Publikace

  • Fontes Nissae

    Fontes Nissae - Prameny Nisy jsou recenzované periodikum, které vychází od roku 2000 a na jehož vydávání a podobě se od roku 2012 podílí osm regionálních institucí. Periodikum představuje odbornou publikační platformu zaměřenou na oblasti historie, památek a umění, přičemž pojítkem je především region, chápaný nikoli úzce na Liberecko a Jablonecko, ale s ohledem na záběr zainteresovaných institucí vnímaný volněji, jako celá oblast dnešního Libereckého kraje s logickými přesahy v rámci historických vazeb a souvislostí.

    Vydavatelem periodika je Technická univerzita v Liberci, katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické. Na podobě Fontes Nissae se dále podílejí Krajská vědecká knihovna v Liberci, Městské muzeum v Železném Brodě, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, Oblastní galerie Liberec, Severočeské muzeum v Liberci, Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou a Státní okresní archiv Liberec.

    Fontes Nissae vycházejí dvakrát ročně. Evidenční číslo periodického tisku MK ČR E 21215.

    Webová stránka

  • Sborník prací z celostátní
    studentské vědecké konference

    Druhá desítka studentských konferencí v oboru historie se završila v Liberci na jaře 2015. Hostitelkou se stala zdejší Katedra historie Fakulty přírodovědněhumanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. Ke zdárnému průběhu jednání přispěli děkan jmenované fakulty, pan doc. RNDr. Miroslav Brzezina, CSc., a ředitelka Krajské vědecké knihovny v Liberci, paní Mgr. Blanka Konvalinková. Zájem o jedinečnou vědeckou akci projevilo i Statutární město Liberec, jež reprezentoval náměstek pro školství a kulturu, pan PhDr. Mgr. Ivan Langr. Za podporu přípravy odborného setkání děkuji kmenovým pracovníkům katedry historie a jejímu vedoucímu, panu doc. PhDr. Jaroslavu Pažoutovi, Ph.D.

    Ani dvacátý ročník přehlídky studentských prací nepředstavoval ve svém celku významnou změnu od posledních let jedinečné celorepublikové soutěže, mimořádné v oblasti historických věd. Opět jsme viděli a slyšeli mladé lidi velmi zaujaté „svým“ tématem, vesměs dobře zorientované ve studované a prezentované oblasti; znovu se objevili o sobě i o druhých kriticky smýšlející a promlouvající jedinci, jejichž badatelské výkony jsou pozoruhodné, byť se samozřejmě liší metodami a zpracováním. V zastoupení témat jsme však byli svědky zajímavé odchylky od minulých let, totiž skutečnosti, že žádný příspěvek se netýkal přímo dějin starších než (raně) novověkých. Oproti předchozím soutěžním ročníkům se pouze dva badatelé zaměřili na „krátké“ dvacáté století.

    Dvacet let znamená jednu novou badatelskou generaci, historické obory nevyjímaje. Začalo se o ní hovořit už po VIII. sjezdu českých historiků v Hradci Králové v roce 1999, kde kritickým slovům o minulých desetiletích české a československé historiografie od několika více či méně čerstvých absolventů univerzitních studií historie čelili tehdejší koryfejové historických věd. Od prvního ročníku CSVK v roce 1995 se do povědomí historické obce v České republice otiskla jména těch mladých badatelek a badatelů, které a kteří si označení „historička/historik“ vydobyly/-i jak obvykle očekáva( tel)nou účastí na konferenčních jednáních, výzkumných projektech, v redakčních radách specializovaných časopisů, tak především odbornými výkony v podobě monografií, sborníků či objevných studií, jimiž se dokazuje skutečný přínos vědnímu oboru, sice populárnímu i v široké veřejnosti, avšak náročnému znalostně a leckdy významně vstupujícímu i do soukromí všech, kdož svůj život zasvětili obcování s múzou Clió a jimž nevadí, že jedinou odměnou za odborné výkony bývají spokojené posluchačky a posluchači, čtenářky a čtenáři a v lepším případě jistý vědecký respekt v podobě celoživotního „pomníčku“ – hesla v bio- a bibliografickém Lexikonu českých historiků. Jde možná o důkaz, že známé rčení lze trochu obměnit: Omnia vincit labor…

