theatrum historiae 7, Pardubice 2010, s. 53–96

[4] BŮŽEK, Václav –KRÁL, Pavel – JAKUBEC, Ondřej, Jan Zrinský ze Serynu, Praha 2009

[5] BŮŽEK, Václav –KRÁL, Pavel: Paměť urozenosti. Praha 2007

[6] BŮŽEK, Václav – HRDLIČKA, Josef – KRÁL, Pavel – VYBÍRAL, Zdeněk: Věk urozených, Praha – Litomyšl 2002

[7] BŮŽEK, Václav – František KOREŠ – Petr MAREŠ – Miroslav ŽITNÝ, Rytíři renesančních Čech ve válkách, Praha 2016

[8] ČERNÁ, Renata – KRUMMHOLZ, Martin – KUREŠOVÁ, Jana: Proměny zámeckého areálu Lemberk, Liberec 2016

[9] ČORNEJOVÁ, Ivana a kol.: Velké dějiny Zemí koruny české VIII (1618–1683), Praha 2008

[10] FELCMAN, Onděj – FUKALA, Radek a kol., Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat, Praha 2008

[11] FREIWILLIG, Pet: Od mlýnů k továrnám. Výrobní stavby na Frýdlantsku, Liberec 2017

[12] FRÖDE, Tino (ed.): Chronik der Stadt Zittau 1255–1623, Görlitz 2013

[13] FUČÍKOVÁ, Eliška – ČEPIČKA, Ladislav (edd.): Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae?, Praha 2007

[14] GRUBHOFFER, Václav: Pod závojem smrti. Poslední věci Schwarzenbergů v letech 1732–1914, České Budějovice 2013

[15] HOLÝ, Martin: Zrození renesančního kavalíra, Praha 2010

[16] HOLÝ, Martin: Ve službách šlechty. Vychovatelé nobility z českých zemí (1500–1620), Praha 2011

[17] HONYS, Vít – HRUBÝ, Petr: Šlechtické sepulkrální památky Lounska, Ústí nad Labem 2013

[18] HRDLIČKA, Josef – JUST, Jiří – ZEMEK, Petr (edd.): Evangelické církevní řády pro šlechtická panství v Čechách a na Moravě 1520–1620, České Budějovice 2017

[19] JUST, Jiří: 9. 7. 1609 Rudolfův majestát. Světla a stíny náboženské svobody, Praha 2009

[20] KÁBOVÁ, Hana: Josef Vítězslav Šimák. Jeho život a dílo se zvláštním zřetelem k historické vlastivědě, Pelhřimov 2013

[21] KILIÁN, Jan: Historické náhrobníky a epitafy Mělnicka, Mělník 2004

[22] KILIÁN, Jan: Martin Prušek z Prušova Studie životopisná a edice hejtmanského kopiáře z let 1611–1614 (1616), Praha 2007

[23] KILIÁN, Jan (ed.): Paměti krupského měšťana Michela Stüelera (1629–1649), Praha 2013

[24] KNOZ, Tomáš: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty, Brno 2006

[25] KOLDINSKÁ, Marie Š. – CERMAN, Ivo a kol.: Základní problémy studia raného novověku, Praha 2013

[26] KONEČNÝ, Michal (ed.): Na věčnou paměť, pro slávu a vážnost. Renesanční aristokratická sídla v Čechách a na Moravě ve správě Národního památkového ústavu, Kroměříž – Brno 2017

[27] KRÁL, Pavel: Mezi životem a smrtí. Testamenty české šlechty v letech 1550–1650, České Budějovice 2002

[28] KRÁL, Pavel: Smrt a pohřby české šlechty na počátku novověku, České Budějovice 2004

[29] KÜHN, Karl Friedrich: Verzeichnis der kunstgeschichtlichen und historischen Denkmale im Landkreis Friedland. Edice nedokončeného rukopisu, ed. Kristina Uhlíková, Praha 2013

[30] MAŤA, Petr: Svět české aristokracie (1500–1700), Praha 2004

[31] OSZCZANOWSKI, Piotr: Pomnik chrześcijańskiego rycerza. Nagrobek Melchiora von Redern we Frýdlancie. Opus vitae Gerharda Hendrika z Amsterdamu, Wrocław 2013

[32] PAVLÍČKOVÁ, Radmila: Triumphus in mortem. Pohřební kázání nad biskupy v raném novověku, České Budějovice 2008

[33] PELANT, Jan: Erby české, moravské a slezské šlechty, Praha 2013

[34] PRCHAL, Vítězslav: Společenstvo hrdinů. Válka a reprezentační strategie českomoravské aristokracie 1550–1750, Praha 2015

[35] RATAJ, Tomáš: České země ve stínu půlměsíce. Obraz Turka v raněnovověké literatuře z českých zemí, Praha 2002

[36] RYANTOVÁ, Marie: Polyxena z Lobkovic. Obdivovaná i nenáviděná první dáma království, Praha 2016

[37] RYANTOVÁ, Marie: Konvertita a exulant Jiří Holík. Příspěvek k dějinám exilu a problematice konverze v období raného novověku, Pelhřimov 2017

[38] SCHUNKA, Alexander: Gäste, die bleiben. Zuwanderer in Kursachsen und der Oberlausitz im 17. und frühen 18. Jahrhundert, Hamburg 2006

[39] SLAVÍČEK, Lubomír: „Sobě, umění, přátelům“. Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650–1939, Brno 2007

[40] STARÝ, Marek: Přední klenot zemský. Větší zemský soud Království českého v době rudolfinské, Praha 2014

[41] ŠIMKOVÁ, Táňa: Hrad přepevný je Pánbůh náš. Saská luterská šlechta severozápadních Čech ve světle raně novověké sakrální architektury, Ústí nad Labem 2018

[42] ŠTERNOVÁ, Petra (ed.) a kol.: Soupis nemovitých kulturních památek v Liberecké kraji. Okres Liberec, [všechny díly], Liberec 2010–2013

[43] VOREL, Petr: Rezidenční vrchnostenská města v Čechách a na Moravě v 15.–17. století, Pardubice 2001

[44] VOREL, Petr: Velké dějiny Zemí koruny české VII (1526–1618), Praha 2005

[45] VYBÍRAL, Zdeněk (ed.): Paměti Pavla Korky z Korkyně. Zápisky křesťanského rytíře z počátku novověku, České Budějovice 2014

studie

[1] ANDĚL, Rudolf: Jáchym Ondřej hrabě Šlik, in: Osobnosti v dějinách regionu, Liberec 2005, s. 11–28

[2] BOBKOVÁ, Lenka: Cizí šlechta v politickém systému předbělohorských Čech, in: Gryspekové a předbělohorská šlechta. Kralovice a poddanská města, Mariánská Týnice 1998, s. 3–10

[3] BOBKOVÁ, Lenka: Proměna šlechtické držby v severních Čechách v 2. polovině 16. století, in: Pax bello potior. Sborník věnovaný doc. PhDr. Rudolfu Andělovi, CSc., Liberec 2004, s. 104–114

[4] BŮŽEK, Václav: Der Adel im böhmisch-sächsischen Grenzraum zu Beginn der Neuzeit, in: Martina Schattkowsky (hg.), Die Familie von Bünau. Adelsherrschaften in Sachsen und Böhmen vom Mittelalter bis zur Neuzeit, Leipzig 2008, s. 73–94

[5] FOJTOVÁ, Romana: Městská expanze Liberce 1577–1810, in: Střed Liberce v proměnách staletí, (ed. Václav Umlauf), Liberec 2011, s. 69–79

[6] FRÖDE, Tino: Chronik der Stadt Zittau 1255–1623 [Christian-Weise-Bibliothek Zittau, Mscr. A 89], Görlitz, Oberlausitzische Ges. der Wiss. e.V. 2013 (Scriptores rerum Lusaticarum 8)

[7] HARASIMOWICZ, Jan: Kunst- und Kulturtransfer in Ostmitteleuropa: Das Beispiel Oberlausitz, in: Joachim Bahlcke (ed.), Die Oberlausitz im frühneuzeitlichen Mitteleuropa. Beziehungen – Strukturen – Prozesse, Stuttgart 2007, s. 365–386

[8] HRACHOVEC, Petr: Böhmische Themen in den Erzählungen über die Gründung und Frühgeschichte der Stadt Zittau in Zittauer Stadtchronistik des frühen 17. Jahrhunderts, in: Geschichte – Erinnerung – Selbstidentifikation. Die schriftliche Kultur in den Ländern der Böhmischen Krone im 14.–18. Jahrhundert, (edd. Lenka Bobková a Jan Zdichynec), Praha 2011, s. 374–402

[9] HRDLIČKA, Josef: Historická antropologie pro „střední třídu“? Možnosti a limity antropologických přístupů ke studiu společnosti vrchnostenských měst v raném novověku, in: Martin Nodl – Daniela Tinková (edd.), Antropologické přístupy v historickém bádání, Praha 2007, s. 215–235

