Studentské projekty

  • Hřbitovy na Frýdlantsku

    Projekt je zaměřen na komplexní dokumentaci veřejných pohřebišť na Frýdlantsku a má transdisciplinární charakter. Primárním úkolem je vytvořit elektronickou (textovou a fotografickou) databázi pohřebišť a jednotlivých hrobových míst v bývalém okrese Frýdlant v současném Libereckém kraji. Projekt realizují studující historie a geografie za spolupráce státních institucí a kompetentních odborníků.

    Kromě měst Frýdlant (ze čtyř veřejných pohřebišť se zachovalo jediné z roku 1878), Hejnice (ze dvou, resp. tří veřejných pohřebišť se zachovalo jediné), Nové Město pod Smrkem a Raspenava se jedná o obce Arnoltice, Bílý Potok, Bulovka, Dětřichov, Dolní Oldříš, Ferdinandov, Habartice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Lázně Libverda, Ludvíkov pod Smrkem, Pertoltice, Srbská, Ves, Višňová. Tento záměr navazuje na jiné občanské kulturněspolečenské aktivity v rámci existujícího Mikroregionu Frýdlantsko (http://www.frydlantsko.cz), resp. na projekty MASif – Místní akční skupina Frýdlantsko. Navzdory proměnám ve vedení obcí jsme se situací v nich rámcově obeznámeni zvláště díky předchozím výzkumům, kdy navrhovatel tohoto projektu vedl bakalářské a diplomní práce, jež dokumentovaly šlechtické a měšťanské náhrobky (středověk a raný novověk), zvony a další kampanologické památky, křtitelnice a vitráže převážně v sakrálních objektech na Frýdlantsku.

    Studující si již v roce 2014/2015 vyzkoušeli v terénu dokumentaci vybraných pohřebišť a hrobových míst (v příloze k projektu ukázky předběžných výsledků tohoto terénního výzkumu na připravených katalogových kartách). Metodika byla zčásti vytvořena nově, zčásti převzata z dokumentačních postupů vycházejících z potřeb Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci, zčásti přizpůsobena požadavkům historického výzkumu. V současnosti se katalogizační postup a požadavky jednotlivých oborů (historie, etnologie, geografie, památková péče, lingvistika) a institucí (NPÚ, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury ad.) ještě zpřesnily podle zkušeností badatelské praxe v r. 2016 a dále dle návrhů NPÚ v Praze, jenž pro svůj specifický výzkum pro léta 2008 až 2010 vypracoval metodologii „Dokumentace a ochrana sepulkrálních památek“ pro české země (databáze není veřejně přístupná). Kromě terminologie pro účel bádání sjednocené se terénní dokumentace řídí také pokyny a zkušenostmi z tohoto terénního výzkumu. Studující dokumentují písemně i fotograficky do připravených vzorových katalogových listů jak jednotlivá veřejná pohřebiště, tak hrobová místa využívaná i zaniklá, jejichž stav se pochopitelně mění. Pozornost se zaměří na všechna hrobová místa bez ohledu na národnost uživatelů či stáří náhrobků, náhrobníků, hrobek či hrobových kaplí (kaplových hrobů). Výzkum v terénu doplní bádání archivní pro zjištění existence evidenčních knih pohřebišť, genealogických údajů, technologických, architektonických a dalších dat spjatých s jednotlivým pohřebištěm. Výzkum veřejných pohřebišť na Frýdlantsku se netýká židovských a vojenských hřbitovů. Na žádost biskupství litoměřického se zvláštní pozornost bude věnovat hrobům katolických duchovních.

    Přílohy:

     

  • Boží hrob v Liberci 1772

    Cílem projektu byla kritická edice (komentovaný přepis) německého popisu liberecké stavby Božího hrobu z roku 1772 (Gruendliche Beschreibung ...in der Stadt Reichenberg Buntzlauer Creyses neuerbauten Heiligen Grabes, Prag 1772), dále překlad tohoto textu do češtiny a historický komentář ve formě studie. Doprovodnými materiály se měl stát soubor dobových i současných vyobrazení Božího hrobu, soupis pro téma relevantních archivních pramenů a regionální i odborné (obecné) literatury.