    Celostátní soutěž v oboru historie tiše, avšak jistě přechází do třetí desítky svého trvání a do druhé badatelské generace. Je příznačné, že do ní vstupují už ti studující, kteří se narodili a vyrůstali se svobodných poměrech po roce 1989, a které do oborového klání připravovali někdejší soutěžící, a sice studenti a studentky z devadesátých let dvacátého století. Nejde tu jen o vědomí velkého závazku vůči dávným či nepříliš vzdáleným generacím historiků, ale také o velmi radostnou zvěst, totiž o to, že se můžeme těšit nejen na nové výsledky výzkumů nejrůznějších historických údobí, ale i na další pokolení, které bude „náš“ obor rozvíjet a obohacovat i tehdy, až odejdeme za svými předchůdci a proměníme se v pouhou stále matnější vzpomínku svých žáků, studentů a přátel. Sic transit gloria mundi…

    Sborník ke stažení

  • Václav Chaloupecký
    a generace roku 1914

    Otazníky české a slovenské historiografie v éře první republiky. Milan Ducháček – Jitka Bílková a kol., Liberec – Praha – Turnov 2018. E-Book

    Výročí sta let od vzniku Republiky československé pokládáme za vhodnou příležitost k pokusu o rekapitulaci odkazu „generace roku 1914" v české a slovenské historiografii. Cílem autorského kolektivu přitom nebyly přehledové či životopisné kapitoly, nýbrž interpretačně otevřené problémy.

    Osobnost a dílo Václava Chaloupeckého (1882–1951), profesora i rektora bratislavské Univerzity Komenského a posléze „dědice" Pekařovy stolice československých dějin v Praze, zde tedy nepředstavuje ústřední objekt zájmu, ale slouží spíše jako rozcestník k dalšímu tázání. Kniha se soustředí na myšlenkové, tematické i metodologické proměny českého i slovenského dějepisectví během dvou desetiletí existence první republiky, včetně rozporů spojených s budováním obrazu „československých" dějin.
    Vytvoření věrohodného  „československého" obrazu minulosti v duchu metodologických nároků empiriokritické historiografie bylo po zrodu ČSR úkolem určeným tehdy nejmladší generaci českých historiků. Těm se vznikem nového státu otevřely dosud nemyslitelné kariérní obzory ve státní správě, v diplomacii i na nově zřízených univerzitách v Brně a Bratislavě. Jen málokteří z nich ovšem přijali výzvu, aby se česká historiografie proměnila v „československou" i jinak, než v oficiálních projevech a přejmenováním někdejších stolic dějin českých a rakouských dějin na československé.
    Kromě dobové reflexe prací a názorů díla Václava Chaloupeckého optikou jeho souputníků, žáků a oponentů zde čtenář nalezne i oddíl regionalistický. Ten je věnován kulturnímu kontextu historikova rodného kraje, obce Dětenice na okraji Českého ráje, i rodišti Chaloupeckého manželky Ľudmily, rozené Groeblové, pocházející z Holíče v oblasti slovenského Záhorí, včetně netradičních témat, jako je například kapitola o Chaloupeckého pomologické vášni, totiž šlechtění jabloní.

    Volně šiřitelná e-kniha je též k dispozici na elektronické knihovně slovenského webového časopisu Forum historiae:

    http://forumhistoriae.sk/sk/e-kniha/vaclav-chaloupecky-generace-roku-1914-otazniky-ceske-slovenske-historiografi-e-v-ere-prvni

    Obsah publikace včetně obrazových příloh podléhá mezinárodní licenci Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0International. http://creativecommons.org/licences/by-nc-nd/4.0/

    ISBN 978-80-7494-434-5 (brož.)
    ISBN 978-80-7494-454-3 (online: pdf)

    E-Book

Sekretariát

Mgr. Lada Vondrušková
Telefon: 48 535 4224
Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Budova P, 3. podlaží (Komenského 2)

korespondenční a fakturační adresa:
Technická univerzita v Liberci
Katedra historie
Studentská 2; 461 17 Liberec 1

© Katedra historie | Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická na Technické univerzitě v Liberci