[10] JAKUBEC, Ondřej – WINZELER, Marius: Lužice a Žitava v dějinách a kultuře českých zemí, in: Spojeni křížem. Umělecké poklady Městských muzeí v Žitavě a sbírka Wolfganga Sternlinga, Olomouc, Muzeum umění 2011, s. 21–38

[11] KNOZ, Tomáš: Výběrová bibliografie k dějinám smrti na území českých zemí, in: Sborník prací FF BU, roč. 51, C 49, s. 305–320

[12] KOPIČKA, Petr – MAŤA, Petr: Staatliches Gebietsarchiv in Leitmeritz (Státní oblastní archiv v Litoměřicích), in: Forschungsperspektiven – Quellenkunde – Bibliographie, Bd. 1, (hg. Joachim Bahlcke – Wojciech Mrozowicz – Karen Lambrecht – Petr Maťa – Marian Ptak), München 2010, s. 319–342

[13] KOZÁK, Petr: „Dem Vaterland ist man Danckbarkeit schuldig!“ Joachim Cureus (1532-1572) und der „Sinn“ der schlesischen Geschichte, in: Geschichte – Erinnerung – Selbstidentifikation. Die schriftliche Kultur in den Ländern der Böhmischen Krone im 14.–18. Jahrhundert, (edd. Lenka Bobková a Jan Zdichynec), Praha 2011, s. 416–437

[14] KRÁL, Pavel: Tod, Begräbnisse und Gräber. Funeralrituale des böhmischen Adels als Mittel der Repräsentation und des Andenkens, in: Macht und Memoria. Begräbniskultur europäischer Oberschichten in der Frühen Neuzeit, (hg. Mark Hengerer), Köln – Weimar – Wien 2005, s. 421–448

[15] KRUMMHOLZ, Martin: Frýdlantsko a Liberecko v období baroka. Gallasovská architektura a umělci, Fontes Nissae 17, 2016, č. 1, s. 2–17

[16] LAMBRECHT, Karen: Auswahlbibliographie zur Geschichte und Kultur des

Bakalářské práce - vypisovaná témata:

1) Vývoj vybraného německého regionálního periodika ve vymezeném období:

FSH – Forschungen zur sudetendeutschen Heimatkunde

JDGJI – Jahrbuch des Deutschen Gebirgsvereines für das Jeschken und Isergebirge

JIJ – Jeschken-Iser-Jahrbuch

MNEK – Mitteilungen des Nordböhmischen Exkursions-Klubs

MVHJI – Mitteilungen des Vereines für Heimatkunde des Jeschken-Isergaues

2) Křtitelnice na Jablonecku (dokumentace v terénu a bádání v archivu)

3) Vitráže na Jablonecku (dokumentace v terénu a bádání v archivu)

4) Kultura pohřebišť v Libereckém kraji (vybraný hřbitov jako badatelské téma, dokumentace v terénu a bádání v archivu). Po dohodě lze i jiné lokality, např. hřbitov u kostela v Zákupech.

5) Barokní zástěna na hradě Frýdlant (interpretace obrazového a textového symbolického díla)

Předpoklady pro BP: znalost němčiny (aspoň pasivní), paleografie, schopnost samostatné tvůrčí práce.

Magisterské práce - vypisovaná témata:

1) Historie kostela sv. Antonína Velikého v Liberci do roku 2012

2) Farní kronika kostela Nalezení sv. Kříže ve Frýdlantu

3) Dějiny Frýdlantska v anonymní kronice z 19. století

4) Dějiny Jindřichovic pod Smrkem v anonymní kronice z 19. století

5) Dějiny tzv. lenní šlechty na Frýdlantsku ve výsledcích vlastivědného německého bádání do roku 1945

6) Soukromá korespondence sester Clam-Gallasových (první půle 20. století) – i pro více studujících (archivní bádání v SOA Litoměřice, pobočka Děčín)

7) Dějiny Liberce v podání P. Antona Hoffmanna v kronice z 19. století

Předpoklady pro úspěšné zpracování DP: dobrá znalost němčiny a češtiny, základní znalost latiny, dobrá paleografická orientace (schopnost číst bez obtíží švabach a kurent), vhodná je orientace v regionu (Frýdlantsko, Liberecko, Jablonecko, ale není podmínkou), schopnost formulovat věcně a srozumitelně.

Vedené bakalářské práce

BENDOVÁ, Tereza: Historie hřbitovů v Hrádku nad Nisou do roku 1945 (zadáno)

FARKAŠOVÁ, Petra: Toleranční sbory v dolním Polabí v letech 1782–1789 (návrh, v řízení)

HAUZROVÁ, Adéla: Tudorovce ve světové kinematografii 1922–2022 (zadáno)

KÖHLEROVÁ, Anna: Zámek Dírná – konfiskace a restituce ve 20. století (návrh, v řízení)

MACHÁLEK, Tomáš: „Akce kostel!“ Pátrání StB po zlatu a „německých“ archiváliích na zámku Lemberk a v chrámu sv. Vavřince v Jablonném v Podještědí (návrh, v řízení)

MARADOVÁ, Erika: Didaktické materiály pro výuku církevních staveb v obcích Šardice, Svatobořice-Mistřín, Kyjov, Hovorany, Milotice od středověku do 18. století v hodinách dějepisu na základní škole

SOLLOCH, Jakub: Historie Evangelického kostela ve Varnsdorfu do roku 2020 (zadáno)

STAŇKOVÁ, Jana: Vitráže na Jablonecku (zadáno)

VÍTŮ, Simone: Historie dochovaných architektonických památek 2. poloviny 17. století v Mimoni: odkaz pánů Putzů z Adlesthurnu (návrh, nepodáno)

Vedené magisterské práce

HEJLÍK, Michal: Jindřichův Hradec. Příběh jednoho města (zadáno)

MASOPUSTOVÁ, Romana: (téma v jednání)

Vedené kvalifikační/diplomní práce (magisterské, bakalářské) na katedře historie FP TU v Liberci:

1) PIŠLOVÁ, Eva: Páni z Oppersdorfu a českodubské panství 1552–1591, DP, Liberec 2000, 192 s.

Práce je věnována působení Oppersdorfů na českodubském panství, které je vymezeno lety 1552–1591. Všímá si hospodářského a stavebního rozvoje města Český Dub. Pozornost věnuje osobě Jana z Oppersdorfu, zejména jeho politické, válečnické a náboženské činnosti.

2) KILIÁN, Jan: Gallasové na Frýdlantsku a Liberecku v 17. a 18. století, DP, Liberec 2000, 208 s.

Práce přináší soupis a hodnocení pramenů z českých archívů. Důraz klade na období třicetileté války a osobnost Matyáše Gallase.  Část soupisu je věnována počátkům rodu, jejichž prameny jsou převážně mimo území ČR – zde jsou reprodukovány údaje historiků, kteří s nimi pracovali. Součástí práce je genealogický přehled příslušníků rodu. Největší část se zabývá Matyášem Gallasem a jeho úlohou v třicetileté válce. Dále se věnuje dějinám libereckého panství v letech 1634–1647 a dvěma nejvýznamnějším gallasovským objektům (františkánskému areálu v Hejnicích a rodovému paláci Praze).

3) JEDLIČKOVÁ, Danuše: Jiří Kezelius–Bydžovský a jeho svět, DP, Liberec 2002, 68 s.

Práce se zabývá životem a dílem mladoboleslavského kronikáře ze 17. století. Srovnává jeho práci s jinými dobovými kronikami. S využitím dalších pramenů (např. městských knih a listin) rekonstruuje strukturu městské společnosti a její život v první polovině 17. století.

4) PEŠÍKOVÁ, Helena: Vznik a využití hrobky Gallasů v Hejnicích (1690–1759), DP, Liberec 2002, 116 s.

Práce pojednává o vzniku a využití pohřební krypty rodu Gallasů v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnicích, a to na základě dostupného archivního materiálu a regionální literatury. Představuje kulturněhistorický  popis současného stavu gallasovské hrobky. Zároveň rekonstruuje každodennost barokního aristokrata v jeho domácím prostředí. Usiluje zasadit výsledky výzkumů z regionálních dějin do zemského kontextu.

5) HERMANOVÁ (Jakubičková), Kateřina: Kaple sv. Jana Nepomuckého Na Poušti v letech 1769–1999, DP, Liberec 2003, 119 s.

Diplomová práce je věnována vzniku a funkci kaple svatého Jana Nepomuckého Na Poušti u Železného Brodu. Úvodní kapitoly se zabývají dějinami města Železného Brodu a vývojem hraběcího rodu Des Fours-Walderode. Ústřední kapitola popisuje počátky života poustevníků v okolí budoucí kaple v 17. století, stavbu kaple v 18. století a vybudování hrobky rodu Des Fours v 19. století. Zároveň je dokumentován současný stav.

6) PLÍŠKOVÁ, Daniela: Vznik a využití krypty Clam-Gallasů v kostele Navštívení P. Marie v Hejnici v letech 1759–1945 (2000), DP, Liberec 2003, 136 s.