    Na projektu se podílelo čtrnáct studujících jednooborové historie z katedry historie FP TUL v programu Kulturněhistorická a muzeologická studia, a to v předmětu Regionální dějiny. Odborným garantem byl předkladatel a řešitel projektu a vyučující KHI FP TU v Liberci, Milan Svoboda.

    Řešení projektu proběhlo v několika fázích. První byla transliterace (doslovný přepis textu starého tisku z roku 1772), druhou překlad resp. převod barokního německého textu do současné češtiny. Třetí etapou byla heuristika (tj. shromáždění, kritické zhodnocení a využití archivních pramenů a odborné literatury) pro stvoření studie k tématu.

    Výsledkem studentské práce je CD s volně využitelnými texty, současnou digitální fotodokumentací Božího hrobu a prezentace projektu ve verzi programu Macromedia Flash Player 8.0. Digitální nosič lze bezplatně využít jako pomůcku při výuce dějepisu, kulturních i náboženských dějin a historie Libereckého regionu na různých typech škol; přednostně se předpokládá užití na středních školách. Projekt postihuje nejen první kompletní a komplexní zpracování významné drobné sakrální stavby hlavního města Libereckého kraje, ale všímá si taktéž typologie a dochování objektů obdobného účelu ve střední Evropě. Projekt může být východiskem pro obsáhlejší soupisové práce dokumentující tento druh sakrální (barokní) architektury. Současně je komparativním materiálem pro další výzkum v historických etapách, stavebních stylech a vrstvách různorodých „kopií" Božího (Svatého) hrobu z Jeruzaléma.

    Přílohy

     

  • Carl Joseph Czoernig

    Cíle, řešení a výsledky projektu

    Cílem projektu byl přepis švabachem tištěné knihy Carla Josepha Czoerniga: Topographisch-historisch-statistische Beschreibung von Reichenberg, Wien 1829, její překlad a historické komentáře k dílu. Práce měla být doprovozena biogramem autora, Carla Josepha von Czoerniga (1804-1889) a vybranými obrazovými přílohami vztahujícími se ke zpracovávanému tématu.

    Na projektu se podílelo osmnáct studujících jednooborové historie z katedry historie FP TUL v programu Kulturněhistorická a muzeologická studia, a to v rámci předmětů Regionalistika a Regionální dějiny. Odborným garantem byl předkladatel a řešitel projektu a vyučující KHI FP TU v Liberci, Milan Svoboda.

    Řešení projektu proběhlo v několika fázích. První se stal doslovný přepis knihy z roku 1829. Druhou částí překlad resp. převod již modernější formy německého textu do současné češtiny. Třetí etapou byla heuristika (tj. shromáždění, kritické zhodnocení a využití archivních pramenů a odborné literatury) pro vytvoření historických komentářů ke knize a pro biogram autora.

    Výsledkem studentské práce je CD s volně využitelnými texty knihy přepisu v němčině, českým převodem a soupisem literatury, již C. J. Czoernig mohl ve své době využít. Digitální nosič lze bezplatně využít jako pomůcku při výuce dějepisu, regionálních dějin, ke studiu zrodu moderní podnikatelské industriální společnosti a především vzestupu německého měšťanstva libereckého regionu (s přesahem do Jablonce nad Nisou) počátkem 19. století. Projekt předkládá nejen první „moderní", tj. racionalistické dílo (taktéž založené na statistických metodách a současně už nábožensky a ještě etnicky nekonfliktním výkladu) ucelené zpracování významné prvního spisu o dějinách rodícího se „hlavního města" českých Němců. Autor, vybaven i přes své mládí solidním odborným rozhledem (západo)evropského rázu, si povšiml také stinných stránek rodícího se kapitalismu v ještě patrimoniálně ovládaném kraji. Je cennější o to, že nejde o další z pouhých kompilací lokálního autora, ale podává přehled regionální historie, topografie a demografických i jiných statistických údajů o obyvatelích města Liberec a okrajově i Jablonec nad Nisou. Czoernigův text je prvně uceleně vydanou knihou a současně dobovým svědectvím o poměrech na Liberecku a Jablonecku v první čtvrtině 19. věku. Může sloužit jako srovnávací materiál k dalšímu bádání o městských dějinách a racionalizující se společnosti.

    Smysl projektu pro práci vysokoškolských studentů

    Studující 2. ročníku bakalářského programu Kulturněhistorická a muzeologická studia uplatnili v seminářích předmětů Regionalistika a Regionální dějiny znalosti, dovednosti a zkušenosti dosud získané spíše teoreticky, a to při práci na jazykově náročném historickém regionálním materiálu. Během průběžných konzultací si ověřili své paleografická dovednosti, ale také jazykové schopnosti. Téma, které svědčí o složitosti regionálních dějin, se ukázalo také jako zajímavé východisko pro budoucí menší či větší projekty.
  • Kittel

    Studující podle pokynů a pod vedením vedoucího semináře a řešitele grantu IGS, M. Svobody, připravili transliteraci německého svátečního kázání a jeho překlad, dále transliteraci a transkripci českého svátečního kázání z r. 1777. K nim připojili ediční a historické komentáře. Pro připravovanou publikaci pořídili fotodokumentaci lokality, kde se v uvedeném roce konala vzpomínková slavnost, tj. v Šumburku-Krásné. Fotografie budou součástí CD s textovými a obrazovými přílohami. Výsledkem projektu je nově a prvně uceleně editované a textově kritickým i historickým komentářem opatřené texty barokní homiletické produkce připravené pro tisk do publikace s přiloženým CD-Romem.

    Příloha

    Celá publikace [Celý text publikovaných kázání k výročí svatby Kittelových r. 1777.]

  • Schallerova topografie

    Schaller Jaroslaus - Topographie des Koenigreichs Boehmen

    Vierter Theil - Bunzlauer Kreis, Prag und Wien 1790

    Popis projektu:

    Studující v bakalářském programu jednooborové historie (KHM) na katedře historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v LIberci vytvořili studijní i pracovní materiál multimediálního charakteru, který umožňuje propojit původní historický text se Schallerem využitou dobovou i současnou bibliografií a s výběrovou dobovou obrazovou i mapovou přílohou v jeden digitální celek (k dispozici na elektronickém nosiči CD-ROM), volně přístupný bez časového a iného omezení v elektronické podobě na internetu (na webových stránkách liberecké katedry historie: http://www.fp.tul.cz). Cílem studujících bylo zpracovat dosud plnohodnotně nevyužitý čtvrtý svazek Topografie Království českého Jaroslava Schallera (1790). V sedmi pracovních fázích studující nejprve transliterovali švabachem tištěný text. Všechny pasáže doprovodili souhrnným komentářem (s ukázkou hodnocení jedné kapitoly). Dále sestavili přehlednou bibliografii, z níž vycházel J. Schaller, a výběrově též novější bibliografii obcí. Práci opatřili rejstříky jmenným a místním pro další studium (zvl. pro uživatele z okruhu historických oborů, např. kulturní historie, (historická) regionalistika, geografie, germanistika). K jednotlivým lokalitám vybrali obrazový doprovod převážně z 18. století.

    Pracovní postup studujících v sedmi navazujících fázích:

    1. Editovali švabachem tištěný německý text (bez překladu do češtiny) a poté provedli jeho korekturu pod dohledem řešitele projektu. Ten pak znovu celý přepis korigoval.
    2. Připojili dle všech jmenovaných lokalit úplnou dobovou a výběrově současnou bibliografii.
    3. Vytvořili místní a jmenný rejstřík, který v seminářích společně korigovali.
    4. Přidali odkazy na vybrané obrazové přílohy přibližující danou lokalitu v 18. století nebo výjimečně také v 19. století.
    5. Doplnili po dohodě s řešitelem obecný editorské komentář ke struktuře Schallerova výkladu s ukázkou jednoho obšírnějšího editorského komentáře k vybrané kapitoly ke srování pro budoucí uživatele edice.
    6. Doplnili dílo o Schallerovu bibliografii; řešitel projektu za přispění studujících stvořil stručný biografický Schallerův medailon.
    7. Uvedli reflexi (použití) Schallerova díla v následujících staletích.