Diplomová práce pojednává o vzniku a využití pohřební krypty rodu Clam-Gallasů v kostele Navštívení Panny Marie v Hejnicích v letech 1759–1945 (2000), a to na základě dostupného archivního materiálu a regionální literatury. Představuje kulturně historický popis současného stavu clam-gallasovské hrobky a identifikuje zde uložené pohřby. Práce předkládá nástin srovnání pohřebního ritu vybraných šlechtických rodů v 2. polovině 19. století.

7) ŠVEJDA, František: Soupis hmotných památek na Frýdlantsku a popis jejich stavu v roce 2001 (s ohledem na funerální plastiku 15.–18. století), DP, Liberec 2004, 207 s.

Práce je součástí popisu současného stavu hmotných památek Frýdlantska. Přináší výčet památek 21 lokalit. Podrobně se věnuje tematice funerální plastiky z 15.–18. století. Do soupisu jsou zahrnuty náhrobky majitelů panství, ale i lenní šlechty a měšťanů. Vše je doplněno katalogem nápisů a obrazovou přílohou na nosiči CD-ROM.

8) KNÍŽOVÁ, Jarmila: Jan Amos Komenský a revelace Kristiny Poniatowské, DP, Liberec 2005, 90 s.

Práce se zabývá analýzou a interpretací revelací Kristiny Poniatowské, které vydával Jan Amos Komenský, a jejich kontextem vzhledem ke třicetileté válce. Jsou shrnuty základní informace
o literatuře k problematice revelací. Součástí práce je nárys života Komenského a jeho setkání s revelacemi. Další kapitoly se věnují problematice proroctví a jeho forem, tématu žen vizionářek, a také nárysu života Poniatowské. Vybraná proroctví Poniatowské jsou analyzována.

9) ROLENCOVÁ, Jana: Františkáni v Hejnicích 1691–1783, DP, Liberec 2005, 94 s.

Diplomová práce se svým tématem řadí do oblasti regionální historiografie. Cílem bylo zpracovat dějiny františkánského konventu v Hejnicích od jeho založení do josefínských reforem. Úvod je věnován rozvoji církevních řádů v českých zemích obecně a řádu františkánů konkrétně. Následující kapitoly se zabývají Hejnicemi jako mariánským poutním místem a vznikem zdejšího komplexu barokních sakrálních památek. Další část se zaměřuje na klášter a jeho vnější a vnitřní život v barokním období. Součástí diplomové práce je především kritická edice zápisů klášterního deskového nekrologia a fotografické přílohy jej dokumentující na nosiči CD-ROM.

10) BENEŠOVÁ, Kateřina: Zvony na Frýdlantsku do roku 2007, BP, Liberec 2009, 125 s.

Práce se zabývá zvonovými památkami v oblasti Frýdlantska. Popisuje nejen existující zvony, ale podává informace o historii těch zaniklých. Stručně pojednává charakteristiku zvonařské výroby. Práce hodnotí zvony rovněž z hlediska epigrafiky, jazykovědy a dějin umění. Součástí textu je obsáhlý soupis těchto památek v daném regionu v podobě katalogových karet.

11) KOVAŘÍKOVÁ, Lenka: Svatonepomucenská úcta na Frýdlantsku a Liberecku ve výtvarném umění (dochovanost do roku 2007), BP, Liberec 2009, 85 s.

Práce pojednává o dochovanosti svatonepomucenské úcty ve výtvarném umění na Frýdlantsku a Liberecku od vzniku kultu sv. Jana Nepomuckého od počátku 18. věku do 20. století. Součástí studie je katalog, se soupisem a fotodokumentací dochovaných památek svatonepomucenské úcty.

12) MRHALOVÁ, Erika: Rodokmen Valdštejnů. Srovnání malovaných genealogií na zámcích Frýdlant a Mnichovo Hradiště, BP, Liberec 2009, 82 s.

Práce porovnává dochované malované rodokmeny Valdštejnů na zámcích Mnichovo Hradiště a Frýdlant v Čechách, v kostele sv. Bartoloměje v Dobrovici u Mladé Boleslavi
a v Krkonošském muzeu Správy KRNAP ve Vrchlabí. Stěžejní část práce přináší transliteraci nápisových polí a jejich český překlad včetně bohaté fotodokumentace.

13) MÍŠKOVÁ, Alena: Liberecké krematorium 1945–1992/2005, DP, Liberec 2009, 139 s.

Práce analyzuje vývoj společenského postoje ke kremaci v českém prostředí od druhé poloviny 19. století do konce 20. století. Věnuje se kulturním a společenským předpokladům, které vedly k prosazení této myšlenky. Druhá část studie zachycuje architektonický vývoj objektu a sleduje snahu o propojení technického a pietního charakteru této stavby. Přináší také cenná osobní svědectví minulých i současných zaměstnanců libereckého krematoria.

14) KOCHÁNEK, Vít: Mapa svatováclavské františkánské provincie u Panny Marie Sněžné v Praze, BP, Liberec 2010, 58 s.

Práce interpretuje ikonografické prvky, studuje mapu samotnou a vyobrazení řádových domů. Obsahuje přepis a překlad latinských textů, které jsou součástí mapy. Zaobírá se vznikem tohoto díla a možnými předlohami, kterými se mohlo inspirovat. Mapa je v celku i detailech digitálně fotodokumentována.

15) KRUPAUEROVÁ, Iva: Vitráže a další okenní výzdoba sakrálních i profánních objektů v Liberci, BP, Liberec 2010, 44 s.

Práce obsahuje stručné pojednání historického vývoje zhotovování vitráží v českých zemích. Největší pozornost je věnována vybraným romantickým a historizujícím dílům, která se nacházejí v Liberci. Pozornost je kromě uměleckého rozboru konkrétních vitráží věnována také praktické stránce jejich vzniku. Práci doplňuje bohatá fotodokumentace.

16) UHLÍŘ, Jaroslav: Zvony na Liberecku do roku 2007, BP, Liberec 2010, 86 s.

Práce poskytuje nejnovější informace o stavu zvonových památek v Libereckém kraji. Mapuje jak zvony dochované, tak ty, které se z nejrůznějších důvodů nezachovaly. Důraz je kladen na transliteraci nápisů včetně zvonařských chyb, které jsou poměrně časté. Na konci práce je zařazen soupis dochovaných i nedochovaných zvonů. Spolu s grafy tvoří obraz
o současném stavu těchto památek. Dílo obsahuje stovky digitálních fotografií všech dokumentovaných zvonových památek.

17) ZEMANOVÁ, Martina: Historická rekonstrukce knihovny františkánů v Hejnicích (1691–1945/1950), DP, Liberec 2010, 84 s.

Práce rekonstruuje fond zaniklé knihovny františkánů v Hejnicích. Přináší edici čtyř katalogů této knihovny ze 17. až 19. století a jejich historické zhodnocení. Součástí práce je rovněž soupis dochovaných knih, které se v Hejnicích nacházely a nyní jsou uloženy v konventu františkánů u Panny Marie Sněžné v Praze. Katalogy i dochované knihy tvoří digitální fotodokumentaci práce.

18) ČERMÁKOVÁ, Jana: Malovaná mapa frýdlantského panství od Samuela Globice z Bučína, BP, Liberec 2011, 79 s.

Bakalářská práce pojednává o tématu malované mapy frýdlantského panství, kterou roku 1660 vyměřil a zakreslil zeměměřič Desek zemských Království českého Samuel Globic z Bučiny. Pro zachování kontextu kolem doby vzniku díla je práce rozšířena o dějiny frýdlantského panství především pro období druhé poloviny 17. století. V práci je uvedena stručná historie obcí na Frýdlantsku a také samostatná kapitola věnovaná autorovi díla. Na základě svého bádání popisuji Globicovu mapu z kartografického, ikonografického, symbolického a restaurátorského hlediska. Veškeré její textové části jsou editovány. Dále uvádím několik možných hypotéz, které souvisejí s důvodem vzniku mapy a jejího využití. Celá práce byla vytvořena na základě dostupných archivních pramenů, regionální literatury a odborných studií.

19) DLOUHÝ, Jiří: Křtitelnice na Frýdlantsku a Liberecku (soupis a uměleckohistorické zhodnocení), BP, Liberec 2011, 63 s.

Cílem bakalářské práce byl průzkum křtitelnic na Frýdlantsku, zdokumentování jejich aktuálního stavu a jejich uměleckohistorické zhodnocení. Vše se uskutečnilo na základě terénního výzkumu v sakrálních objektech a studia archivních pramenů i literatury. Práce obsahuje popis jednotlivých křtitelnic, přepisy textů na nich a také ikonografický rozbor námětů, které ve výzdobě křtitelnic vyskytují.

20) BÖHMOVÁ (VALENTOVÁ), Věra: Restituce po r. 1990 na příkladu rodu Des Fours-Walderode, BP, Liberec 2012, 68 s.