    Projekt umožňuje pohodlné využití v elektronické podobě jak pro studující jednooborové historie, tak pro další obory (geografii, lingvistiku). Současně může sloužit dalším historickým pracovištím v ČR.

    Příloha:

    Kompletní zpracování projektu:

  • Wolkanův fond

    Staré a vzácné tisky z pozůstalosti prof. Rudolfa Wolkana ve fondu Krajské vědecké knihovny v Liberci

    Katedra dějepisu nabízí studujícím v rámci specializovaných seminářů pro uplatnění dosud nabytých vědomostí a dovedností seminář „Kniha jako historický pramen". Jeho se týká inovace semináře, jenž se dosud soustředil na postupný popis ca 2 000 titulů fondu vzácných a starých tisků Krajské vědecké knihovny (=KVK) v Liberci. Inovací stávajícího semináře se stala možnost seznámit se s nezpracovanou pozůstalostí německého literárního historika, prof. Rudolfa Wolkana (1860-1927), již tvoří na šedesát tisků od konce 15. do konce 18. století. Sbírka obsahuje také ucelený souhrn historických (tištěných) pramenů v českém prostředí dosud neznámých nebo nevyužitých.

    Cílem semináře byla jak elektronická katalogizace (fyzický i obsahový popis) starých a vzácných tisků zmíněné sbírky (v centrálních počítači knihovny i na internetu), tak elektronická archivace všech ca 60 svazků na jednotkách CD-ROM. Práce studentů rozšířila jejich dosavadní schopnosti, ale umožnila též zkušenost s dalšími elektronickými médii a komparaci soukromé sbírkotvorné činnosti zůstavitele. Elektronická podoba sbírky je k dispozici všem studentům (historie i germanistiky), uživatelům knihovny odborným i laickým. Navíc umožňuje snadnější práci s uvedeným fondem při zachování šetrnosti vůči starým tiskům. Může sloužit pro edice i přípravu studijních vysokoškolských pomůcek.

    Studující podle platných pravidel vytvořili soupis a popis sbírky starých a vzácných tisků z pozůstalosti R. Wolkana. Dále kompletně převedli sbírku do elektronické podoby.

    Prezentace výsledků proběhla nejprve v diskusích v seminářích. Po dokončení projektu na úrovni regionální (historický sborník Fontes Nissae) i celostátní (každoroční konference knihovníků).

  • Projekt Kristián Kryštof Clam-Gallas

    Kristián Kryštof hrabe Clam-Gallas. Strucná biografie 
    Projekt, vzniklý v semináři k českým dějinám raného novověku, měl za cíl vytvořit stručnou biografii Kristiána Kryštofa Clam-Gallase, příslušníka zemské české šlechty z přelomu 18. a 19. století, mimořádnou osobnost svého rodu i českých stavovských dějin. Životopis tohoto urozeného muže se dosud omezoval na několik krátkých biografických hesel. Za východisko bádání byl zvolen nekrolog J. Rittera z Rittersbergu z roku 1838. Poté, co studující tento text transliterovali ze švabachu a přeložili jej z němčiny, provedli identifikaci osob a míst zde zmíněných a vytvořili k českému překladu rejstríky jmenný a místní. Následovaly archivní rešerše v Čechách a v Rakousku. Konečnou fází se stalo vytvoření kapitol pojednávajících o nejrůznějších tématech spjatých se životem a veřejnou činností K. K. Clam-Gallase.

  • Diferenční slovník

    Smysl projektu
    Jasnějšímu porozumění a přesnější interpretaci historické skutečnosti má pomoci výsledek projektu SGS FP TUL na rok 2011 „Diferenční slovník raně novověké češtiny“. Smyslem projektu bylo vytvořit co možná nejucelenější přehled české raně novověké slovní zásoby (tzv. češtiny doby střední), obsažené v českojazyčných edicích nejrůznějších textů literární povahy, jež byly zveřejněny pro badatelské účely především ve 20. století. Slovník má být k užitku čtenářům raně novověkých textů českých, ať už jde o bohemisty, historiky, filozofy nebo jiné humanitně orientované odborníky, kteří studují české texty v rozmezí přibližně 1500-1800. Využít jej mohou také laičtí zájemci o starou češtinu. 
    Slovník obsahuje na třicet tisíc výrazů, které již nejsou součástí aktivní české slovní zásoby. Excerpované edice pramenů nezačínají a nekončí přesně vymezenými daty názvu projektu: některé písemné prameny ještě obsahují slovní zásobu a tvaroslovná specifika 15. věku, jiné přelomu 18. a 19. století. Nepřesahují však vesměs horizont 18. století, v němž se autoři pozdně barokních prací narodili a získali v něm převážnou část svého jazykového vybavení.

    Postup a výsledky studentských prací
    Projekt studentů katedry historie se uskutečnil ve specializovaném semináři „Česká společnost raného novověku“ a poprvé přináší souhrn specifické slovní zásoby z děl veřejné i soukromé literární praxe raného novověku.
    Jedná se o výběr z více než 140 edic (kronik, pamětí, deníků, cestopisů, korespondence, naučných a moralistních textů, prózy, dramatu, poezie, textů odborných, např. z lékařství, práva, hospodářství či náboženství). 
    Každý studující zpracoval cca deset edic tak, že jejich diferenční slovníky opsal, upravil a pokud v edici scházely, vytvořil je nově. Aby bylo zřejmé, ze kterých písemností a z kterého období vybrané výrazy pocházejí, je za každým slovem připojena zkratka pramene, z nějž byl extrahován.
    Po dokončení sběru starší české slovní zásoby studující vytvořili ještě inverzní slovník, tj. druhou část, kterou může využít především zájemce o „překlad“ soudobých výrazů do starší češtiny.
    Pro ujasnění excerpovaných pramenů jsou díla hromadně typologizována a poté je každé charakterizováno spolu s datací a stručnou zmínkou o svém autorovi, pokud ji bylo možné získat.

    Využitelnost v budoucnosti
    Projekt je možno libovolně rozšiřovat právě díky jeho elektronické verzi, která je v internetové podobě téměř neomezená. Postupně přibývající další edice nově nalezených či opětovně k vydání připravených starých děl české literatury raného novověku tak mohou být stále excerpovány, charakterizovány a připojovány k již existujícím záznamům o již využitých pramenech a ke slovníku samotnému.

    Příloha:

  • Žité dějiny

    Žité dějiny (pamětnická setkání v Liberci)

    Projekt Žité dějiny katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci je zaměřen na organizaci setkání s pamětníky určených vysokoškolským studentům i ostatní veřejnosti a na internetovou prezentaci těchto setkání. Webové stránky přinášejí autorizované zápisy vystoupení spolu s vybranými dokumenty a fotografiemi vztahujícími se k jednotlivým pamětníkům i k událostem, o kterých vydávají svědectví. Postupně budou publikovány i další dokumenty či svědectví pamětníků, které se podařilo a podaří shromáždit pracovníkům katedry v rámci jejich výzkumu, případně studentům katedry historie FP TU v Liberci při zpracování diplomových, bakalářských či jiných prací. Projekt je podporován nadačním příspěvkem Vzdělávací nadací Jana Husa v rámci programu Cursus innovati (číslo projektu CI 11/12).

Sekretariát

Mgr. Lada Vondrušková
Telefon: 48 535 4224
Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Budova P, 3. podlaží (Komenského 2)

korespondenční a fakturační adresa:
Technická univerzita v Liberci
Katedra historie
Studentská 2; 461 17 Liberec 1

© Katedra historie | Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická na Technické univerzitě v Liberci