Hlavním cílem bakalářské práce je osvětlit téma restitucí majetku široké veřejnosti. Práce informuje o nastalé situaci po roce 1989, kdy se do země začali vracet příslušníci šlechtických rodů, kteří chtěli navrátit to, co jim před rokem 1945 patřilo. V bakalářské práci jsem se zabývala přiblížením případu Des Fours-Walderode a obhajobou osobnosti Karla Friedricha Des Fours-Walderode. Práce je logicky rozčleněna do sedmi kapitol, které jsou pro svou přehlednost děleny ještě do několika podkapitol. Přitom stěžejní kapitolu tvoří Restituční spory a jejich odraz v tisku, kde rozebírám nejčtenější české noviny a hodnotím jejich postoj k probírané kauze. Nehodnotila jsem jen postoj, ale také četnost článků o probíhajícím sporu na jejich stránkách. Tu jsem pro přehlednost zpracovala do grafu.

21) KAFKA, Jindřich: Restituce po r. 1990 na příkladu rodu Des Fours-Walderode, BP, Liberec 2012, 62 s.

Bakalářská práce se zabývá krematoriem v Semilech ve třicátých a čtyřicá­tých letech 20. století. Vývoji názorů na pohřbívání ohněm, zejména v české společnosti, se věnuje úvodní část. Samotnou kapitolu představuje pohřební legislativa vztahující se ke kremaci, v práci jsou interpretovány zákony z let 1919–1955 a novodobý zákon o pohřebnictví z roku 2001. Následující části se věnují samotnému krematoriu a přilehlému urnovému háji. Je zde popsán vývoj vedoucí k návrhu výstavby krematoria. Práce se zabývá realizací stavby, jejím provozem, zhodnocením budovy a vybavení včetně ohlasu v periodikách. V závě­ru se stručně věnuji historii krematoria po roce 1948. 

22) STANOVSKÁ, Šárka: Časopis Od Ještěda k Troskám v letech 1922–1924,       BP, Liberec 2012, 83 s.

Anotace Cílem bakalářské práce je komparace prvních dvou ročníků vlastivědného periodika Od Ještěda k Troskám se zřetelem k autorům, tématům a úrovni příspěvků. Výsledná práce nejprve analyzuje a poté porovnává četnost témat v obou ročnících za pomoci grafů, rozebírá kvalitu článků s ohledem na sociální postavení autorů i na to, jakou věnovali pozornost sudetoněmecké regionální historické produkci. Pro lepší orientaci je přidán jmenný rejstřík přispěvatelů a místní rejstřík. Badatel má také možnost se dozvědět o začátcích a tvůrcích vlastivědného periodika kraje od Ještěda až k Troskám.

23) BENEŠOVÁ, Kateřina: Glockenarchiv Nürnberg – významný zdroj informací pro českou kampanologii (1941–1945), DP, Liberec 2012,                              160 s.

Tématem diplomové práce je válečná rekvizice zvonů z území Říšské župy Sudety během druhé světové války. Hlavní záměrem práce bylo představit dosud nikdy uceleně nepublikované prameny o rekvizici zvonů z oblasti Říšské župy Sudety, které jsou dnes uloženy v Glockenarchiv Nürnberg, Germanisches National Museum. Originální přepisy archivních materiálů z Glockenarchiv Nürnberg jsou součástí příloh práce. Přehledné shrnutí dopadu druhé válečné rekvizice do tabulek ukazuje zvonovou skladbu a počet zvonů, které byly mezi první a druhou světovou válkou zavěšeny v pohraničních oblastech Československa. Zároveň se práce podrobně věnuje rekvizici zvonů z tehdejšího městského a venkovského okresu Liberec a venkovského okresu Frýdlant.

24) KOVAŘÍKOVÁ, Lenka: Chrám sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí (Historie a tradice poutního místa), DP, Liberec 2012, 75 s.

Diplomní práce pojednává o historickém vývoji poutního města Jablonné v Podještědí. Zde byla pohřbena sv. Zdislava. Snaží se zachytit rozvoj kultu světice a hodnotí jeho územní dosah. Zabývá se také vznikem řádu dominikánů a jeho působením na českém území, s ohledem jeho činnost v Jablonném v Podještědí. Dále reflektuje výstavbu chrámu, nyní baziliky minor, sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Výsledkem práce je také analýza dosavadních historických výzkumů vykonaných v regionu, prací historiků, regionálních vlastivědných badatelů a kritické zhodnocení získaných informací.

25) BORNOVÁ, Tereza: Městský hřbitov v Jablonci nad Nisou od počátku do roku 2010, BP, Liberec 2013, 109 s.

Bakalářská práce se snaží nastínit historii jabloneckých pohřebišť v centrální části obce od druhé poloviny 17. století do počátku 20. století. Nejvíce se soustřeďuje na městský hřbitov, založený v roce 1899, který je používán dodnes. Zde autorka zkoumá především architektonické a umělecké pojetí nejimpozantnějších sepulkrálních památek. Dále pozoruje změny pohřebního ritu u elit města, vnímání jejich smrti ve veřejném prostoru a v závěru podává nástin konkrétních případů uctění poslední památky zemřelého. Práce vychází zejména z dobového tisku Gablonzer Zeitung, Gablonzer Tagblatt a ostatních archiválií.

26) SVINKOVÁ, Šárka: Časopis Od Ještěda k Troskám v letech 1930–1935, BP, Liberec 2013, 94 s.

Cílem bakalářské práce je analýza pěti ročníků vlastivědného sborníku Od Ještěda k Troskám z období 1930–1935. Zaměřuje se na obsah čísel, témata příspěvků a jejich autory; u témat historických je určena perioda. Hodnotí odborné zájmy autorů a úroveň textů; dále analyzuje zkoumané ročníky periodika jako celek. K vizualizaci výsledků jsou připojeny tabulky a grafy. Pro lepší orientaci obsahuje rejstřík přispěvatelů se soupisem jejich článků, jmenný a místní rejstřík.

27) VIRT, Jan: Časopis Od Ještěda k Troskám v letech 1924–1929, BP, Liberec 2013, 99 s.

Cílem bakalářské práce je analýza vlastivědného periodika Od Ještěda k Troskám z let
1924–1929 se zřetelem k autorům, tématům i odborné úrovni jejich příspěvků. Práce se zabývá identifikací autorů z hlediska jejich badatelského zájmu. Sleduje, jakou pozornost autoři věnovali sudetoněmecké regionální historické produkci. Analyzuje četnost historických a přírodovědných článků. Součástí práce je určení, jak přispěvatelé vnímali vznik Československé republiky a vývoj českých zemí v rámci habsburské monarchie. Pro lepší orientaci je přidán autorský jmenný a místní rejstřík. Práce dává přehled o vývoji vlastivědného periodika Od Ještěda k Troskám.

28) ZECHOVSKÁ, Markéta: Současné šlechtické rody pohledem médií (1990–2011). Dvě sondy: Colloredo-Mansfeldové a Kinský, BP, Liberec 2013, 184 s.

Hlavním cílem bakalářské práce je nastínit, jak nahlížela česká tištěná a elektronická (internetová) média na dva vybrané šlechtické rody, Kinské a Colloredo-Mannsfeldy, v letech 1990–2011. Bakalářská práce se v jednotlivých kapitolách a podkapitolách zabývá např. historií obou šlechtických rodů a jejich restitučních nároků, restitučním zákonodárstvím v ČR, médii a nazíráním na šlechtu českou společností v průběhu dějin. Hlavním těžištěm je ovšem obraz, který o zmíněných šlechtických rodech vytvářela česká tištěná a internetová média ve vymezených letech především v souvislosti s jejich probíhajícími restitučními nároky. V práci uvádím některé články, abych ukázala, jak se jednotlivá média k restitucím a příslušným šlechtickým rodům staví. Závěry, ke kterým jsem došla, jsem zpracovala kvůli lepší přehlednosti do grafů.

29) MRHALOVÁ, Erika: Františkánská legenda v Hejnicích. Malovaný barokní cyklus (1709), DP, Liberec 2013, 205 s.

Tato práce je zaměřena na deskripci a historickou analýzu barokního malovaného cyklu legendy o svatém Františkovi z Assisi, který se nachází v Mezinárodním centru duchovní obnovy v Hejnicích. Úvodní část obsahuje stručné dějiny hejnického konventu, františkánského řádu v českých zemích a životopis světce. Stěžejní částí práce je popis jednotlivých obrazů, příběh z legendy, jež se k nim váže a komentář. Práce obsahuje rozbor pramenů, literatury a obrazovou přílohu na CD.

30) MRKVIČKOVÁ, Tereza: Historie kasáren v Liberci do roku 1945, DP, Liberec 2013, 155 s.

Tato diplomová práce pojednává o historii kasáren v Liberci od jejich výstavby v letech 1891–1893 do roku 1945. Hlavním cílem mého badatelského úsilí bylo podat jako vůbec poprvé ucelené zpracování dějin libereckých vojenských areálů, které dodnes slouží potřebám armády. Na příkladech nejdůležitějších válečných událostí poukazuji na dlouhodobý strategický význam tohoto regionu, jenž si roku 1867 vynutil založení stálé vojenské posádky v Liberci. V kontextu s urbanistickým vývojem města charakterizuji architekturu Dolních a Horních kasáren, která doposud zůstávala stranou vědeckého zájmu, stejně jako historie libereckého vojska. Poměrně obsáhle se věnuji problematice soužití Čechů a Němců v Liberci, do něhož musela několikrát zasáhnout právě armáda. Součástí diplomové práce je představení vojenských útvarů a zařízení, jež byly ve sledovaném období v kasárnách dislokovány, přičemž nezapomínám ani na výrazné osobnosti spojené s libereckým vojskem. Závěr práce tvoří komparace libereckých a turnovských kasáren, která poukazuje na společnou minulost obou měst.

31) UHLÍŘ, Jaroslav: Kampanologické památky libereckého okresu, DP, Liberec 2013,    151 s.

Kampanologický výzkum předložené diplomové práce poskytuje zatím nejnovější informace o stavu dochovaných zvonových památek v rámci někdejšího Libereckého okresu do roku 2013. Zpřístupňuje staré a přináší nové informace o dosud opomíjeném kulturním dědictví. Nový terénní průzkum se konal mj. za účelem ověření a prohloubení informací obsažených v jediných dvou publikacích, týkajících se zmíněného regionu (Kühn, Gürlich-Schmidtová), jež vznikly před rokem 1939. Všechny zkoumané zvony byly nově změřeny a digitálně fotografovány. Zvláštní důraz byl kladen na přesnou transliteraci nápisů, včetně chyb, které nejsou nikterak výjimečné. Nedílnou součástí výzkumu bylo archivní bádání, dohledávání původů kampanologických památek, a osudů těch, které se v kraji z různých důvodů nezachovaly. Celkový soubor výzkumu zahrnuje mimo zvonů také cymbály, součásti mechanismů pro odbíjení hodin a pro ilustraci je opatřen vybranými příklady z oblasti kampanologických památek Liberecka.

32) BERKA, Pavel: Církev československá ve Vysokém nad Jizerou v letech 1924–1938, BP, Liberec 2014, 70 s.

Bakalářská práce se zabývá historií náboženské obce Církve československé (husitské) ve Vysokém nad Jizerou od jejího vzniku ve dvacátých letech 20. století do roku 1938. Úvodní kapitola je věnována církevní krizi na počátku Československé republiky a vzniku Církve československé. Dále je stručně představeno město Vysoké nad Jizerou a osoba Karla Farského. V následující části je popsáno pronikání Církve československé do Vysokého a okolí spolu s příklady reakcí ze strany katolických kněží. Nechybí ani přehled přestupů k CČS na základě sčítání lidu z let 1921 a 1930. V souvislosti s náboženskou obcí je nastíněn její vznik, duchovní působící ve sledovaném období a stavba sboru. Další kapitoly jsou věnovány pěveckému sboru náboženské obce a Jednotě mládeže. V závěru je zmíněna historie náboženské obce ve třicátých letech 20. století.

33) KALENDA, Daniel: Rodové pohřebiště pánů z Kolowrat v Rychnově nad Kněžnou (1651–2012), BP, Liberec 2014, 87 s.

Bakalářská práce se zabývá rodovou hrobkou šlechtického rodu Libštejnských z Kolovrat a Kolovratů-Krakovských v Rychnově nad Kněžnou. Pojednává o historii města Rychnov a rodu Kolovratů, kteří rychnovské panství vlastnili od roku 1640 do roku 1948 a opět od roku 1990. Práce popisuje rodovou hrobku a porovnává pohřebiště s dalšími významnými místy posledního odpočinku šlechtických rodů v České republice. V závěru práce je uveden seznam členů rodu Kolovratů pohřbených v rodové hrobce.

34) DLOUHÝ, Jiří: Křtitelnice v Liberci a okolí (Jejich uměleckohistorický význam a inventář), DP, Liberec 2014, 80 s.

Cílem diplomové práce byl průzkum křtitelnic v Liberci a jeho okolí, zachycení jejich aktuálního stavu pomocí fotodokumentace a písemného popisu. Vše se uskutečnilo na základě terénního výzkumu v sakrálních objektech a studia archivních pramenů i literatury. Práce obsahuje popisy jednotlivých křtitelnic, jejich typologii, transliteraci textů na nich umístěných, ikonografický rozbor námětů, které se v jejich výzdobě vyskytují. Všechny zjištěné informace byly včleněny do přehledného katalogu křtitelnic na Liberecku. Pro lepší pochopení tématu je v textu obsažena i stručná historie křtu, schéma obřadu a dějiny jednotlivých kostelů.

35) CIRONIS, Tomáš: Vitráže a další okenní výzdoba sakrálních i profanních objektů na Frýdlantsku, BP, Liberec 2015, 200 s.

Bakalářská práce je zaměřena na vitráže vyrobené pro budovy situované v Libereckém kraji, konkrétně ve frýdlantském regionu. Jedná se především o kostely a radnice, jmenovitě vitráže objektů v obcích: Andělka, Arnoltice, Bílý Potok, Bulovka u Frýdlantu, Černousy, Dětřichov, Dolní Oldříš u Frýdlantu, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Ludvíkov pod Smrkem, Mníšek, Nové město pod Smrkem, Pertoltice u Frýdlantu, Raspenava, Ves u Černous a Višňová. V první části své práce se věnuji základnímu historickému vývoji výroby vitráží od jeho počátků až do současnosti, především v českých zemích. Stěžejní části práce jsou ovšem vitráže zhotovené pro frýdlantský výběžek. Využitím konkrétních vitráží se snažím definovat základní styly vyhotovení a výroby typické pro tento region. Dále se zaměřuji na typologické rozdíly námětů zvlášť pro každou vitráž, jejich porovnání v profánních a sakrálních stavbách. V neposlední řadě se věnuji okruhu firem, které se zabývaly výrobou a osazením vitráží na Frýdlantsku. Poslední část bakalářské práce obsahuje katalog s informacemi o historii výše zmíněných budov, detailním popisem jednotlivých vitráží, jejich ikonografickým rozborem a popisem současného stavu.

36) DŘEVIKOVSKÁ, Monika: Grabštejn v regionální literatuře 19.–21. století. (Proměny historického výkladu), BP, Liberec 2015, 58 s.

Práce podává soustavný přehled historického (regionálního) výkladu o dějinách šlechtického sídla Grabštejn, jak byl prezentován v 19. a 21. století (až do roku 2011). Pro lepší orientaci je práce rozdělena do čtyř částí, které na sebe chronologicky navazují. Vzhledem k důležitosti dvou německy psaných textů jsem se rozhodla uvést jako součást díla jejich překlady, které jsou předpokladem správného uchopení tématu hradu Grabštejn v první polovině 19. století. Na základě podrobné analýzy textů z hlediska jejich autora, datace, místa vydání jsem sestavila ucelený seznam publikací, jež se váží k hradu a zámku Grabštejn. Celá práce byla vytvořena na základě dostupných archivních pramenů, regionální literatury a stavebně historických průzkumů NPÚ v Liberci.

37) HYBLEROVÁ, Kateřina: Kazetové stropy ze zámku v Dobrovici, BP, Liberec 2015, 60 s.

Bakalářská práce "Kazetové stropy ze zámku v Dobrovici" se zabývá historií čtyř kazetových stropů, které se nacházely v renesančním zámku v Dobrovici. První část se zabývá kritikou literatury a obecně kazetovými stropy v České republice. Zapojen je i oddíl o předlohách k renesančním kazetovým stropům ze zámku v Dobrovici. Druhá část se podrobně věnuje samotným kazetovým stropům, jejich transferu z Dobrovice do sýpky v Bělé pod Bezdězem a poté převozu jednotlivých stropů do zámku Mnichovo Hradiště, hradu Švihov a zpět do radniční síně do Dobrovice. Pozornost je věnována rovněž jednotlivým popisům stropů. Závěr práce hodnotí stropy podle jejich původního smyslu. Součástí díla jsou přílohy s plánky stropů a fotografická dokumentace autorky bakalářské práce.

38) KOČOVSKÁ, Květuše: Architektonické památky Rychnova nad Kněžnou (1497–1753), BP, Liberec 2015, 49 s.

Bakalářská práce se zabývá historickou zástavbou města Rychnov nad Kněžnou v letech 1497–1753. Snaží se charakterizovat hlavní architektonické památky a jejich postupný vývoj od prvopočátků až do současné podoby. Práce nabízí ucelený přehled stavebního vývoje vybraných objektů v Rychnově nad Kněžnou. V úvodu práce je stručně objasněna historie města jako celku. V dalších částech jsou přiblíženy jednotlivé architektonické památky. Zaměřuji se na jejich popis z hlediska architektonického i historického. Práce vychází ze studia regionální literatury a archivních pramenů. Je doplněna fotodokumentací, která umožní přiblížit si jednotlivé stavby.

39) LEBEDOVÁ, Lenka: Cech hrnčířů v České Lípě v letech 1655–1876,   BP, Liberec 2015, 59 s.

Tato bakalářská práce se zabývá cechem hrnčířů v České Lípě v letech 1655–1876. Cílem je informovat o hospodářském, kulturním a náboženském působení cechu. Zhodnocení vlivu společenství hrnčířů na městský život, objasnění jeho postavení mezi ostatními řemeslnými sdruženími ve městě. Práce zachycuje vývoj hrnčířských rodin v České Lípě a dokazuje dědičnost tohoto řemesla, které se předávalo z otce na syna.

40) ČERMÁKOVÁ, Jana: Utváření mariánského kultu v Hejnicích barokní historiografií, DP, Liberec 2015, 396 s.

Diplomová práce pojednává o německé monografii františkána Edmunda Oppitze s názvem „Fruchtbarer und Schattenreicher Linden-Baum, Das ist Mariae der Wunderthaetigen Mutter Gottes in Heuendorff Ursprung“ Tato obsáhlá kniha zachycuje nejen sílu a důležitost mariánského kultu v Českém království, ale je zároveň textem, který hluboce hájí smysl katolické víry v sevření luteránského světa. Dílo Edmunda Oppitze má za úkol vyzdvihnout mariánské poutní místo jako nejlepší v Boleslavském kraji a zároveň Hejnice bránit před těmi, kdo zpochybňují mariánské zázraky svými postoji a výroky. Tomu má napomoci soupis téměř 180 zázraků, které se odehrály na přímluvu Matky Boží v Hejnicích během 15 let (tj. 1716 až 1731). Skutečnost, že nemocní vážili cestu z různě vzdálených míst, a to nejen z Českého království, ale také z obou Lužic, Saska a Slezska, ať už pěšmo, či vozmo, svědčí o tom, že mariánský kult v Hejnicích měl v katolickém světě nemalý význam. Stěžejní součástí mého bádání je analýza Oppitzova díla z hlediska kategorizace a interpretace hejnických „mirákulí“ dle informací, které nám páter poskytl. Nechybí ani transliterace celého díla a převyprávění původního františkánova textu.

41) KOČOVSKÁ, Květuše: Architektonické památky Rychnova nad Kněžnou (1497–1753), BP, Liberec 2015, 49 s.

Bakalářská práce se zabývá historickou zástavbou města Rychnov nad Kněžnou v letech 1497–1753. Snaží se charakterizovat hlavní architektonické památky a jejich postupný vývoj od prvopočátků až do současné podoby. Práce nabízí ucelený přehled stavebního vývoje vybraných objektů v Rychnově nad Kněžnou. V úvodu práce je stručně objasněna historie města jako celku. V dalších částech jsou přiblíženy jednotlivé architektonické památky. Zaměřuji se na jejich popis z hlediska architektonického i historického. Práce vychází ze studia regionální literatury a archivních pramenů. Je doplněna fotodokumentací, která umožní přiblížit si jednotlivé stavby.

42) PLESKAČ, Bohumil: Život Heřmana Kryštofa Russworma v české historické literatuře a beletrii, BP, Liberec 2016, 73 s.

Cílem mé bakalářské práce je jednak vytvořit přehledný vývoj názorů na osobnost Heřmana Kryštofa Russworma od doby jeho současníků (pamětníků) po historické črty a studie z 19. a 20. století, jednak na základě pramenů archivních i vydaných dostupných v České republice srovnat válečníkův veřejný i soukromý život s výsledky bádání, zveřejňovanými v historické české i cizojazyčné literatuře i v české beletrii od 19. století.

43) POLOPRUDSKÁ, Eliška: Hrabě Heřman Černín z Chudenic (1576–1651), BP, Liberec 2016, 63 s.

Předmětem bakalářské práce je snaha o rekonstrukci rodinného zázemí a příbuzenských vztahů hraběte Heřmana Černína z Chudenic, a to především na základě analýzy vydané korespondence a pramenů, doplněných o odbornou literaturu. Práce se zaměřuje na rozbor jednotlivých vztahů hraběte a jeho příbuzných a rovněž se snaží poukázat na postupný vývoj role rodiny v životě Heřmana Černína i na souvislosti, jež toho byly příčinou.

44) HAVELKA, Jan: Historie a strategický význam hradu Veliš u Jičína, BP, Liberec 2017, 88 s.

Hrad Veliš byl centrem velišského panství, které bylo rozprostřeno v okolí Jičínské kotliny. Majiteli velišského panství byly přední české šlechtické rody Vartenberkové, Trčkové z Lípy, Valdštejnové a Šlikové. Hrad byl dominantou v celé Jičínské kotlině a tvořil součást linie hradů, které střežily obchodní stezku. Veliš patřil k předním hradům na českém území a k nejdůležitějším ve východních Čechách. Historie hradu sahá na přelom 13. a 14. století. Hrad nikdy nebyl dobyt a to bylo jedním z důvodů proč bylo císařským nařízením rozhodnuto o jeho zbourání, které se uskutečnilo roku 1659. Zbytky hradu byly definitivně zničeny při těžbě čediče na přelomu 19. a 20. století.

45) VIRT, Jan: Regionální témata v periodiku Mittheilungen des Nordböhmischen Gewerbemuseums (1883–1913), DP, Liberec 2016, 96 s.

Cílem diplomové práce je souborná analýza regionálně historických článků v časopise Mittheilungen des Nordböhmischen Gewerbemuseums vydávaném Severočeským průmyslovým muzeem v Liberci v letech 1883–1913. Práce komparuje míru využívání pramenů a literatury vycházejících ze zájmu badatelů. Námětem výzkumu je také určení míry intenzity provázanosti regionálních témat publikovaných v tomto periodiku s dobovými lokálními výzkumy v místních vlastivědných časopisech.

46) HYBLEROVÁ, Kateřina: Kostel Sv. Vavřince v Tatobitech, DP, Liberec 2017, 131 s.

Diplomová práce „Kostel sv. Vavřince v Tatobitech“ se zabývá popisem kostela sv. Vavřince a církevní historií obce Tatobity. První část se věnuje kritice literatury a pramenů. Následuje kapitola, která popisuje exteriér a interiér kostela. Nejrozsáhlejší oddíl práce pojednává o církevní historii obce. Ta je rozdělena do čtyř časových období, počínaje středověkými a novověkými dějinami přes 19. a 20. století. Závěr práce poukazuje na aktuální církevní život v Tatobitech zpracovaný pomocí vyprávění pamětníka. Součástí práce jsou historické obrazy kostela z 20. století a fotografická dokumentace autorky diplomové práce.

47) KOČOVSKÁ, Květuše: Vitráže a další okenní výzdoba sakrálních objektů v Liberci a v okolí, DP, Liberec 2017, 188 s.

Diplomová práce se zaměřuje na vitráže sakrálních budov v Liberci a jeho okolí. Jedná se o zmapování a popis výskytu dochovaných motivů vitrážové výzdoby a její četnosti. Konkrétně se zaměřením na kostel sv. Antonína Paduánského, sv. Antonína Velikého, sv. Bonifáce, Božího Srdce Páně, sv. Jana Křtitele, Nalezení sv. Kříže, Navštívení Panny Marie a Nejsvětější Trojice, kapli Vzkříšení a sv. Zdislavy, které se vyskytují v centru Liberce a jeho čtvrtích. Práce stručně objasňuje historii sklářské výroby v českých zemích od nejstarších zmínek až do současnosti. Přibližuje i historii jednotlivých sakrálních objektů. Stěžejní část se zaměřuje na popis a technickou dokumentaci vitráží.

48) BERKA, Pavel: Církev československá husitská na Semilsku ve dvacátých letech 20. století, DP, Liberec 2017, 114 s.

Diplomová práce se zabývá historií Církve československé (husitské) na Semilsku ve dvacátých letech 20. století. Úvodní kapitola je věnována vzniku této církve a jejímu vývoji v prvním desetiletí existence. Dále je nastíněna problematika tzv. bojů o kostely včetně vlastní stavební činnosti CČSH. Hlavní pozornost je věnována ustavování jednotlivých náboženských obcí na Semilsku spolu s jejich dalším vývojem ve sledovaném období. Důraz je kladen především na propagaci církve, duchovní, bohoslužebné prostory, reakce římskokatolické církve a život náboženských obcí. Závěrečná část práce pojednává o sporech o kostely a kaple na Semilsku, kde jsou popsány události v jednotlivých případech a stanoviska zúčastněných stran i příslušných úřadů.

49) HAVELKA, Jan: Strategické rozmístění vybraných panských sídel na Turnovsku a Jičínsku ve středověku a raném novověku, DP, Liberec 2018, 106 s.

Ve středověku a na počátku novověku byly hrady symboly moci a středisky panství. Diplomová práce se zabývá dominii v okolí Jičínska a Turnovska z hospodářského hlediska a geograficky strategického umístění. K majitelům těchto panství patřily přední šlechtické rody: Vartenberkové, Lichtenburkové, Valdštejnové, Trčkové z Lípy, páni z Kunštátu ad. Hrady byly správními sídly, dominantami a obrannými objekty. V pozorovaném regionu tvořily linii střežící obchodní stezky, které spojovaly České království s Horní Lužicí. Historie hradů sahá k přelomu 13. a 14. století. V první polovině 17. století bylo císařským nařízením rozhodnuto o zbourání některých z nich. Definitivní zničení zbytků hradů nastalo během těžby čediče na přelomu 19. a 20. století. Ostatní hrady byly přestavěny na zámky. Dnes jsou z nich historické památky a turistické cíle.

50) KAFKA, Jindřich: Krematorium v Semilech v letech 1948–1989, DP, Liberec 2018, 57 s.

Diplomová práce se zabývá historií krematoria v Semilech od jeho vzniku po ukončení technického zajišťování kremací v objektu v roce 1988. Úvodní část se věnuje společenským změnám v přístupu ke smrti v 19. a 20. století. Následuje kapitola nastiňující religiozitu obyvatel českých zemí ve 20. století a její proměny ovlivňující pohřební kulturu vymezené pojmy sekularizace či ateismus. Historii kremačního hnutí a jeho spolkovou činnost včetně československé pohřební legislativy popisuje střední část práce. Závěrečná část pojednává o realizaci semilského krematoria a jeho provozu, který v období 1948–1989 představuje stěžejní kapitolu.

51) KUČEROVÁ (VODRÁČKOVÁ), Martina: Časopis Od Jěštěda k Troskám v letech 1935–1938/1947–1948, Liberec 2018, BP, 117 s.

Cílem bakalářské práce je analýza pěti ročníků vlastivědného sborníku Od Jěštěda k Troskám z období 1935–1938 a po poválečném obnovení ročníku 1947–1948. Zaměřena je na obsah textů a autory příspěvků. K vizualizaci výsledků jsou připojeny grafy. Pro lepší orientaci obsahuje práce rejstřík autorů se soupisem jejich příspěvků, místní a jmenný rejstřík. Blíže se zaměřuje na Místopisné paměti Českodubska. Dále porovnává ročníky předválečné a poválečné, a to především obsahově.

52) TARANT, Jiří: Vojenská kariéra plukovníka rakousko-uherské armády v letech 1882–1920 na příkladu Jana Beneše, Liberec 2019, BP, 45 s.

Bakalářská práce se věnuje vojenské kariéře vysokého důstojníka rakousko-uherské armády Jana Beneše. Mapuje jeho kariérní postup v rámci armády, místa jeho působení a jeho cesty po Evropě. Okrajově zmiňuje vývoj zbrojního průmyslu v habsburské monarchii v době služby Jana Beneše.

53) NOSKOVÁ, Martina: Kostel Panny Marie Pomocné a poustevna sv. Ivana v Teplicích nad Metují, DP, Liberec 2019, 203 s.

Diplomová práce se zabývá kostelem Panny Marie pomocné v Teplicích nad Metují a k němu přilehlé ivanitské poustevny. Práce je rozdělena do tří částí. První část se zabývá stručnou historií panství Teplice nad Metují. Současné Město Teplice nad Metují bylo v historii rozděleno na dvě panství, která měla různé majitele. Stručně nastiňuje i historii po sjednocení obou panství v roce 1945. Druhá část se zabývá historií a popisem kostela Panny Marie pomocné, který vznikl jako poutní kostel v roce 1754. Jedná se o malý barokní kostel, ve kterém se dochovala část původního vybavení, barokní výzdoba a hrob zakladatele. Vedle kostela je přistavěna původní ivanitská poustevna, jejíž historii a popisu se věnuje třetí část práce. V té je věnována kapitola i ivanitským poustevníkům v Čechách a životu zakladatele poustevny dr. Janu Maxmilianu Peithru z Peithrsbergu.

54) ČERVINKOVÁ, Mariana: Zámek v Mnichově Hradišti a jeho proměny v 17.–19. století, Liberec 2020, DP, 109 s.

Diplomová práce se zabývá zámkem v Mnichově Hradišti a jeho proměnami v 17.–19. století, jejím konkrétním vymezením jsou léta 1606 až 1833. Popisuje tak zámek od jeho založení Václavem Budovcem z Budova až do schůzky panovníků Svaté aliance. Stěžejní část práce spočívá v zachycení přestavby renesančního šlechtického sídla do barokní podoby na přelomu 17. a 18. století, kterou si zámek zachovává dosud. Pozornost je věnována také historii města Mnichovo Hradiště a osobnostem z rodu Valdštejnů, kteří mnichovohradišťský zámek vlastnili. Práce je založena na studiu pramenů a literatury a jejich srovnání.

55) GAUSOVÁ-ZÖRNEROVÁ, Markéta: Svatojánský kult na Starém Městě pražském a Hradčanech od 17. stol. do r. 2019. (Svatojánské sochy a jiná vyobrazení v městském prostoru), DP, Liberec 2020, 179 s.

Diplomová práce si klade za cíl zmapovat a popsat svatojánské památky na území Hradčan, Pražského hradu a Starého Města v současném profánním prostoru a ověřit, zda je jejich rozmístění zcela náhodné, nebo má hlubší souvislost s ohnisky svatojánského kultu v obou pražských městech. Možná souvislost rozmístění svatojánských památek s ohnisky svatojánského kultu je porovnána se stopami kultu sv. Jana Sarkandera a sv. Pavlíny v Olomouci.

56) FILOUNKOVÁ, Marie: Regionální dějiny v didaktice dějepisu – Hodkovice nad Mohelkou, Liberec, BP 2021, 75 s.

Cílem bakalářské práce je vytvořit didaktický materiál pro regionální dějiny města Hodkovic nad Mohelkou pro druhý stupeň základní školy T. G. Masaryka. Projektová výuka je zaměřena na vyučování formou exkurze po pamětihodnostech města, seznámení s památkami a historickým vývojem města. Cílem práce je vytvořit pracovní listy pro žáky školy, které budou zároveň sloužit jako forma ověření jejich znalostí.

57) JAKOUBKOVÁ, Šárka: Rod hrabat z Gallasu a Clam-Gallasu na Frýdlantsku ve výuce dějepisu, Liberec 2021, BP, 75 s.

Bakalářská práce se zabývá stanovením výukového materiálu pro sedmé a osmé třídy základních škol s užším zaměřením na rody hrabat z Gallasu a Clam-Gallasu, jejich historii a souvislost s regionálními dějinami Frýdlantska. Teoretická část práce seznamuje s použitými metodami výuky jako jsou I.N.S.E.R.T., dramatizace, diskuse, skupinová práce atd. V rámci praktické části jsou navrženy čtyři výukové jednotky pro rozšíření povědomí o dějinách Frýdlantska, které je možné realizovat s žáky příslušné věkové skupiny nejen v hodinách dějepisu, ale i v rámci zájmového kroužku, výtvarné či hudební výchovy nebo dějin umění. Každá z modelových hodin obsahuje základní historický výklad pro pedagoga, doprovodné materiály a detailní popis průběhu každého cvičení, které je ve výukové jednotce obsaženo. Všechna zadání byla sestavena s ohledem na RVP a vzdělávací politiku MŠMT ČR. Jejich hlavním cílem je rozvoj klíčových kompetencí žáků. Navržené materiály by neměly být využívány jen pro osvojení faktografie, nýbrž i pro rozvoj zájmu o nejen regionální historii

58) VRÁNOVÁ, Eliška: Redernské památky na severu Čech - zdroj turistického poznání pro 19.– 21. století, Liberec 2021, BP, 85 s.

Práce je zaměřena na historii rodu Redernů v severních Čechách a na jejich stavební památky. Cílem práce je hlubší přiblížení nejvýznamnějších osobností rodu. Dále se práce skládá z určených turistických tras po památkách, které se váží k rodu Redernů. Text je zpracován na základě odborné literatury, monografií, archiválií a na samotném terénním výzkumu tras.

59) MASOPUSTOVÁ, Romana: Rodina Masopustova v historických turbulencích 18.-20. století, Liberec 2022, BP, 155 s.

V této bakalářské práci chci ukázat na historické události, které měly vliv na celou řadu českých rodin. Jako příklad jsem použila rodinu Daniela Masopusta a jeho širšího příbuzenstva. V obsahu práce se zabývám obdobími, jež ovlivňovala jejich životy. Popisuji, jak členové této rodiny byli nuceni přizpůsobit se politickému a náboženskému uspořádání společnosti, a s jakými těžkostmi se potýkali v průběhu dvou světových válek. Práce sahá do počátku 18. století, do období nevolnictví a závislosti na vrchnosti, kdy předci měli zejména povinnost robotovat a odvádět poddanské dávky. Dalším obdobím je osvícenský absolutismus, kde se poddaným o něco lépe žilo díky tereziánským a josefínským reformám. Od 19. století lidé toužili po půdě, probíhala sociálně ekonomická emigrace z českých zemí. Lidé, kteří měli na dopravu a počátek života v cizině, se vypravili za oceán, do Nového světa, někteří se zde usídlili a uspěli. Jiní naopak směřovali na východ a vystěhovali se na území dnešní Ukrajiny.  Zásadní pro rodinu Masopustovu bylo osidlování Volyně, konsekvence světového konfliktu a následná poválečná reemigrace do vlasti. Rychlý politický vývoj v Československu s novým politickým režimem, tj. socialismem, připravil rodinu o majetek a dovršil už tak komplikované vztahy v rodině. Práce končí zhroucením komunistického režimu v roce 1989 a následnými důsledky. Tento seznam vlivů historických událostí končí rokem 1993. 

60) ŠTURM, Ondřej: František Antonín hrabě Špork - život v baroku. Regionální dějiny v praktické výuce na ZŠ, Liberec 2022, BP, 81 s.

František Antonín hrabě Špork se žil v letech 1662-1738. Období svého života prožil v období baroka. Hrabě je znám jako stvořitel Kuksu, barokní kavalír, hlasatel osvícenských myšlenek, jansenista, člověk sečtělý a v neposlední řadě jako notorický sudič. Pocit nedocenění a specifické povahové rysy vedly Šporka ke zbudování Kuksu se snahou získat uznání a lázním i světový věhlas. S tímto plánem je spojen také výběr těch nejlepších umělců tvořících v době života hraběte (jedná se o sochaře Matyáše Bernarda Brauna, malíře Petra Brandla a rytce Michaela Jindřicha Rentze). Bakalářská práce v teoretické části předkládá informace o Šporkovi, Kuksu – lázně a hospitál, Matyáši Bernardu Braunovi – sochařská výzdoba Kuksu a Braunův Betlém a o Michaelovi Jindřichu Rentzovi a jeho Tanci smrti. Didaktická část bakalářské práce je zaměřena na výuku tohoto tématu na druhém stupni základních škol. Práce předkládá návrh čtyř vyučovacích hodin se všemi aktivitami. Výuka tematického bloku je uzavřena exkurzí do Kuksu, při které žáci navštíví bývalé Šporkovo sídlo, lázně,  hospitál s kostelem, jehož součástí je rodová hrobka. Seznámí se zde s uměleckými památkami. Především se sochami Ctností a Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna.

61) POLÁKOVÁ, Barbora: Lesní hřbitov v Novém Boru v letech 1907–2020, Liberec 2022, BP, 123 s.

Bakalářská práce se zabývá historií i současností Lesního hřbitova v Novém Boru od jeho založení roku 1907 a mapuje jeho více než staletou proměnu. Práce obsahuje teoretickou část zaměřenou na způsoby pohřbívání v průběhu 20. století a objasňuje důvody pro založení nového hřbitova. Obsahuje podrobné zpracování archivních materiálů včetně údajů z hřbitovních a úmrtních knih, které byly důležité pro přípravu statistik úmrtnosti dle pohlaví, národnosti, povolání a příčiny úmrtí v letech 1914–1918, 1939–1945. Součástí práce je i praktická část, která zahrnuje terénní výzkum zaměřený na aktuální rozložení hřbitova v porovnání s dostupným plánem z roku 1930 a proměny vzhledu hrobů a hrobek.

Žádám Vás zdvořile o respektování těchto zásad:

1. Komunikujme včas, otevřeně a věcně, nikoli opožděně, anonymně a s osobními animozitami.
2. Odevzdávejte kvalitní texty i prezentace se všemi formálními i obsahovými náležitostmi ve stanovených termínech. Ctěte autorská práva a zákon: Neopisujte cizí texty, nekopírujte cizí práce a nevydávejte je za své dílo. Při využití AI (umělé inteligence) uvádějte tento zdroj.
3. Historie je mimořádně obsáhlý obor, v němž nikdo nikdy nemůže vědět vše a mýlit se je až příliš snadné.

Žádná otázka není špatná či hloupá.

Kdo hledá, nalézá.

Je proto žádoucí vystupovat vůči všem ve smysluplném dialogu s jistou úctou a chovat se pokorně k neživým i živým (nejen historikům).

Děkuji za pozornost.

Milan Svoboda

ČOKL aneb ČastO Kladené Otázky

Nejčastější:

Absolvoval/-a vámi vyučovaný předmět XY, byl mi uznám i zápočet, ale ústní zkoušku jsem nestihl/-a, proto jsem si na tento semestr zapsal/-a předmět znova.
Chtěl/-a bych se zeptat a zároveň požádat, zda by bylo možné mi zápočet uznat z minulého roku a toto zkouškové přijít už jen na samotnou ústní zkoušku?

ANO.

1. Můžete mě do svého předmětu zapsat do STAGu dodatečně? Ne, je to mimo mé kompetence.
2. Můžete mě zapsat do STAGu na zkoušku? Ne, je to mimo mé kompetence.
3. Můžete mi napsat zápočet, když jsem ho splnil/-a v minulém semestru? Ano, pokud se přihlásíte do STAGu v aktuálním semestru, protože si Vás systém z minulého roku „nepamatuje“, ve STAGu se Vaše jméno a příjmení neobjevuje, a proto nemám kam zapsat zápočet.
4. Můžete mi zapsat zápočet za historickou exkurzi? Pokud jsem ji nepořádal, nikoli. Obraťte se na toho, kdo exkurzi vedl.
5. Musím prezentovat téma v semináři znovu, když mi byla prezentace z minulého roku uznána? Ne.
6. Musím chodit na přednášky/semináře, když už jsem je absolvoval/-a? Ne.
7. Můžu téma v semináři prezentovat sám? Ano.
8. Můžu téma v semináři prezentovat ve dvojici nebo v trojici? Ano.
9. Stačí ke studiu a zkoušce literatura, ze které jsem se učil/-a k maturitě? Ne, jste na univerzitě, proto středoškolská literatura ke středoškolské zkoušce zcela jistě nestačí.
10. Nestihl/-a jsem přečíst všechny prameny (literaturu) ke zkoušce předepsané. Vadí to? Pro všechny studující jsou stanovena stejná pravidla zakončení semináře i přístupu ke zkoušce.Až si prostudujete stanovený počet materiálů, ke zkoušce přijít můžete.
    
11. Neposlal jsem Vám seznam pramenů/literatury ke zkoušce. Vadí to? Domluvili jsme se na tom, že alespoň týden před zkouškou pošlete svůj výběr v seznamu, který schválím, a podle něj povedeme odbornou rozpravu u zkoušky. Nemůžeme diskutovat o Vaší četbě, pokud její obsah neznám.
12. Můžu mít u zkoušky výpisky ze své četby? Ano, jejich aktivní využití se předpokládá.
13. Nemůžu přijít na seminář/přednášku/zkoušku, jsem nemocný/-á. Přijďte, až se uzdravíte.
14. Nemůžu přijít na seminář/přednášku/zkoušku, mám brigády. Je dobré rozmyslet si, čemu dáte přednost – zda brigádě, nebo studiu.
15. Nepřišla mi od Vás odpověď e-mailem. Kdy jste posílal/-a svůj dotaz? Přesvědčte se, prosím, zda byl opravdu odeslán na mou adresu, a zda jste ho posílal/-a z domény TUL.
16. Ráno jsem poslal/-a dotaz e-mailem a teď večer ještě nemám odpověď. Pokud přes den učím či jsem mimo KHI FP TUL (na konferenci, v terénu atp.), e-maily vyřizuji většinou až další den.
17. Večer jsem Vám psal/-a a ještě teď ráno nemám odpověď. Pracovní doba mi končí nejpozději v 19.35, takže e-maily psané kolem půlnoci nebo po ní vyřizuji až po probuzení ráno nebo po skončení dopolední/celodenní výuky.
18. Potřebuju jiný termín zkoušky, nejlépe o víkendu. O víkendu nezkouším, pokud mi to zaměstnavatel nenařídí.
19. Můžete mě vyzkoušet online? Ne, není-li zaměstnavatelem stanoven důvod, resp. nemám k tomu svolení od vedení TUL.
20. Chci u Vás psát bc./mgr. diplomní práci. Mám také různá přání. Můžete se zastavit, přinést téma, badatelské otázky, prameny a literaturu ke zpracování budoucí DP. P. S.: Slovo "prosím" není sprosté.
21. Váš předmět mě nebaví. Studujte určitě to, co Vás bavit bude kdekoli je to možné a nezatěžujte se tím, co Vás nebaví.
22. Můžete mě vyzkoušet z algebry? Zřejmě ne, zkuste se obrátit na jiného Svobodu na TUL…

Materiály ke studiu předmětů, které vyučuji a garantuji, jsou k dispozici na webu FP TUL v sekci elektronické opory (Moodle). Tam inovované sylaby!